Text 42
Sloka 42
Devanagari
Dévanágarí
मवाङ्मुखं कर्मजुगुप्सितेन ।
निरीक्ष्य कृष्णापकृतं गुरो: सुतं
वामस्वभावा कृपया ननाम च ॥ ४२ ॥
Text
Verš
avāṅ-mukhaṁ karma-jugupsitena
nirīkṣya kṛṣṇāpakṛtaṁ guroḥ sutaṁ
vāma-svabhāvā kṛpayā nanāma ca
avāṅ-mukhaṁ karma-jugupsitena
nirīkṣya kṛṣṇāpakṛtaṁ guroḥ sutaṁ
vāma-svabhāvā kṛpayā nanāma ca
Synonyms
Synonyma
tathā — thus; āhṛtam — brought in; paśu-vat — like an animal; pāśa-baddham — tied with ropes; avāk-mukham — without a word in his mouth; karma — activities; jugupsitena — being heinous; nirīkṣya — by seeing; kṛṣṇā — Draupadī; apakṛtam — the doer of the degrading; guroḥ — the teacher; sutam — son; vāma — beautiful; svabhāvā — nature; kṛpayā — out of compassion; nanāma — offered obeisances; ca — and.
tathā — takto; āhṛtam — přiveden; paśu-vat — jako zvíře; pāśa-baddham — svázaný provazy; avāk-mukham — beze slova v ústech; karma — činnosti; jugupsitena — ohavné; nirīkṣya — když uviděla; kṛṣṇā — Draupadī; apakṛtam — toho, jenž jednal nízkým způsobem; guroḥ — učitelova; sutam — syna; vāma — nádherná; svabhāvā — povaha; kṛpayā — ze soucitu; nanāma — vzdala poklony; ca — a.
Translation
Překlad
Śrī Sūta Gosvāmī said: Draupadī then saw Aśvatthāmā, who was bound with ropes like an animal and silent for having enacted the most inglorious murder. Due to her female nature, and due to her being naturally good and well-behaved, she showed him due respects as a brāhmaṇa.
Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Pak Draupadī uviděla Aśvatthāmu, svázaného provazy jako zvíře a mlčícího, protože se dopustil té nejohavnější vraždy. Jelikož byla dobrých mravů a dobrotivé ženské povahy, vzdala mu úctu jako brāhmaṇovi.
Purport
Význam
Aśvatthāmā was condemned by the Lord Himself, and he was treated by Arjuna just like a culprit, not like the son of a brāhmaṇa or teacher. But when he was brought before Śrīmatī Draupadī, she, although begrieved for the murder of her sons, and although the murderer was present before her, could not withdraw the due respect generally offered to a brāhmaṇa or to the son of a brāhmaṇa. This is due to her mild nature as a woman. Women as a class are no better than boys, and therefore they have no discriminatory power like that of a man. Aśvatthāmā proved himself to be an unworthy son of Droṇācārya or of a brāhmaṇa, and for this reason he was condemned by the greatest authority, Lord Śrī Kṛṣṇa, and yet a mild woman could not withdraw her natural courtesy for a brāhmaṇa.
Pán Aśvatthāmu zatratil a Arjuna s ním zacházel jako se zločincem a ne jako se synem brāhmaṇy nebo učitele. Když však byl Aśvatthāmā přiveden ke Śrīmatī Draupadī, přestože naříkala nad vraždou svých synů a vraha měla před sebou, nemohla se ubránit tomu, aby mu projevila úctu, která se obvykle vzdává brāhmaṇovi nebo synovi brāhmaṇy. To způsobila její jemná ženská povaha. Ženy jako třída jsou podobné dětem, protože nemají schopnost rozlišovat jako muži. Jasně se ukázalo, že Aśvatthāmā není synem hodným svého otce Droṇācāryi, který byl brāhmaṇou, a byl proto odsouzen nejvyšší autoritou, Pánem Śrī Kṛṣṇou, ale mírná žena se přesto nemohla ubránit přirozenému projevu zdvořilosti k brāhmaṇovi.
Even to date, in a Hindu family a woman shows proper respect to the brāhmaṇa caste, however fallen and heinous a brahma-bandhu may be. But the men have begun to protest against brahma-bandhus who are born in families of good brāhmaṇas but by action are less than śūdras.
Ženy v hinduistických rodinách až do dnešního dne vzdávají členům bráhmanské kasty náležitou úctu, přestože jsou mnohdy pokleslí a patří do kategorie brahma-bandhu. Muži však začali proti brahma-bandhuům protestovat, neboť to jsou lidé, kteří se sice narodili v dobrých bráhmanských rodinách, ale chovají se hůře nežli śūdrové.
The specific word used in this śloka is vāma-svabhāvā, “mild and gentle by nature.” A good man or woman accepts anything very easily, but a man of average intelligence does not do so. But, anyway, we should not give up our reason and discriminatory power just to be gentle. One must have good discriminatory power to judge a thing on its merit. We should not follow the mild nature of a woman and thereby accept that which is not genuine. Aśvatthāmā may be respected by a good-natured woman, but that does not mean that he is as good as a genuine brāhmaṇa.
Specifická slova v této śloce jsou vāma-svabhāvā, což znamená “od přírody mírná a něžná”. Dobrý muž nebo žena velice snadno přijme cokoliv, ne však člověk průměrné inteligence. Každopádně se však nesmíme vzdávat svého rozumu a schopnosti rozlišovat jen proto, abychom byli něžní. Musíme mít dobrou rozlišovací schopnost a každou věc náležitě posoudit. Neměli bychom následovat ženy s mírnou povahou a přijímat to, co není správné. Aśvatthāmā se mohl od povahově dobré ženy dočkat úcty, ale to neznamená, že je stejně dobrý jako pravý brāhmaṇa.