Text 28

Sloka 28

Devanagari

Dévanágarí

मन्ये त्वां कालमीशानमनादिनिधनं विभुम् ।
समं चरन्तं सर्वत्र भूतानां यन्मिथ: कलि: ॥ २८ ॥

Text

Verš

manye tvāṁ kālam īśānam
anādi-nidhanaṁ vibhum
samaṁ carantaṁ sarvatra
bhūtānāṁ yan mithaḥ kaliḥ

Synonyms

Synonyma

manye — I consider; tvām — Your Lordship; kālam — the eternal time; īśānam — the Supreme Lord; anādi-nidhanam — without beginning and end; vibhum — all-pervading; samam — equally merciful; carantam — distributing; sarvatra — everywhere; bhūtānām — of the living beings; yat mithaḥ — by intercourse; kaliḥ — dissension.

manye — míním; tvām — Ty; kālam — věčný čas; īśānam — Svrchovaný Pán; anādi-nidhanam — bez počátku a konce; vibhum — všepronikající; samam — milostivý ke všem stejně; carantam — rozdávající; sarvatra — všude; bhūtānām — živých bytostí; yat mithaḥ — stykem; kaliḥ — rozbroje.

Translation

Překlad

My Lord, I consider Your Lordship to be eternal time, the supreme controller, without beginning and end, the all-pervasive one. In distributing Your mercy, You are equal to everyone. The dissensions between living beings are due to social intercourse.

Můj Pane, vím, že jsi věčný čas, nejvyšší, všeprostupující vládce, který nemá počátek ani konec. Svoji milost udílíš všem stejnou měrou; vzájemné spory živých bytostí vznikají jen z jejich společenských styků.

Purport

Význam

Kuntīdevī knew that Kṛṣṇa was neither her nephew nor an ordinary family member of her paternal house. She knew perfectly well that Kṛṣṇa is the primeval Lord who lives in everyone’s heart as the Supersoul, Paramātmā. Another name of the Paramātmā feature of the Lord is kāla, or eternal time. Eternal time is the witness of all our actions, good and bad, and thus resultant reactions are destined by Him. It is no use saying that we do not know why and for what we are suffering. We may forget the misdeed for which we may suffer at this present moment, but we must remember that Paramātmā is our constant companion, and therefore He knows everything, past, present and future. And because the Paramātmā feature of Lord Kṛṣṇa destines all actions and reactions, He is the supreme controller also. Without His sanction not a blade of grass can move. The living beings are given as much freedom as they deserve, and misuse of that freedom is the cause of suffering. The devotees of the Lord do not misuse their freedom, and therefore they are the good sons of the Lord. Others, who misuse freedom, are put into miseries destined by the eternal kāla. The kāla offers the conditioned souls both happiness and miseries. It is all predestined by eternal time. As we have miseries uncalled-for, so we may have happiness also without being asked, for they are all predestined by kāla. No one is therefore either an enemy or friend of the Lord. Everyone is suffering and enjoying the result of his own destiny. This destiny is made by the living beings in course of social intercourse. Everyone here wants to lord it over the material nature, and thus everyone creates his own destiny under the supervision of the Supreme Lord. He is all-pervading and therefore He can see everyone’s activities. And because the Lord has no beginning or end, He is known also as the eternal time, kāla.

Kuntīdevī věděla, že Kṛṣṇa nebyl jejím synovcem ani žádným obyčejným rodinným členem ze strany jejího otce. Věděla dokonale, že Kṛṣṇa je původní Pán, který sídlí v srdci každého jako Nadduše neboli Paramātmā. Jiným jménem pro Pánův rys Paramātmā je kāla, věčný čas. Věčný čas je svědkem všech našich činů, dobrých i špatných, a zároveň přináší příslušné reakce. Nemá smysl naříkat, že nevíme proč a zač trpíme. Je možné, že jsme zapomněli na přečin, za který v současnosti trpíme, ale musíme mít vždy na paměti, že Paramātmā je náš stálý společník, který ví o všem v minulosti, současnosti i budoucnosti. A jelikož tento rys Pána Kṛṣṇy zvaný Paramātmā předurčuje všechny akce a reakce, je také nejvyšším vládcem. Bez Jeho svolení se ani stéblo trávy nepohne. Živé bytosti dostávají tolik svobody, kolik si zasluhují, a jestliže této svobody zneužívají, výsledkem je utrpení. Oddaní Pána, kteří nezneužívají svoji svobodu, jsou dobří synové Pána. Ostatní, kteří ji zneužívají, se dostávají řízením věčného času do nesnází. Kāla udílí podmíněným duším štěstí i neštěstí. To vše je předurčené věčným časem. Stejně jako nesnáze přicházejí bez pozvání, tak i štěstí k nám může nečekaně přijít, neboť to vše předurčuje kāla. Pro Pána tedy není nikdo přítel ani nepřítel. Každý trpí nebo užívá výsledky svého vlastního osudu. Osud si živé bytosti samy vytvářejí vzájemným stykem ve společnosti. V tomto světě chce každý vládnout hmotné přírodě, a proto každý si pod dohledem Svrchovaného Pána vytváří svůj vlastní osud. Pán je všepronikající a vidí proto činnosti všech. A jelikož nemá počátek ani konec, je známý také jako kāla, věčný čas.