Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Devanagari

Dévanágarí

नैषातिदु:सहा क्षुन्मां त्यक्तोदमपि बाधते । पिबन्तं त्वन्मुखाम्भोजच्युतं हरिकथामृतम् ॥ १३ ॥

Text

Verš

naiṣātiduḥsahā kṣun māṁ
tyaktodam api bādhate
pibantaṁ tvan-mukhāmbhoja-
cyutaṁ hari-kathāmṛtam
naiṣātiduḥsahā kṣun māṁ
tyaktodam api bādhate
pibantaṁ tvan-mukhāmbhoja-
cyutaṁ hari-kathāmṛtam

Synonyms

Synonyma

na — not; eṣā — all this; ati-duḥsahā — extremely difficult to bear; kṣut — hunger; mām — unto me; tyakta-udam — even after giving up drinking water; api — also; bādhate — does not hinder; pibantam — while drinking; tvat-mukha-ambhoja-cyutam — emanating from your lotus mouth; hari-kathā-amṛtam — the nectar of topics concerning Kṛṣṇa.

na — ne; eṣā — toto všechno; ati-duḥsahā — nesmírně těžké snášet; kṣut — hlad; mām — mně; tyakta-udam — poté, co jsem přestal dokonce i pít vodu; api — také; bādhate — nevadí; pibantam — když piji; tvat-mukha-ambhoja-cyutam — pramenící z tvých lotosových úst; hari-kathā-amṛtam — nektar v podobě námětů o Kṛṣṇovi.

Translation

Překlad

Because of my vow on the verge of death, I have given up even drinking water, yet because I am drinking the nectar of topics about Kṛṣṇa, which is flowing from the lotus mouth of your Lordship, my hunger and thirst, which are extremely difficult to bear, cannot hinder me.

“Na prahu smrti jsem složil slib, že nebudu ani pít vodu. Když ale piji nektar námětů o Kṛṣṇovi, jenž pramení z tvých lotosových úst, můj hlad a žízeň, které je tak těžké snášet, mi vůbec nevadí.”

Purport

Význam

To prepare to meet death in seven days, Mahārāja Parīkṣit gave up all food and drink. As a human being, he was certainly both hungry and thirsty, and therefore Śukadeva Gosvāmī might have wanted to stop narrating the transcendental topics of Kṛṣṇa; but despite his fast, Mahārāja Parīkṣit was not at all fatigued. “The hunger and thirst from my fast do not disturb me,” he said. “Once when I felt very thirsty, I went to the āśrama of Śamīka Muni to drink water, but the muni did not supply it. I therefore wrapped a dead snake over his shoulder, and that is why I was cursed by the brāhmaṇa boy. Now, however, I am quite fit. I am not at all disturbed by my hunger and thirst.” This indicates that although on the material platform there are disturbances from hunger and thirst, on the spiritual platform there is no such thing as fatigue.

Mahārāja Parīkṣit v rámci přípravy na smrt, která měla přijít za sedm dní, přestal jíst a pít. Jako lidská bytost jistě pociťoval hlad a žízeň, a Śukadeva Gosvāmī mohl z toho důvodu chtít přerušit vyprávění transcendentálních námětů o Kṛṣṇovi. Mahārāja Parīkṣit však nebyl navzdory svému půstu vůbec unaven. Řekl: “Hlad a žízeň způsobené mým půstem mi nevadí. Jednou, když jsem měl velkou žízeň, jsem vstoupil do āśramu Śamīky Muniho, abych se napil vody, ale muni mi ji nedal. Pověsil jsem mu tedy na ramena mrtvého hada, a proto mě bráhmanský chlapec proklel. Nyní se však cítím docela dobře. Hlad a žízeň mi nečiní žádné potíže.” To naznačuje, že i když na hmotné úrovni hlad a žízeň člověka sužují, na duchovní úrovni žádná únava neexistuje.

The entire world is suffering because of spiritual thirst. Every living being is Brahman, or spirit soul, and needs spiritual food to satisfy his hunger and thirst. Unfortunately, however, the world is completely unaware of the nectar of kṛṣṇa-kathā. The Kṛṣṇa consciousness movement is therefore a boon to philosophers, religionists and people in general. There is certainly a charming attraction in Kṛṣṇa and kṛṣṇa-kathā. Therefore the Absolute Truth is called Kṛṣṇa, the most attractive.

Celý svět trpí duchovní žízní. Každá živá bytost je Brahman neboli duše a pro uspokojení svého hladu a žízně potřebuje duchovní potravu. Svět bohužel neví nic o nektaru, který obsahuje kṛṣṇa-kathā. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tedy požehnáním pro filozofy, religionisty i obyčejné lidi. Kṛṣṇa i kṛṣṇa-kathā mají svou okouzlující přitažlivost, a proto se Absolutní Pravda nazývá Kṛṣṇa, nejpřitažlivější.

The word amṛta is also an important reference to the moon, and the word ambuja means “lotus.” The pleasing moonshine and pleasing fragrance of the lotus combined to bring pleasure to everyone hearing kṛṣṇa-kathā from the mouth of Śukadeva Gosvāmī. As it is said:

Slovo amṛta je také důležitý odkaz na Měsíc a slovo ambuja znamená “lotos”. Příjemný měsíční svit a příjemná vůně lotosu se spojily, aby každému, kdo poslouchá kṛṣṇa-kathā vycházející z úst Śukadevy Gosvāmīho, přinášely potěšení. Je řečeno:

matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām
adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām
matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho 'bhipadyeta gṛha-vratānām
adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām

“Because of their uncontrolled senses, persons too addicted to materialistic life make progress toward hellish conditions and repeatedly chew that which has already been chewed. Their inclinations toward Kṛṣṇa are never aroused, either by the instructions of others, by their own efforts, or by a combination of both.” (Bhāg. 7.5.30) At the present moment, all of human society is engaged in the business of chewing the chewed (punaḥ punaś carvita-carvaṇānām). People are prepared to undergo mṛtyu-saṁsāra-vartmani, taking birth in one form, dying, accepting another form and dying again. To stop this repetition of birth and death, kṛṣṇa-kathā, or Kṛṣṇa consciousness, is absolutely necessary. But unless one hears kṛṣṇa-kathā from a realized soul like Śukadeva Gosvāmī, one cannot relish the nectar of kṛṣṇa-kathā, which puts an end to all material fatigue, and enjoy the blissful life of transcendental existence. In relation to the Kṛṣṇa consciousness movement, we actually see that those who have tasted the nectar of kṛṣṇa-kathā lose all material desires, whereas those who cannot understand Kṛṣṇa or kṛṣṇa-kathā regard the Kṛṣṇa conscious life as “brainwashing” and “mind control.” While the devotees enjoy spiritual bliss, the nondevotees are surprised that the devotees have forgotten material hankerings.

“Ti, kdo příliš holdují materialistickému způsobu života, kvůli svým neovládnutým smyslům spějí do pekla a opakovaně žvýkají přežvýkané. Jejich náklonnost ke Kṛṣṇovi se nikdy neprobudí, ani na základě pokynů druhých či jejich vlastního úsilí, ani kombinací obojího.” (Bhāg. 7.5.30) V současné době se celá lidská společnost věnuje žvýkání toho, co už je přežvýkané (punaḥ punaś carvita-carvaṇānām). Lidem nevadí podstupovat mṛtyu-saṁsāra-vartmani-narodit se v jedné podobě, umřít, přijmout jinou podobu a znovu umřít. Pro zastavení tohoto koloběhu zrození a smrti je kṛṣṇa-kathā neboli vědomí Kṛṣṇy absolutně nezbytné. Nikdo však nemůže vychutnat nektar, který skoncuje s veškerou hmotnou únavou, a nemůže se těšit z blaženého života na transcendentální úrovni, dokud nevyslechne kṛṣṇa-kathā od realizované duše, jako je Śukadeva Gosvāmī. V hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je vidět, že ti, kdo ochutnali nektar v podobě kṛṣṇa-kathā, ztrácejí všechny hmotné touhy, zatímco ti, kdo Kṛṣṇu či kṛṣṇa-kathā nechápou, považují život s vědomím Kṛṣṇy za “vymývání mozků” a “manipulaci mysli”. Zatímco oddaní zažívají duchovní blaženost, neoddaní žasnou, jak mohli oddaní zapomenout na hmotné touhy.