Text 9
Sloka 9
Devanagari
Dévanágarí
स वै निवृत्तिनिरत: सर्वत्रोपेक्षको मुनि: ।
कस्य वा बृहतीमेतामात्माराम: समभ्यसत् ॥ ९ ॥
Text
Verš
sa vai nivṛtti-nirataḥ
sarvatropekṣako muniḥ
kasya vā bṛhatīm etām
ātmārāmaḥ samabhyasat
sa vai nivṛtti-nirataḥ
sarvatropekṣako muniḥ
kasya vā bṛhatīm etām
ātmārāmaḥ samabhyasat
Synonyms
Synonyma
śaunakaḥ uvāca — Śrī Śaunaka asked; saḥ — he; vai — of course; nivṛtti — on the path of self-realization; nirataḥ — always engaged; sarvatra — in every respect; upekṣakaḥ — indifferent; muniḥ — sage; kasya — for what reason; vā — or; bṛhatīm — vast; etām — this; ātma-ārāmaḥ — one who is pleased in himself; samabhyasat — undergo the studies.
śaunakaḥ uvāca — Śrī Śaunaka se zeptal; saḥ — on; vai — jistě; nivṛtti — na cestě seberealizace; nirataḥ — vždy zabraný; sarvatra — ve všech ohledech; upekṣakaḥ — netečný; muniḥ — mudrc; kasya — z jakého důvodu; vā — nebo; bṛhatīm — rozsáhlý; etām — toto; ātmārāmaḥ — ten, kdo je šťastný v sobě samém; samabhyasat — procházel studiem.
Translation
Překlad
Śrī Śaunaka asked Sūta Gosvāmī: Śrī Śukadeva Gosvāmī was already on the path of self-realization, and thus he was pleased with his own self. So why did he take the trouble to undergo the study of such a vast literature?
Śrī Śaunaka se Sūty Gosvāmīho otázal: Śrī Śukadeva Gosvāmī už byl na cestě seberealizace a byl proto šťastný ve vlastním já. Proč se tedy obtěžoval tím, aby prošel studiem tak rozsáhlého spisu?
Purport
Význam
For the people in general the highest perfection of life is to cease from material activities and be fixed on the path of self-realization. Those who take pleasure in sense enjoyment, or those who are fixed in material bodily welfare work, are called karmīs. Out of thousands and millions of such karmīs, one may become an ātmārāma by self-realization. Ātmā means self, and ārāma means to take pleasure. Everyone is searching after the highest pleasure, but the standard of pleasure of one may be different from the standard of another. Therefore, the standard of pleasure enjoyed by the karmīs is different from that of the ātmārāmas. The ātmārāmas are completely indifferent to material enjoyment in every respect. Śrīla Śukadeva Gosvāmī had already attained that stage, and still he was attracted to undergo the trouble of studying the great Bhāgavatam literature. This means that Śrīmad-Bhāgavatam is a postgraduate study even for the ātmārāmas, who have surpassed all the studies of Vedic knowledge.
Pro lidi je obecně nejvyšší životní dokonalostí zanechat hmotných činností a upnout se na cestu seberealizace. Ti, kterým dává potěšení smyslový požitek neboli kteří jsou upnuti k práci pro blaho hmotného těla, se nazývají karmī. Z tisíců a miliónů takových karmīch může jeden seberealizací dosáhnout stavu ātmārāma. Ātmā znamená vlastní já a ārāma znamená nalézat potěšení. Každý prahne po nejvyšší radosti, ale kritérium radosti může být u různých jedinců různé. Kritérium radosti karmīho a ātmārāmy se liší. Ātmārāmové jsou ve všech ohledech zcela neteční k hmotnému požitku. Śrī Śukadeva Gosvāmī již této úrovně dosáhl, a přesto ho přitahovalo studovat velký Bhāgavatam a projít všechny těžkosti s tím spojené. To znamená, že Śrīmad-Bhāgavatam je postgraduálním studiem dokonce i pro ātmārāmy, kteří již překonali veškeré studium védského poznání.