Text 7
Sloka 7
Devanagari
Dévanágarí
भक्तिरुत्पद्यते पुंस: शोकमोहभयापहा ॥ ७ ॥
Text
Verš
kṛṣṇe parama-pūruṣe
bhaktir utpadyate puṁsaḥ
śoka-moha-bhayāpahā
kṛṣṇe parama-pūruṣe
bhaktir utpadyate puṁsaḥ
śoka-moha-bhayāpahā
Synonyms
Synonyma
yasyām — this Vedic literature; vai — certainly; śrūyamāṇāyām — simply by giving aural reception; kṛṣṇe — unto Lord Kṛṣṇa; parama — supreme; pūruṣe — unto the Personality of Godhead; bhaktiḥ — feelings of devotional service; utpadyate — sprout up; puṁsaḥ — of the living being; śoka — lamentation; moha — illusion; bhaya — fearfulness; apahā — that which extinguishes.
Translation
Překlad
Simply by giving aural reception to this Vedic literature, the feeling for loving devotional service to Lord Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, sprouts up at once to extinguish the fire of lamentation, illusion and fearfulness.
Pouhým nasloucháním této védské literatuře se začíná ihned probouzet cit pro láskyplnou oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který zháší plameny nářku, iluze a strachu.
Purport
Význam
There are various senses, of which the ear is the most effective. This sense works even when a man is deep asleep. One can protect himself from the hands of an enemy while awake, but while asleep one is protected by the ear only. The importance of hearing is mentioned here in connection with attaining the highest perfection of life, namely getting free from three material pangs. Everyone is full of lamentation at every moment, he is after the mirage of illusory things, and he is always afraid of his supposed enemy. These are the primary symptoms of the material disease. And it is definitely suggested herein that simply by hearing the message of Śrīmad-Bhāgavatam one gets attachment for the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, and as soon as this is effected the symptoms of the material disease disappear. Śrīla Vyāsadeva saw the all-perfect Personality of Godhead, and in this statement the all-perfect Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, is clearly confirmed.
Existují různé smysly a nejúčinnější z nich je sluch. Sluch je činný i za tvrdého spánku. Když člověk nespí, může se před nepřítelem bránit, ale když spí, může ho chránit jedině sluch. Důležitost naslouchání se zde uvádí v souvislosti s dosažením nejvyšší dokonalosti života, kterou je osvobození od tří hmotných bolestí. Každý je bez ustání plný nářku, honí se za přeludem iluzorních věcí a vždy se bojí nějakého nepřítele. To jsou tři hlavní příznaky hmotné choroby. A zde se jednoznačně říká, že pouhým vyslechnutím poselství Śrīmad-Bhāgavatamu získáme náklonnost k Nejvyšší Osobnosti Božství, ke Śrī Kṛṣṇovi, a jakmile se tato připoutanost rozvine, příznaky hmotných nemocí zmizí. Śrī Vyāsadeva viděl zcela dokonalou Osobnost Božství, a tento verš jasně potvrzuje, že touto naprosto dokonalou Osobností Božství je Śrī Kṛṣṇa.
The ultimate result of devotional service is to develop genuine love for the Supreme Personality. Love is a word which is often used in relation with man and woman. And love is the only word that can be properly used to indicate the relation between Lord Kṛṣṇa and the living entities. The living entities are mentioned as prakṛti in the Bhagavad-gītā, and in Sanskrit prakṛti is a feminine object. The Lord is always described as the parama-puruṣa, or the supreme male personality. Thus the affection between the Lord and the living entities is something like that between the male and the female. Therefore the term love of Godhead is quite appropriate.
Konečným cílem oddané služby je vyvinutí ryzí lásky k Nejvyšší Osobnosti. Slovo “láska” se často užívá k označení vztahu mezi mužem a ženou. A “láska” je jediné slovo, kterým lze správně označit vztah mezi Pánem Kṛṣṇou a živými bytostmi. Bhagavad-gītā označuje živé bytosti jako prakṛti, a prakṛti patří v sanskrtu do ženského rodu. Pán je vždy označen jako parama-puruṣa, nejvyšší mužská osobnost, a vztah mezi Pánem a živými bytostmi je podobný jako vztah muže a ženy. Mluvit o lásce k Bohu je tedy zcela na místě.
Loving devotional service to the Lord begins with hearing about the Lord. There is no difference between the Lord and the subject matter heard about Him. The Lord is absolute in all respects, and thus there is no difference between Him and the subject matter heard about Him. Therefore, hearing about Him means immediate contact with Him by the process of vibration of the transcendental sound. And the transcendental sound is so effective that it acts at once by removing all material affections mentioned above. As mentioned before, a living entity develops a sort of complexity by material association, and the illusory encagement of the material body is accepted as an actual fact. Under such false complexity, the living beings under different categories of life become illusioned in different ways. Even in the most developed stage of human life, the same illusion prevails in the form of many isms and divides the loving relation with the Lord and thereby divides the loving relation between man and man. By hearing the subject matter of Śrīmad-Bhāgavatam this false complexity of materialism is removed, and real peace in society begins, which politicians aspire for so eagerly in so many political situations. The politicians want a peaceful situation between man and man, and nation and nation, but at the same time, because of too much attachment for material domination, there is illusion and fearfulness. Therefore the politicians’ peace conferences cannot bring about peace in society. It can only be done by hearing the subject matter described in the Śrīmad-Bhāgavatam about the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa. The foolish politicians may go on holding peace and summit conferences for hundreds of years, but they will fail to achieve success. Until we reach the stage of reestablishing our lost relation with Kṛṣṇa, the illusion of accepting the body as the self will prevail, and thus fearfulness will also prevail. As for the validity of Śrī Kṛṣṇa as the Supreme Personality of Godhead, there are hundreds and thousands of evidences from revealed scriptures, and there are hundreds and thousands of evidences from personal experiences of devotees in various places like Vṛndāvana, Navadvīpa and Purī. Even in the Kaumudī dictionary the synonyms of Kṛṣṇa are given as “the son of Yaśodā” and “the Supreme Personality of Godhead, Parabrahman.” The conclusion is that simply by hearing the Vedic literature Śrīmad-Bhāgavatam, one can have direct connection with the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, and thereby one can attain the highest perfection of life by transcending worldly miseries, illusion and fearfulness. These are practical tests for one who has actually given a submissive hearing to the readings of the Śrīmad-Bhāgavatam.
Láskyplná oddaná služba Pánu začíná nasloucháním o Pánu. Mezi Pánem a vyprávěním o Něm není rozdílu — Pán je ve všech směrech absolutní. Není žádný rozdíl mezi Ním a vyprávěním o Něm. Nasloucháním o Něm se tedy dostáváme do bezprostředního styku s Ním, a to umožňuje vibrace transcendentálního zvuku. Transcendentální zvuk je tak účinný, že okamžitě odstraňuje všechny výše uvedené hmotné náklonnosti. Jak jsme uvedli dříve, živá bytost vytváří hmotnou společností jistou spletitost a iluzorní uvěznění v hmotném těle přijímá za skutečnost. Pod vlivem této uměle vytvořené spletitosti živé bytosti různých životních kategorií podléhají různým způsobem iluzi. I v těch nejpokročilejších stádiích lidského života převládá tatáž iluze v podobě mnoha ismů a narušuje láskyplný vztah s Pánem a tím pádem i láskyplné vztahy mezi lidmi. Vyslechnutím obsahu Śrīmad-Bhāgavatamu se tato neskutečná spletitost materialismu odstraní a ve společnosti nastává skutečný mír, kterého se politikové snaží dosáhnout tolika způsoby. Na jedné straně chtějí politici dosáhnout mezilidského a mezinárodního klidu a míru, ale jejich příliš velká připoutanost k hmotnému panování přináší iluzi a strach. Politické mírové konference tedy nepřinesou společnosti mír. To se může podařit jedině nasloucháním o Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇovi ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Pošetilí politikové se mohou scházet na mírových konferencích na nejvyšší úrovni stovky let, ale nemohou dosáhnout úspěchu. Dokud se nedostaneme na úroveň opětovného obnovení našeho ztraceného vztahu s Kṛṣṇou, bude neustále převládat iluze ztotožňování vlastního já s tělem a strach bude pokračovat i nadále. Pokud jde o platnost toho, že Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, existují stovky a tisíce důkazů ve zjevených písmech a stovky a tisíce důkazů z osobní zkušenosti oddaných z míst, jako jsou Vṛndāvan, Navadvīp a Purī. I slovník Kaumudī uvádí jako synonyma slova “Kṛṣṇa” hesla “syn Yaśody” a “Nejvyšší Osobnost Božství Parabrahman”. Můžeme tedy dojít k závěru, že pouhým vyslechnutím védského písma Śrīmad-Bhāgavatamu lze získat přímé spojení s Nejvyšší Osobností Božství Śrī Kṛṣṇou a dosáhnout tak nejvyšší dokonalosti života, plynoucí z překonání světských strastí, iluze a strachu. To je praktická zkouška pro toho, kdo skutečně pozorně naslouchal čtení Śrīmad-Bhāgavatamu.