Text 35

Sloka 35

Devanagari

Dévanágarí

यदत्र क्रियते कर्म भगवत्परितोषणम् ।
ज्ञानं यत्तदधीनं हि भक्तियोगसमन्वितम् ॥ ३५ ॥

Text

Verš

yad atra kriyate karma
bhagavat-paritoṣaṇam
jñānaṁ yat tad adhīnaṁ hi
bhakti-yoga-samanvitam

Synonyms

Synonyma

yat — whatever; atra — in this life or world; kriyate — does perform; karma — work; bhagavat — unto the Personality of Godhead; paritoṣaṇam — satisfaction of; jñānam — knowledge; yat tat — what is so called; adhīnam — dependent; hi — certainly; bhakti-yoga — devotional; samanvitam — dovetailed with bhakti-yoga.

yat — cokoliv; atra — v tomto životě nebo světě; kriyate — vykonává; karma — práce; bhagavat — Osobnosti Božství; paritoṣaṇam — uspokojení; jñānam — poznání; yat tat — co se tak nazývá; adhīnam — závislý; hi — jistě; bhakti-yoga — oddanost; samanvitam — spojená s bhakti-yogou.

Translation

Překlad

Whatever work is done here in this life for the satisfaction of the mission of the Lord is called bhakti-yoga, or transcendental loving service to the Lord, and what is called knowledge becomes a concomitant factor.

Jakákoliv práce vykonaná v tomto životě pro uspokojení mise Pána se nazývá bhakti-yoga neboli transcendentální láskyplná služba Pánu a to, čemu se říká poznání, se stává průvodním jevem.

Purport

Význam

The general and popular notion is that by discharging fruitive work in terms of the direction of the scriptures one becomes perfectly able to acquire transcendental knowledge for spiritual realization. Bhakti-yoga is considered by some to be another form of karma. But factually bhakti-yoga is above both karma and jñāna. Bhakti-yoga is independent of jñāna or karma; on the other hand, jñāna and karma are dependent on bhakti-yoga. This kriyā-yoga or karma-yoga, as recommended by Śrī Nārada to Vyāsa, is specifically recommended because the principle is to satisfy the Lord. The Lord does not want His sons, the living beings, to suffer the threefold miseries of life. He desires that all of them come to Him and live with Him, but going back to Godhead means that one must purify himself from material infections. When work is performed, therefore, to satisfy the Lord, the performer becomes gradually purified from the material affection. This purification means attainment of spiritual knowledge. Therefore knowledge is dependent on karma, or work, done on behalf of the Lord. Other knowledge, being devoid of bhakti-yoga or satisfaction of the Lord, cannot lead one back to the kingdom of God, which means that it cannot even offer salvation, as already explained in connection with the stanza naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitam. The conclusion is that a devotee engaged in the unalloyed service of the Lord, specifically in hearing and chanting of His transcendental glories, becomes simultaneously spiritually enlightened by the divine grace, as confirmed in the Bhagavad-gītā.

Všeobecně rozšířený názor je, že vykonávání plodonosné práce v souladu s pokyny písem vede k dokonalé schopnosti získat transcendentální poznání za účelem duchovní realizace. Někteří považují bhakti-yogu za další formu karmy. Bhakti-yoga je však nad karmou i jñānou. Bhakti-yoga nezávisí na jñāně ani na karmě; naopak, jñāna a karma závisí na bhakti-yoze. Kriyā-yoga neboli karma-yoga, kterou Śrī Nārada Vyāsovi doporučuje, je obzvlášť doporučená proto, že jejím účelem je uspokojení Pána. Pán si nepřeje, aby Jeho synové, živé bytosti, trpěli trojími strastmi života. Přeje si, aby se všichni vrátili zpět k Němu a žili s Ním, ale návrat k Bohu je možný pouze za předpokladu, že se člověk očistí od hmotných nákaz. Prací vykonávanou pro uspokojení Pána se její vykonavatel postupně očišťuje od svých hmotných slabostí. Očista znamená dosáhnout duchovního poznání. Poznání tedy závisí na karmě, na práci vykonané ve prospěch Pána. Jiné poznání, bez bhakti-yogy, bez uspokojení Pána, nevede zpět do Božího království. Nelze skrze něj dosáhnout ani spasení, což bylo vysvětleno již v souvislosti se slokou naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitam. To znamená, že oddaný, který je zaměstnán v čisté službě Pánu, zejména v naslouchání a opěvování Jeho transcendentální slávy, je současně duchovně osvícený božskou milostí, jak potvrzuje Bhagavad-gītā.