Skip to main content

Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

धर्मस्य ह्यापवर्ग्यस्य नार्थोऽर्थायोपकल्पते ।
नार्थस्य धर्मैकान्तस्य कामो लाभाय हि स्मृत: ॥ ९ ॥

Text

Verš

dharmasya hy āpavargyasya
nārtho ’rthāyopakalpate
nārthasya dharmaikāntasya
kāmo lābhāya hi smṛtaḥ
dharmasya hy āpavargyasya
nārtho ’rthāyopakalpate
nārthasya dharmaikāntasya
kāmo lābhāya hi smṛtaḥ

Synonyms

Synonyma

dharmasya — occupational engagement; hi — certainly; āpavargyasya — ultimate liberation; na — not; arthaḥ — end; arthāya — for material gain; upakalpate — is meant for; na — neither; arthasya — of material gain; dharma-eka-antasya — for one who is engaged in the ultimate occupational service; kāmaḥ — sense gratification; lābhāya — attainment of; hi — exactly; smṛtaḥ — is described by the great sages.

dharmasya — zaměstnání; hi — jistě; āpavargyasya — konečné osvobození; na — ne; arthaḥ — konec; arthāya — pro hmotný prospěch; upakalpate — je určen pro; na — ani; arthasya — hmotného prospěchu; dharma-eka-antasya — pro toho, kdo je zaměstnán v nejvyšší službě; kāmaḥ — smyslový požitek; lābhāya — dosažení; hi — přesně; smṛtaḥ — je vyloženo velkými mudrci.

Translation

Překlad

All occupational engagements are certainly meant for ultimate liberation. They should never be performed for material gain. Furthermore, according to sages, one who is engaged in the ultimate occupational service should never use material gain to cultivate sense gratification.

Veškeré předepsané činnosti jsou zajisté určeny ke konečnému osvobození. Nikdy by se neměly vykonávat pro hmotný zisk. Navíc je podle mudrců nepřípustné, aby ten, kdo je zaměstnán v nejvyšší službě, používal hmotné zisky k pěstování smyslového požitku.

Purport

Význam

We have already discussed that pure devotional service to the Lord is automatically followed by perfect knowledge and detachment from material existence. But there are others who consider that all kinds of different occupational engagements, including those of religion, are meant for material gain. The general tendency of any ordinary man in any part of the world is to gain some material profit in exchange for religious or any other occupational service. Even in the Vedic literatures, for all sorts of religious performances an allurement of material gain is offered, and most people are attracted by such allurements or blessings of religiosity. Why are such so-called men of religion allured by material gain? Because material gain can enable one to fulfill desires, which in turn satisfy sense gratification. This cycle of occupational engagements includes so-called religiosity followed by material gain and material gain followed by fulfillment of desires. Sense gratification is the general way for all sorts of fully occupied men. But in the statement of Sūta Gosvāmī, as per the verdict of the Śrīmad-Bhāgavatam, this is nullified by the present śloka.

O tom, že čistou oddanou službu Pánu automaticky následuje dokonalé poznání a odpoutání od hmotné existence, jsme se již zmiňovali. Některé osoby však mají za to, že jisté činnosti, včetně náboženských, jsou naopak určeny k dosažení hmotného zisku. Je to všeobecně známá věc. Všude na světě mají lidé sklon požadovat za svou náboženskou či jakoukoliv jinou službu určitou odměnu. Dokonce i ve védské literatuře jsou zmínky o tom, že člověka za dobře vykonaný náboženský skutek čeká zisk, a většina lidí těmto lákadlům, zvaným náboženská požehnání, neodolá. Jak je možné, že takzvaně zbožné lidi tolik okouzluje hmotný zisk? Důvod je zcela jasný — hmotný zisk umožňuje splnit přání, která dávají požitek smyslům. Koloběh činností tedy začíná takzvaným náboženstvím, pokračuje hmotným ziskem a končí splněním přání. Smyslový požitek je společným jmenovatelem pro všechny, kteří jsou stále něčím zaměstnáni. Výrok Sūty Gosvāmīho, tedy výrok Śrīmad-Bhāgavatamu, však tyto cíle prohlašuje za scestné.

One should not engage himself in any sort of occupational service for material gain only. Nor should material gain be utilized for sense gratification. How material gain should be utilized is described as follows.

Nikdo by se neměl zaměstnávat v určité službě pouze pro hmotný zisk. Hmotného zisku by se také nemělo využívat k uspokojování smyslů. Jak bychom tedy hmotný zisk měli užívat je vysvětleno následovně.