Texts 13-14

Sloka 13-14

Devanagari

Dévanágarí

यदा मृधे कौरवसृञ्जयानां
वीरेष्वथो वीरगतिं गतेषु ।
वृकोदराविद्धगदाभिमर्श-
भग्नोरुदण्डे धृतराष्ट्रपुत्रे ॥ १३ ॥
भर्तु: प्रियं द्रौणिरिति स्म पश्यन्
कृष्णासुतानां स्वपतां शिरांसि ।
उपाहरद्विप्रियमेव तस्य
जुगुप्सितं कर्म विगर्हयन्ति ॥ १४ ॥

Text

Verš

yadā mṛdhe kaurava-sṛñjayānāṁ
vīreṣv atho vīra-gatiṁ gateṣu
vṛkodarāviddha-gadābhimarśa-
bhagnoru-daṇḍe dhṛtarāṣṭra-putre

bhartuḥ priyaṁ drauṇir iti sma paśyan
kṛṣṇā-sutānāṁ svapatāṁ śirāṁsi
upāharad vipriyam eva tasya
jugupsitaṁ karma vigarhayanti

Synonyms

Synonyma

yadā — when; mṛdhe — in the battlefield; kaurava — the party of Dhṛtarāṣṭra; sṛñjayānām — of the party of the Pāṇḍavas; vīreṣu — of the warriors; atho — thus; vīra-gatim — the destination deserved by the warriors; gateṣu — being obtained; vṛkodara — Bhīma (the second Pāṇḍava); āviddha — beaten; gadā — by the club; abhimarśa — lamenting; bhagna — broken; uru-daṇḍe — spinal cord; dhṛtarāṣṭra-putre — the son of King Dhṛtarāṣṭra; bhartuḥ — of the master; priyam — pleasing; drauṇiḥ — the son of Droṇācārya; iti — thus; sma — shall be; paśyan — seeing; kṛṣṇā — Draupadī; sutānām — of the sons; svapatām — while sleeping; śirāṁsi — heads; upāharat — delivered as a prize; vipriyam — unpleasing; eva — like; tasya — his; jugupsitam — most heinous; karma — act; vigarhayanti — disapproving.

yadā — když; mṛdhe — na bitevním poli; kaurava — Dhṛtarāṣṭrova strana; sṛñjayānām — strany Pāṇḍuovců; vīreṣu — bojovníků; atho — takto; vīra-gatim — na místa, jaká si bojovníci zasloužili; gateṣu — se dostali; vṛkodara — Bhīma (druhý syn Pāṇḍua); āviddha — udeřený; gadā — kyjem; abhimarśa — naříkající; bhagna — zlomený; uru-daṇḍe — mícha; dhṛtarāṣṭra-putre — syn krále Dhṛtarāṣṭry; bhartuḥ — mistra; priyam — potěšení; drauṇiḥ — syn Droṇācāryi; iti — takto; sma — bude; paśyan — až uvidí; kṛṣṇā — Draupadī; sutānām — synů; svapatām — ve spánku; śirāṁsi — hlavy; upāharat — předané jako dar; vipriyam — potěšení; eva — jako; tasya — jeho; jugupsitam — nanejvýš ohavný; karma — skutek; vigarhayanti — nesouhlasil s.

Translation

Překlad

When the respective warriors of both camps, namely the Kauravas and the Pāṇḍavas, were killed on the Battlefield of Kurukṣetra and the dead warriors obtained their deserved destinations, and when the son of Dhṛtarāṣṭra fell down lamenting, his spine broken, being beaten by the club of Bhīmasena, the son of Droṇācārya [Aśvatthāmā] beheaded the five sleeping sons of Draupadī and delivered the heads as a prize to his master, foolishly thinking that he would be pleased. Duryodhana, however, disapproved of the heinous act, and he was not pleased in the least.

Když bojovníci obou táborů, Kuruovců a Pāṇḍuovců, padli na bitevním poli Kurukṣetře a po zásluze se dostali na místa jim určená, a když syn Dhṛtarāṣṭry s nářkem klesl s páteří zlomenou úderem kyje Bhīmaseny, syn Droṇācāryi (Aśvatthāmā) usekal hlavy pěti spícím synům Draupadī a přinesl je jako dar svému pánovi s bláhovou domněnkou, že ho tím potěší. Duryodhana však jeho odporný čin odsoudil a nebyl potěšen ani v nejmenším.

Purport

Význam

Transcendental topics of the activities of Lord Śrī Kṛṣṇa in the Śrīmad-Bhāgavatam begin from the end of the battle at Kurukṣetra, where the Lord Himself spoke about Himself in the Bhagavad-gītā. Therefore, both the Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam are transcendental topics of Lord Kṛṣṇa. The Gītā is kṛṣṇa-kathā, or topics of Kṛṣṇa, because it is spoken by the Lord, and the Bhāgavatam is also kṛṣṇa-kathā because it is spoken about the Lord. Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu wanted everyone to be informed of both kṛṣṇa-kathās by His order. Lord Kṛṣṇa Caitanya is Kṛṣṇa Himself in the garb of a devotee of Kṛṣṇa, and therefore the versions of both Lord Kṛṣṇa and Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu are identical. Lord Caitanya desired that all who are born in India seriously understand such kṛṣṇa-kathās and then after full realization preach the transcendental message to everyone in all parts of the world. That will bring about the desired peace and prosperity of the stricken world.

Transcendentální popisy činností Pána Śrī Kṛṣṇy ve Śrīmad-Bhāgavatamu začínají na konci bitvy na Kurukṣetře, kde Pán Sám o Sobě pronesl Bhagavad-gītu. Jak Bhagavad-gītā, tak Śrīmad-Bhāgavatam jsou tedy transcendentální vyprávění o Pánu Kṛṣṇovi. Gītā je kṛṣṇa-kathā, pojednání o Kṛṣṇovi, protože ji vypráví Pán Samotný, a Bhāgavatam je také kṛṣṇa-kathā, protože vypráví o Pánu. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl, aby se všichni dověděli o obou. Pán Kṛṣṇa Caitanya je Samotný Kṛṣṇa v rouchu Kṛṣṇova oddaného, a proto jsou výroky Pána Kṛṣṇy a Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua totožné. Pán Caitanya si přál, aby všichni, kdo se narodí v Indii, s vážností porozumněli těmto kṛṣṇa-kathām, a aby pak po jejich plné realizaci kázali transcendentální poselství všem lidem ve všech částech světa. To přinese sklíčenému světu vytoužený mír a blahobyt.