Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 1: Creation » CHAPTER SEVEN

Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

तत आसाद्य तरसा दारुणं गौतमीसुतम् ।
बबन्धामर्षताम्राक्ष: पशुं रशनया यथा ॥ ३३ ॥

Text

Verš

tata āsādya tarasā
dāruṇaṁ gautamī-sutam
babandhāmarṣa-tāmrākṣaḥ
paśuṁ raśanayā yathā
tata āsādya tarasā
dāruṇaṁ gautamī-sutam
babandhāmarṣa-tāmrākṣaḥ
paśuṁ raśanayā yathā

Synonyms

Synonyma

tataḥ — thereupon; āsādya — arrested; tarasā — dexterously; dāruṇam — dangerous; gautamī-sutam — the son of Gautamī; babandha — bound up; amarṣa — angry; tāmra-akṣaḥ — with copper-red eyes; paśum — animal; raśanayā — by ropes; yathā — as it were.

tataḥ — potom; āsādya — zajal; tarasā — pohotově; dāruṇam — nebezpečného; gautamī-sutam — syna Gautamī; babandha — svázal; amarṣa — nahněvaný; tāmra-akṣaḥ — s očima rudýma jako měď; paśum — zvíře; raśanayā — provazy; yathā — jako.

Translation

Překlad

Arjuna, his eyes blazing in anger like two red balls of copper, dexterously arrested the son of Gautamī and bound him with ropes like an animal.

Arjuna, s očima planoucíma hněvem jako dvě rudé měděné koule, syna Gautamī pohotově zajal a svázal ho provazy jako zvíře.

Purport

Význam

Aśvatthāmā’s mother, Kṛpī, was born in the family of Gautama. The significant point in this śloka is that Aśvatthāmā was caught and bound up with ropes like an animal. According to Śrīdhara Svāmī, Arjuna was obliged to catch this son of a brāhmaṇa like an animal as a part of his duty (dharma). This suggestion by Śrīdhara Svāmī is also confirmed in the later statement of Śrī Kṛṣṇa. Aśvatthāmā was a bona fide son of Droṇācārya and Kṛpī, but because he had degraded himself to a lower status of life, it was proper to treat him as an animal and not as a brāhmaṇa.

Matka Aśvatthāmy, Kṛpī, pocházela z rodiny Gautamy. Na této śloce je významné, že Aśvatthāmā byl chycen a svázán provazy jako zvíře. Podle Śrīdhara Svāmīho bylo Arjunovou povinností (dharmou) chytit tohoto syna brāhmaṇy jako zvíře. Tuto poznámku Śrīdhara Svāmīho také potvrzuje Śrī Kṛṣṇa v další větě. Aśvatthāmā byl sice právoplatný syn Droṇy a Kṛpī, ale jelikož se snížil k činům nižšího životního stavu, bylo na místě zacházet s ním jako se zvířetem a ne jako s brāhmaṇou.