Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

चातुर्होत्रं कर्म शुद्धं प्रजानां वीक्ष्य वैदिकम् ।
व्यदधाद्यज्ञसन्तत्यै वेदमेकं चतुर्विधम् ॥ १९ ॥

Text

Verš

cātur-hotraṁ karma śuddhaṁ
prajānāṁ vīkṣya vaidikam
vyadadhād yajña-santatyai
vedam ekaṁ catur-vidham

Synonyms

Synonyma

cātuḥ — four; hotram — sacrificial fires; karma śuddham — purification of work; prajānām — of the people in general; vīkṣya — after seeing; vaidikam — according to Vedic rites; vyadadhāt — made into; yajña — sacrifice; santatyai — to expand; vedam ekam — only one Veda; catuḥ-vidham — in four divisions.

cātuḥ — čtyři; hotram — obětní ohně; karma śuddham — očista činů; prajānām — lidí obecně; vīkṣya — poté, co viděl; vaidikam — podle védských rituálů; vyadadhāt — učinit; yajña — oběť; santatyai — rozšířit; vedam ekam — pouze jedna Veda; catuḥ-vidham — do čtyř oddílů.

Translation

Překlad

He saw that the sacrifices mentioned in the Vedas were means by which the people’s occupations could be purified. And to simplify the process he divided the one Veda into four, in order to expand them among men.

Viděl, že oběti uvedené ve Vedách jsou prostředkem k očistě lidských činností. Pro zjednodušení celého postupu rozdělil jednu Vedu do čtyř, aby je rozšířil mezi lidi.

Purport

Význam

Formerly there was only the Veda of the name Yajur, and the four divisions of sacrifices were there specifically mentioned. But to make them more easily performable, the Veda was divided into four divisions of sacrifice, just to purify the occupational service of the four orders. Above the four Vedas, namely Ṛg, Yajur, Sāma, and Atharva, there are the Purāṇas, the Mahābhārata, Saṁhitās, etc., which are known as the fifth Veda. Śrī Vyāsadeva and his many disciples were all historical personalities, and they were very kind and sympathetic toward the fallen souls of this Age of Kali. As such, the Purāṇas and Mahābhārata were made from related historical facts which explained the teaching of the four Vedas. There is no point in doubting the authority of the Purāṇas and Mahābhārata as parts and parcels of the Vedas. In the Chāndogya Upaniṣad (7.1.4), the Purāṇas and Mahābhārata, generally known as histories, are mentioned as the fifth Veda. According to Śrīla Jīva Gosvāmī, that is the way of ascertaining the respective values of the revealed scriptures.

Na počátku byla pouze jedna Veda s názvem Yajur. Tam byly popsány čtyři druhy obětí. Pro ulehčení jejich vykonávání byla tato Veda rozdělena do čtyř kategorií obětí, které jsou určeny k očistě činností předepsaných čtyřem řádům. Nad čtyřmi Vedami — Ṛg, Yajur, Sāma a Atharva — se nacházejí Purāṇy, Mahābhārata, Saṁhity atd., které jsou též známé jako pátá Veda. Śrī Vyāsadeva a jeho mnozí učedníci jsou všichni historické osobnosti a vyznačují se nesmírnou vlídností a soucitem k pokleslým duším tohoto věku Kali. Purāṇy a Mahābhārata jsou proto vyprávění dějinných skutečností a příběhů, na kterých je vysvětleno učení čtyř Ved. O autoritě Purāṇ a Mahābhāraty jako nedílných součástí Ved nemá žádný význam pochybovat. Chāndogya Upaniṣad (7.1.4) hovoří o Purāṇách a Mahābhāratě, které mají často označení historické záznamy, jako o páté Vedě. To je také způsob, jakým Śrīla Jīva Gosvāmī určuje hodnotu jednotlivých zjevených písem.