Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Devanagari

Dévanágarí

नमन्ति यत्पादनिकेतमात्मन:
शिवायहानीय धनानि शत्रव: ।
कथं स वीर: श्रियमङ्ग दुस्त्यजां
युवैषतोत्स्रष्टुमहो सहासुभि: ॥ ११ ॥

Text

Verš

namanti yat-pāda-niketam ātmanaḥ
śivāya hānīya dhanāni śatravaḥ
kathaṁ sa vīraḥ śriyam aṅga dustyajāṁ
yuvaiṣatotsraṣṭum aho sahāsubhiḥ
namanti yat-pāda-niketam ātmanaḥ
śivāya hānīya dhanāni śatravaḥ
kathaṁ sa vīraḥ śriyam aṅga dustyajāṁ
yuvaiṣatotsraṣṭum aho sahāsubhiḥ

Synonyms

Synonyma

namanti — bow down; yat-pāda — whose feet; niketam — under; ātmanaḥ — own; śivāya — welfare; hānīya — used to bring about; dhanāni — wealth; śatravaḥ — enemies; katham — for what reason; saḥ — he; vīraḥ — the chivalrous; śriyam — opulences; aṅga — O Sūta Gosvāmī; dustyajām — insuperable; yuvā — in full youth; aiṣata — desired; utsraṣṭum — to give up; aho — exclamation; saha — with; asubhiḥ — life.

namanti — klanějí se; yat-pāda — jehož nohy; niketam — pod; ātmanaḥ — vlastní; śivāya — blaho; hānīya — obvykle přinášelo; dhanāni — bohatství; śatravaḥ — nepřátelé; katham — proč; saḥ — on; vīraḥ — rytířský; śriyam — výsady; aṅga — ó; dustyajām — nepřekonatelné; yuvā — v plném mládí; aiṣata — toužil; utsraṣṭum — zříci se; aho — projev údivu; saha — s; asubhiḥ — život.

Translation

Překlad

He was such a great emperor that all his enemies would come and bow down at his feet and surrender all their wealth for their own benefit. He was full of youth and strength, and he possessed kingly opulences that were difficult to give up. Why did he want to give up everything, including his life?

Byl to tak velký panovník, že se všichni nepřátelé přicházeli klanět u jeho nohou a pro vlastní prospěch mu odevzdávali veškerý svůj majetek. Byl mladý a statný a měl nepřekonatelné královské výsady. Proč se chtěl všeho zříci, včetně vlastního života?

Purport

Význam

There was nothing undesirable in his life. He was quite a young man and could enjoy life with power and opulence. So there was no question of retiring from active life. There was no difficulty in collecting the state taxes because he was so powerful and chivalrous that even his enemies would come to him and bow down at his feet and surrender all wealth for their own benefit. Mahārāja Parīkṣit was a pious king. He conquered his enemies, and therefore the kingdom was full of prosperity. There was enough milk, grains and metals, and all the rivers and mountains were full of potency. So materially everything was satisfactory. Therefore, there was no question of untimely giving up his kingdom and life. The sages were eager to hear about all this.

Za celý svůj život nepoznal nic nežádoucího. Byl ještě poměrně mladý a mohl si užívat života s mocí a bohatstvím. Neměl tedy proč odcházet z aktivního života. S vybíráním královských daní nebyly také potíže, protože byl tak mocný a rytířský, že i jeho nepřátelé za ním přicházeli a klaněli se u jeho nohou a odevzdávali pro vlastní prospěch veškerý svůj majetek. Mahārāja Parīkṣit byl zbožný král. Nepřátele si podmanil a celé jeho království vzkvétalo blahobytem. Všude dostatek mléka, obilí a kovů, řeky a hory měly svoji plnou sílu. Z hmotného hlediska tedy nic nechybělo. Král proto očividně neměl žádný důvod předčasně se zříkat svého království a života. Mudrci s napětím očekávali vyprávění o všech těchto věcech.