Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

तस्य पुत्रो महायोगी समद‍ृङ्‍‌निर्विकल्पक: ।
एकान्तमतिरुन्निद्रो गूढो मूढ इवेयते ॥ ४ ॥

Text

Verš

tasya putro mahā-yogī
sama-dṛṅ nirvikalpakaḥ
ekānta-matir unnidro
gūḍho mūḍha iveyate

Synonyms

Synonyma

tasya — his; putraḥ — son; mahā-yogī — a great devotee; sama-dṛk — equibalanced; nirvikalpakaḥ — absolute monist; ekānta-matiḥ — fixed in monism or oneness of mind; unnidraḥ — surpassed nescience; gūḍhaḥ — not exposed; mūḍhaḥ — stunted; iva — like; īyate — appears like.

tasya — jeho; putraḥ — syn; mahā-yogī — veliký oddaný; sama-dṛk — vyrovnaný; nirvikalpakaḥ — zásadní monista; ekānta-matiḥ — soustředěný v monismu neboli jednotě mysli; unnidraḥ — překonal nevědomost; gūḍhaḥ — neodhalený; mūḍhaḥ — zaostalý; iva — jako; iyate — vypadal jako.

Translation

Překlad

His [Vyāsadeva’s] son was a great devotee, an equibalanced monist, whose mind was always concentrated in monism. He was transcendental to mundane activities, but being unexposed, he appeared like an ignorant person.

Jeho (Vyāsadevův) syn byl velký oddaný, a byl vyrovnaný monista, jehož mysl se stále soustřeďovala v monismu. Byl transcendentální vůči všem světským činnostem, ale jelikož svou opravdovou osobnost neprojevoval, vypadal jako nevědomý člověk.

Purport

Význam

Śrīla Śukadeva Gosvāmī was a liberated soul, and thus he remained always alert not to be trapped by the illusory energy. In the Bhagavad-gītā this alertness is very lucidly explained. The liberated soul and the conditioned soul have different engagements. The liberated soul is always engaged in the progressive path of spiritual attainment, which is something like a dream for the conditioned soul. The conditioned soul cannot imagine the actual engagements of the liberated soul. While the conditioned soul thus dreams about spiritual engagements, the liberated soul is awake. Similarly, the engagement of a conditioned soul appears to be a dream for the liberated soul. A conditioned soul and a liberated soul may apparently be on the same platform, but factually they are differently engaged, and their attention is always alert, either in sense enjoyment or in self-realization. The conditioned soul is absorbed in matter, whereas the liberated soul is completely indifferent to matter. This indifference is explained as follows.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī byl osvobozenou duší, a z tohoto důvodu se měl neustále na pozoru, aby nebyl svedený iluzorní energií. Také Bhagavad-gītā se zmiňuje o tom, že člověk by měl být velice ostražitý. Zaměstnání osvobozené a podmíněné duše se od sebe diametrálně liší. Osvobozená duše se snaží dělat pokroky k duchovnímu uskutečnění, což podmíněné duši připadá jako sen. Podmíněná duše si neumí představit, čím se vlastně osvobozená duše zabývá. Zatímco podmíněná duše sní o duchovních činnostech, osvobozená duše je probuzená. A osvobozené duši naopak připadá jako sen zaměstnání podmíněné duše. Navenek se sice může zdát, že podmíněná i osvobozená duše jsou na stejné úrovni, ale jejich zaměstnání jsou ve skutečnosti různá; podmíněná duše se soustředí na smyslový požitek, zatímco osvobozená duše se soustředí na seberealizaci. Podmíněná duše je pohroužená do hmoty, ale osvobozená duše je ke hmotě zcela lhostejná. Tento nezájem objasňuje následující śloka.