Text 49

Sloka 49

Devanagari

Dévanágarí

सूत उवाच
धर्म्यं न्याय्यं सकरुणं निर्व्यलीकं समं महत् ।
राजा धर्मसुतो राज्ञ्या: प्रत्यनन्दद्वचो द्विजा: ॥ ४९ ॥

Text

Verš

sūta uvāca
dharmyaṁ nyāyyaṁ sakaruṇaṁ
nirvyalīkaṁ samaṁ mahat
rājā dharma-suto rājñyāḥ
pratyanandad vaco dvijāḥ

Synonyms

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī said; dharmyam — in accordance with the principles of religion; nyāyyam — justice; sa-karuṇam — full of mercy; nirvyalīkam — without duplicity in dharma; samam — equity; mahat — glorious; rājā — the King; dharma-sutaḥ — son; rājñyāḥ — by the Queen; pratyanandat — supported; vacaḥ — statements; dvijāḥ — O brāhmaṇas.

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; dharmyam — v souladu se zásadami náboženství; nyāyyam — spravedlnost; sa-karuṇam — plný milosrdnosti; nirvyalīkam — bez dvojsmyslnosti ve věcech dharmy; samam — spravedlivost; mahat — slavný; rājā — král; dharma-sutaḥ — syn; rājñyāḥ — královnino; pratyanandat — podpořil; vacaḥ — prohlášení; dvijāḥ — ó brāhmaṇové.

Translation

Překlad

Sūta Gosvāmī said: O brāhmaṇas, King Yudhiṣṭhira fully supported the statements of the Queen, which were in accordance with the principles of religion and were justified, glorious, full of mercy and equity, and without duplicity.

Sūta Gosvāmī řekl: Ó brāhmaṇové, vše, co královna řekla, bylo v souladu s náboženskými zásadami, bylo to oprávněné, slavné, plné milosti a spravedlivosti, a nebylo v tom vedlejšího záměru. Král Yudhiṣṭhira ji plně podpořil.

Purport

Význam

Mahārāja Yudhiṣṭhira, who was the son of Dharmarāja, or Yamarāja, fully supported the words of Queen Draupadī in asking Arjuna to release Aśvatthāmā. One should not tolerate the humiliation of a member of a great family. Arjuna and his family were indebted to the family of Droṇācārya because of Arjuna’s learning the military science from him. If ingratitude were shown to such a benevolent family, it would not be at all justified from the moral standpoint. The wife of Droṇācārya, who was the half body of the great soul, must be treated with compassion, and she should not be put into grief because of her son’s death. That is compassion. Such statements by Draupadī are without duplicity because actions should be taken with full knowledge. The feeling of equality was there because Draupadī spoke out of her personal experience. A barren woman cannot understand the grief of a mother. Draupadī was herself a mother, and therefore her calculation of the depth of Kṛpī’s grief was quite to the point. And it was glorious because she wanted to show proper respect to a great family.

Když královna Draupadī žádala Arjunu, aby propustil Aśvatthāmu, Mahārāja Yudhiṣṭhira, syn Dharmarāje (Yamarāje), její slova plně podpořil. Ponižování členů velké rodiny nelze tolerovat. Jelikož Arjuna se od Droṇy naučil vojenské vědě, byli on a jeho rodina dlužníky rodiny Droṇācāryi. Projevovat takové laskavé rodině nevděk by bylo z morálního hlediska neospravedlnitelné. K ženě Droṇācāryi, která byla druhou polovinou těla této velké duše, bylo nutné mít soucit a ne způsobovat jí zármutek smrtí jejího syna. To je soucit. Draupadī vše říkala bez vedlejších záměrů, protože se držela pravidel, která diktuje plné poznání. Z její řeči byl také patrný soucit, protože mluvila z vlastní zkušenosti. Žena, která nikdy neměla dítě, nemůže znát zármutek matky. Draupadī však byla sama matkou a dokázala si představit, jak velký smutek by to Kṛpī přineslo. To, co říkala, bylo slavné, jelikož chtěla projevit náležitou úctu velké rodině.