Skip to main content

Text 46

Sloka 46

Devanagari

Dévanágarí

व्यासाद्यैरीश्वरेहाज्ञै: कृष्णेनाद्भुतकर्मणा ।
प्रबोधितोऽपीतिहासैर्नाबुध्यत शुचार्पित: ॥ ४६ ॥

Text

Verš

vyāsādyair īśvarehājñaiḥ
kṛṣṇenādbhuta-karmaṇā
prabodhito ’pītihāsair
nābudhyata śucārpitaḥ
vyāsādyair īśvarehājñaiḥ
kṛṣṇenādbhuta-karmaṇā
prabodhito ’pītihāsair
nābudhyata śucārpitaḥ

Synonyms

Synonyma

vyāsa-ādyaiḥ — by great sages headed by Vyāsa; īśvara — the almighty God; īhā — by the will of; jñaiḥ — by the learned; kṛṣṇena — by Kṛṣṇa Himself; adbhuta-karmaṇā — by one who performs all superhuman work; prabodhitaḥ — being solaced; api — although; itihāsaiḥ — by evidences from the histories; na — not; abudhyata — satisfied; śucā arpitaḥ — distressed.

vyāsa-ādyaiḥ — velkými mudrci, které vedl Vyāsa; īśvara — všemocný Bůh; īhā — vůlí koho; jñaiḥ — učenými; kṛṣṇena — Kṛṣṇou Samotným; adbhuta-karmaṇā — tím, Jehož skutky jsou nadlidské; prabodhitaḥ — utěšen; api — přesto; itihāsaiḥ — důkazy z dějin; na — ne; abudhyata — uspokojený; śucā arpitaḥ — nešťastný.

Translation

Překlad

King Yudhiṣṭhira, who was much aggrieved, could not be convinced, despite instructions by great sages headed by Vyāsa and the Lord Kṛṣṇa Himself, the performer of superhuman feats, and despite all historical evidence.

Král Yudhiṣṭhira byl velice zarmoucen a nepřesvědčily ho ani argumenty velkých mudrců vedených Vyāsou a Samotným Pánem Kṛṣṇou, Jehož skutky jsou nadlidské, ani všechny důkazy z dějin.

Purport

Význam

The pious King Yudhiṣṭhira was mortified because of the mass massacre of human beings in the Battle of Kurukṣetra, especially on his account. Duryodhana was there on the throne, and he was doing well in his administration, and in one sense there was no need of fighting. But on the principle of justice Yudhiṣṭhira was to replace him. The whole clique of politics centered around this point, and all the kings and residents of the whole world became involved in this fight between the rival brothers. Lord Kṛṣṇa was also there on the side of King Yudhiṣṭhira. It is said in the Mahābhārata, Ādi-parva (2.25) that 640,000,000 men were killed in the eighteen days of the Battle of Kurukṣetra, and some hundreds of thousands were missing. Practically this was the greatest battle in the world within five thousand years.

Zbožný král Yudhiṣṭhira se cítil zahanben hromadným masakrem lidí v bitvě na Kurukṣetře, který padal hlavně na jeho účet. Na trůnu byl Duryodhana a vládl s úspěchem — v určitém smyslu tedy nebylo důvodu bojovat. Podle zásad spravedlnosti měl Yudhiṣṭhira přijít namísto něj. Kolem tohoto bodu se soustředily všechny politické otázky a do boje mezi soupeřícími bratry se zapojili všichni králové a obyvatelé celého světa. Na straně krále Yudhiṣṭhira byl i Pán Kṛṣṇa. V Mahābhāratě, Ādi-parvě (20) se říká, že během osmnácti dnů bitvy na Kurukṣetře bylo zabito 640 miliónů mužů a několik set tisíc bylo pohřešovaných. Byla to tedy největší bitva za posledních pět tisíc let.

This mass killing simply to enthrone Mahārāja Yudhiṣṭhira was too mortifying, so he tried to be convinced with evidences from histories by great sages like Vyāsa and the Lord Himself that the fight was just because the cause was just. But Mahārāja Yudhiṣṭhira would not be satisfied, even though he was instructed by the greatest personalities of the time. Kṛṣṇa is designated herein as the performer of superhuman actions, but in this particular instance neither He nor Vyāsa could convince King Yudhiṣṭhira. Does it mean that He failed to be a superhuman actor? No, certainly not. The interpretation is that the Lord as īśvara, or the Supersoul in the hearts of both King Yudhiṣṭhira and Vyāsa, performed still more superhuman action because the Lord desired it. As Supersoul of King Yudhiṣṭhira, He did not allow the King to be convinced by the words of Vyāsa and others, including Himself, because He desired that the King hear instructions from the dying Bhīṣmadeva, who was another great devotee of the Lord. The Lord wanted that at the last stage of his material existence the great warrior Bhīṣmadeva see Him personally and see his beloved grandchildren, King Yudhiṣṭhira, etc., now situated on the throne, and thus pass away very peacefully. Bhīṣmadeva was not at all satisfied to fight against the Pāṇḍavas, who were his beloved fatherless grandchildren. But the kṣatriyas are also very stern people, and therefore he was obliged to take the side of Duryodhana because he was maintained at the expense of Duryodhana. Besides this, the Lord also desired that King Yudhiṣṭhira be pacified by the words of Bhīṣmadeva so that the world could see that Bhīṣmadeva excelled all in knowledge, including the Lord Himself.

Představa, že tento masakr se odehrával jen proto, aby na trůn mohl zasednout Mahārāja Yudhiṣṭhira, byla pro něj zničující a král se proto od velikých mudrců, jako byl Vyāsa a Pán Samotný, nechával přesvědčit na základě důkazů z dějin, že bitva byla spravedlivá a že pravda byla na jeho straně. Mahārāja Yudhiṣṭhira však nenacházel klidu, přestože k němu promlouvaly největší osobnosti doby. O Kṛṣṇovi se zde hovoří jako o vykonavateli nadlidských činů, ale v tomto případě nemohl ani On ani Vyāsa krále Yudhiṣṭhira přesvědčit. Znamená to, že byl se Svými nadlidskými schopnostmi v koncích? To jistě ne. Vysvětlení je takové, že Pán jako īśvara neboli Nadduše v srdcích jak krále Yudhiṣṭhira, tak Vyāsy vykonával ze Své vůle skutky ještě více nadlidské. Jako Nadduše krále Yudhiṣṭhira králi nedovolil, aby ho přesvědčila slova Vyāsy a ostatních včetně Jeho Samotného, neboť si přál, aby král vyslechl pokyny umírajícího Bhīṣmadeva, který byl dalším velkým oddaným Pána. Pán chtěl, aby velký válečník Bhīṣmadeva v posledních chvílích své hmotné existence viděl Jeho Osobně a také své milované vnuky, krále Yudhiṣṭhira atd., nyní znovu na trůnu, a aby tak mohl odejít v míru a pokoji. Bhīṣmadeva nebyl nikterak nadšený z toho, že musel bojovat proti Pāṇḍuovcům, kteří byli jeho milovanými vnuky nemajícími otce. Ale kṣatriyové jsou zároveň velice tvrdí muži, a jelikož Bhīṣmadeva žil na Duryodhanův účet, byl zavázán bojovat na straně Duryodhanově. Pán si navíc přál, aby Bhīṣmadevova slova uklidnila krále Yudhiṣṭhira. Svět měl shlédnout, že Bhīṣmadeva převyšuje v poznání každého, včetně Pána Samotného.