Text 5
Sloka 5
Devanagari
Dévanágarí
देव्यो ह्रिया परिदधुर्न सुतस्य चित्रम् ।
तद्वीक्ष्य पृच्छति मुनौ जगदुस्तवास्ति
स्त्रीपुम्भिदा न तु सुतस्य विविक्तदृष्टे: ॥ ५ ॥
Text
Verš
devyo hriyā paridadhur na sutasya citram
tad vīkṣya pṛcchati munau jagadus tavāsti
strī-pum-bhidā na tu sutasya vivikta-dṛṣṭeḥ
devyo hriyā paridadhur na sutasya citram
tad vīkṣya pṛcchati munau jagadus tavāsti
strī-pum-bhidā na tu sutasya vivikta-dṛṣṭeḥ
Synonyms
Synonyma
dṛṣṭvā — by seeing; anuyāntam — following; ṛṣim — the sage; ātmajam — his son; api — in spite of; anagnam — not naked; devyaḥ — beautiful damsels; hriyā — out of shyness; paridadhuḥ — covered the body; na — not; sutasya — of the son; citram — astonishing; tat vīkṣya — by seeing that; pṛcchati — asking; munau — unto the muni (Vyāsa); jagaduḥ — replied; tava — your; asti — there are; strī-pum — male and female; bhidā — differences; na — not; tu — but; sutasya — of the son; vivikta — purified; dṛṣṭeḥ — of one who looks.
dṛṣṭvā — spatřit; anuyāntam — následoval; ṛṣim — mudrc; ātmajam — jeho syn; api — navzdory tomu; anagnam — nebyl nahý; devyaḥ — překrásné dívčiny; hriyā — ze studu; paridadhuḥ — zakryly těla; na — ne; sutasya — synův; citram — udivující; tat vīkṣya — když to viděl; pṛcchati — otázal se; munau — munimu (Vyāsovi); jagaduḥ — odpověděly; tava — vaše; asti — jsou; strī-pum — mužské a ženské; bhidā — rozdíly; na — ne; tu — avšak; sutasya — synův; vivikta — očištěný; dṛṣṭeḥ — ten, který hledí.
Translation
Překlad
While Śrī Vyāsadeva was following his son, beautiful young damsels who were bathing naked covered their bodies with cloth, although Śrī Vyāsadeva himself was not naked. But they had not done so when his son had passed. The sage inquired about this, and the young ladies replied that his son was purified and when looking at them made no distinction between male and female. But the sage made such distinctions.
Když Śrī Vyāsadeva kráčel za svým synem, překrásné dívčiny, které se koupaly nahé, okamžitě zakryly svá těla oděvem, i když Vyāsadeva sám nebyl nahý. Neučinily to však, když předtím prošel jeho syn. Mudrc se jich ptal proč, a dívky mu odpověděly, že jeho syn byl očištěný, a když se na ně díval, neviděl rozdíl mezi mužem a ženou. Mudrc však tento rozdíl viděl.
Purport
Význam
In the Bhagavad-gītā (5.18) it is said that a learned sage looks equally on a learned and gentle brāhmaṇa, a caṇḍāla (dog-eater), a dog or a cow due to his spiritual vision. Śrīla Śukadeva Gosvāmī attained that stage. Thus he did not see a male or female; he saw all living entities in different dress. The ladies who were bathing could understand the mind of a man simply by studying his demeanor, just as by looking at a child one can understand how innocent he is. Śukadeva Gosvāmī was a young boy sixteen years old, and therefore all the parts of his body were developed. He was naked also, and so were the ladies. But because Śukadeva Gosvāmī was transcendental to sex relations, he appeared very innocent. The ladies, by their special qualifications, could sense this at once, and therefore they were not very concerned about him. But when his father passed, the ladies quickly dressed. The ladies were exactly like his children or grandchildren, yet they reacted to the presence of Vyāsadeva according to the social custom because Śrīla Vyāsadeva played the part of a householder. A householder has to distinguish between a male and female; otherwise he cannot be a householder. One should therefore attempt to know the distinction between body and soul without any attachment for male and female. As long as such distinction is there, one should not try to become a sannyāsī like Śukadeva Gosvāmī. At least theoretically one must be convinced that a living entity is neither male nor female. The outward dress is made of matter by material nature to attract the opposite sex and thus keep one entangled in material existence. A liberated soul is above this perverted distinction. He does not distinguish between one living being and another. For him they are all one and the same spirit. The perfection of this spiritual vision is the liberated stage, and Śrīla Śukadeva Gosvāmī attained that stage. Śrīla Vyāsadeva was also in the transcendental stage, but because he was in the householder’s life, he did not pretend to be a liberated soul, as a matter of custom.
V Bhagavad-gītě (5.18) je řečeno, že učený mudrc vidí stejným způsobem učeného a jemného brāhmaṇu, caṇḍālu (pojídače psů), psa i krávu, neboť vlastní duchovní pohled. Śrīla Śukadeva Gosvāmī již této úrovně dosáhl, a neviděl tudíž muže či ženu; viděl živé bytosti, které mají různé oděvy. Dívky, které se tehdy koupaly, byly schopné rozpoznat mysl muže podle jeho chování, stejně jako rozpoznáme nevinnost dítěte, když se na něj díváme. Śukadeva Gosvāmī byl šestnáctiletý mladík a jeho tělo bylo tedy plně vyspělé. Byl navíc stejně nahý jako dívky. Protože však byl transcendentální vůči jakémukoliv sexuálnímu poměru, jeho vzhled byl velice nevinný. Dívky svojí zvláštní schopností tuto skutečnost ihned vycítily, a proto Śukadevovi nevěnovaly příliš velkou pozornost. Když však kolem procházel jeho otec, okamžitě se zahalily. Ačkoliv svým stářím mohly být jeho dcerami nebo vnučkami, zachovaly se v přítomnosti Vyāsadeva tak, jak se pro vychované dívky sluší a patří. Śrīla Vyāsadeva totiž hrál úlohu hospodáře. Hospodář musí nutně vidět rozdíl mezi mužským a ženským pohlavím; jinak by nemohl plnit své přirozené povinnosti. Měli bychom se tedy snažit rozpoznat duši bez ohledu na to, je-li tělo mužské či ženské. Dokud takto rozlišujeme, nemůžeme se chtít stát sannyāsīnem jako Śukadeva Gosvāmī. Alespoň teoreticky musíme být přesvědčeni, že živá bytost není mužského ani ženského pohlaví. Vnější šat je stvořením hmotné přírody určeným k tomu, aby přitahoval opačné pohlaví a aby se takto živá bytost stále zaplétala do hmotného bytí. Osvobozená duše je nad tímto zvráceným rozlišováním. Nevidí rozdíl mezi tou či onou živou bytostí, neboť každou z nich vidí jako duši. Dokonalost takového duchovního pohledu se nazývá osvobození, a Śrīla Śukadeva Gosvāmī tohoto stavu dosáhl. Śrīla Vyāsadeva byl rovněž na transcendentální úrovni, ale protože žil životem hospodáře a měl na mysli společenské zásady, nepředstíral, že je osvobozenou duší.