Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

न ह्यस्य कर्हिचिद्राजन् पुमान् वेद विधित्सितम् ।
यद्विजिज्ञासया युक्ता मुह्यन्ति कवयोऽपि हि ॥ १६ ॥

Text

Verš

na hy asya karhicid rājan
pumān veda vidhitsitam
yad vijijñāsayā yuktā
muhyanti kavayo ’pi hi

Synonyms

Synonyma

na — never; hi — certainly; asya — His; karhicit — whatsoever; rājan — O King; pumān — anyone; veda — knows; vidhitsitam — plan; yat — which; vijijñāsayā — with exhaustive inquiries; yuktāḥ — being engaged; muhyanti — bewildered; kavayaḥ — great philosophers; api — even; hi — certainly.

na — nikdy; hi — jistě; asya — Jeho; karhicit — cokoliv; rājan — ó králi; pumān — kdokoliv; veda — zná; vidhitsitam — plán; yat — který; vijijñāsayā — vyčerpávajícím bádáním; yuktāḥ — zaměstnaný; muhyanti — zmatený; kavayaḥ — velcí filozofové; api — dokonce; hi — jistě.

Translation

Překlad

O King, no one can know the plan of the Lord [Śrī Kṛṣṇa]. Even though great philosophers inquire exhaustively, they are bewildered.

Ó králi, nikdo neví, jaký je plán Pána (Śrī Kṛṣṇy). I velcí filozofové jsou zmateni, nehledě na jejich vyčerpávající bádání.

Purport

Význam

The bewilderment of Mahārāja Yudhiṣṭhira over his past sinful acts and the resultant sufferings, etc., is completely negated by the great authority Bhīṣma (one of the twelve authorized persons). Bhīṣma wanted to impress upon Mahārāja Yudhiṣṭhira that since time immemorial no one, including such demigods as Śiva and Brahmā, could ascertain the real plan of the Lord. So what can we understand about it? It is useless also to inquire about it. Even the exhaustive philosophical inquiries of sages cannot ascertain the plan of the Lord. The best policy is simply to abide by the orders of the Lord without argument. The sufferings of the Pāṇḍavas were never due to their past deeds. The Lord had to execute the plan of establishing the kingdom of virtue, and therefore His own devotees suffered temporarily in order to establish the conquest of virtue. Bhīṣmadeva was certainly satisfied by seeing the triumph of virtue, and he was glad to see King Yudhiṣṭhira on the throne, although he himself fought against him. Even a great fighter like Bhīṣma could not win the Battle of Kurukṣetra because the Lord wanted to show that vice cannot conquer virtue, regardless of who tries to execute it. Bhīṣmadeva was a great devotee of the Lord, but he chose to fight against the Pāṇḍavas by the will of the Lord because the Lord wanted to show that a fighter like Bhīṣma cannot win on the wrong side.

Bhīṣma jakožto velká autorita (jedna z dvanácti autorit) naprosto odmítá obavy Mahārāje Yudhiṣṭhira ohledně jeho minulých hříšných činů a výsledného utrpení atd. Bhīṣma chtěl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi připomenout, že nikdo, včetně polobohů jako jsou Śiva a Brahmā, nikdy nemohl předem určit skutečný plán Pána. Jak bychom ho mohli pochopit my? Nemá žádnou cenu ani se na to vyptávat. Ani to nejrozsáhlejší filozofické bádání mudrců nemůže určit Pánův plán. Nejlepším, co můžeme udělat, je jednoduše se podřídit příkazům Pána bez debat. Utrpení Pāṇḍuovců v žádném případě nebylo důsledkem jejich minulých činů. Pán chtěl naplnit Svůj plán a započít spravedlivé království a Jeho oddaní proto museli na čas trpět, aby ctnost nakonec zvítězila. Bhīṣmadeva byl jistě s jejich triumfálním vítězstvím spokojen a byl rád, že vidí krále Yudhiṣṭhira na trůnu, přestože sám bojoval proti němu. V bitvě na Kurukṣetře nemohl zvítězit ani tak velký válečník jako Bhīṣma, protože Pán chtěl ukázat, že neřest nikdy neporazí ctnost, bez ohledu na to, kdo je zastupuje. Bhīṣmadeva byl velkým oddaným Pána, ale vůlí Pána byl na straně nepřátel, protože Pán chtěl ukázat, že ani válečník jako Bhīṣma nemůže zvítězit na špatné straně.