Text 14
Sloka 14
Devanagari
Dévanágarí
पृथग्दृशस्तत्कृतरूपनामभि: ।
न कर्हिचित्क्वापि च दु:स्थिता मति-
र्लभेत वाताहतनौरिवास्पदम् ॥ १४ ॥
Text
Verš
pṛthag dṛśas tat-kṛta-rūpa-nāmabhiḥ
na karhicit kvāpi ca duḥsthitā matir
labheta vātāhata-naur ivāspadam
pṛthag dṛśas tat-kṛta-rūpa-nāmabhiḥ
na karhicit kvāpi ca duḥsthitā matir
labheta vātāhata-naur ivāspadam
Synonyms
Synonyma
tataḥ — from that; anyathā — apart; kiñcana — something; yat — whatsoever; vivakṣataḥ — desiring to describe; pṛthak — separately; dṛśaḥ — vision; tat-kṛta — reactionary to that; rūpa — form; nāmabhiḥ — by names; na karhicit — never; kvāpi — any; ca — and; duḥsthitā matiḥ — oscillating mind; labheta — gains; vāta-āhata — troubled by the wind; nauḥ — boat; iva — like; āspadam — place.
tataḥ — z toho; anyathā — mimo; kiñcana — něco; yat — cokoliv; vivakṣataḥ — přát si popsat; pṛthak — odděleně; dṛśaḥ — vize; tat-kṛta — následkem toho; rūpa — podoba; nāmabhiḥ — jmény; na karhicit — nikdy; kvāpi — žádné; ca — a; duḥsthitā matiḥ — těkavá mysl; labheta — vytěží; vāta-āhata — zneklidňovaná větrem; nauḥ — loď; iva — jako; āspadam — místo.
Translation
Překlad
Whatever you desire to describe that is separate in vision from the Lord simply reacts, with different forms, names and results, to agitate the mind, as the wind agitates a boat which has no resting place.
Cokoliv chceš popsat, co je viditelně oddělené od Pána, různými tvary, jmény a výsledky jen způsobuje, že mysl je neklidná jako větrem hnaná loď, která nemá, kde by zakotvila.
Purport
Význam
Śrī Vyāsadeva is the editor of all descriptions of the Vedic literatures, and thus he has described transcendental realization in different ways, namely by fruitive activities, speculative knowledge, mystic power and devotional service. Besides that, in his various Purāṇas he has recommended the worship of so many demigods in different forms and names. The result is that people in general are puzzled how to fix their minds in the service of the Lord; they are always disturbed about finding the real path of self-realization. Śrīla Nāradadeva is stressing this particular defect in the Vedic literatures compiled by Vyāsadeva, and thus he is trying to emphasize describing everything in relation with the Supreme Lord, and no one else. In fact, there is nothing existent except the Lord. The Lord is manifested in different expansions. He is the root of the complete tree. He is the stomach of the complete body. Pouring water on the root is the right process to water the tree, as much as feeding the stomach supplies energy to all parts of the body. Therefore, Śrīla Vyāsadeva should not have compiled any Purāṇas other than the Bhāgavata Purāṇa because a slight deviation from that may create havoc for self-realization. If a slight deviation can create such havoc, then what to speak of deliberate expansion of the ideas separate from the Absolute Truth Personality of Godhead. The most defective part of worshiping demigods is that it creates a definite conception of pantheism, ending disastrously in many religious sects detrimental to the progress of the principles of the Bhāgavatam, which alone can give the accurate direction for self-realization in eternal relation with the Personality of Godhead by devotional service in transcendental love. The example of the boat disturbed by whirling wind is suitable in this respect. The diverted mind of the pantheist can never reach the perfection of self-realization, due to the disturbed condition of the selection of object.
Śrī Vyāsadeva je redaktor všech částí védského písemnictví a popsal transcendentální realizaci rozličnými způsoby — prostřednictvím plodonosných činů, spekulativního poznání, mystické síly a konečně oddané služby. Mimoto v různých Purāṇách doporučil uctívat celou řadu polobohů různých podob a jmen. Výsledkem je, že lidé jsou v rozpacích a nevědí, jak soustředit mysl na službu Pánu; neustále zmateně hledají skutečnou cestu seberealizace. Śrīla Nāradadeva poukazuje právě na tento nedostatek védských textů, které Vyāsadeva sestavil, a klade důraz na to, že vše se má popisovat ve vztahu k Svrchovanému Pánu a k nikomu jinému. Mimo Pána vlastně nic neexistuje. Pán se projevuje v různých expanzích. Je kořenem celého stromu. Je žaludkem celého těla. Správný postup při zalévání stromu je zalévat kořen, a nasycením žaludku získají sílu všechny ostatní části těla. Śrīla Vyāsadeva tedy neměl sepisovat jiné Purāṇy než Bhāgavata Purāṇu, neboť sebemenší odchylka od výše zmíněného principu může způsobit zmatek na cestě k seberealizaci. Může-li nepatrná odchylka způsobit zmatek, pak co teprve záměrné rozebírání pojmů, které jsou od Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství, oddělené. Nejzávadnějším důsledkem uctívání polobohů je vznik panteistické představy, která vede ke katastrofálním koncům — objevuje se mnoho náboženských sekt, které jsou překážkou rozvoje zásad Bhāgavatamu, který jediný může poskytnout správné vedení na cestě k seberealizaci, ve věčném vztahu k Osobnosti Božství prostřednictvím oddané služby a transcendentální lásky. Příklad lodě hnané bouřlivým větrem je velice příhodný. Rozvrácená mysl panteisty nemůže v žádném případě dosáhnout dokonalé seberealizace, neboť je stále narušovaná výběrem z mnoha možností.