Text 26

Sloka 26

Devanagari

Dévanágarí

मुमुक्षवो घोररूपान् हित्वा भूतपतीनथ ।
नारायणकला: शान्ता भजन्ति ह्यनसूयव: ॥ २६ ॥

Text

Verš

mumukṣavo ghora-rūpān
hitvā bhūta-patīn atha
nārāyaṇa-kalāḥ śāntā
bhajanti hy anasūyavaḥ

Synonyms

Synonyma

mumukṣavaḥ — persons desiring liberation; ghora — horrible, ghastly; rūpān — forms like that; hitvā — rejecting; bhūta-patīn — demigods; atha — for this reason; nārāyaṇa — the Personality of Godhead; kalāḥ — plenary portions; śāntāḥ — all-blissful; bhajanti — do worship; hi — certainly; anasūyavaḥ — nonenvious.

mumukṣavaḥ — osoby, které touží po osvobození; ghora — strašlivé, hrozné; rūpān — takové podoby; hitvā — zavrhují; bhūta-patīn — polobozi; atha — z tohoto důvodu; nārāyaṇa — Osobnost Božství; kalāḥ — úplné části; śāntāḥ — všeblažený; bhajanti — uctívají; hi — zajisté; anasūyavaḥ — nezávistivý.

Translation

Překlad

Those who are serious about liberation are certainly nonenvious, and they respect all. Yet they reject the horrible and ghastly forms of the demigods and worship only the all-blissful forms of Lord Viṣṇu and His plenary portions.

Ti, kteří vážně usilují o osvobození, jsou samozřejmě nezávistiví a respektují každého. Přesto však odmítají vzývat strašlivé a hrozné podoby polobohů. Uctívají pouze všeblažené podoby Pána Viṣṇua a podoby Jeho úplných částí.

Purport

Význam

The Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, who is the original person of the Viṣṇu categories, expands Himself in two different categories, namely integrated plenary portions and separated parts and parcels. The separated parts and parcels are the servitors, and the integrated plenary portions of viṣṇu-tattvas are the worshipful objects of service.

Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa jako původní osobnost všech kategorií Viṣṇuů se Sám expanduje do dvou kategorií: úplných sounáležících částí a oddělených částí. Oddělené součásti jsou povinny sloužit, zatímco úplné sounáležící části, viṣṇu-tattvy, jsou předmětem úcty a služby.

All demigods who are empowered by the Supreme Lord are also separated parts and parcels. They do not belong to the categories of viṣṇu-tattva. The viṣṇu-tattvas are living beings equally as powerful as the original form of the Personality of Godhead, and They display different categories of power in consideration of different times and circumstances. The separated parts and parcels are powerful by limitation. They do not have unlimited power like the viṣṇu-tattvas. Therefore, one should never classify the viṣṇu-tattvas, or the plenary portions of Nārāyaṇa, the Personality of Godhead, in the same categories with the parts and parcels. If anyone does so he becomes at once an offender by the name pāṣaṇḍī. In the Age of Kali many foolish persons commit such unlawful offenses and equalize the two categories.

Všichni polobozi zplnomocnění Svrchovaným Pánem jsou však také oddělené části Pána a nepatří do kategorie viṣṇu-tattva. Ti, kteří do této kategorie patří, jsou stejně mocní jako původní Osobnost Božství. Jejich moc se projevuje různě s ohledem na čas a okolnosti. Oddělené části jsou také mocné, ale jen omezeně. Nejsou neomezeně mocné jako viṣṇu-tattva. Viṣṇu-tattvy, úplné části Nārāyaṇa neboli Osobnosti Božství, tedy nelze řadit do stejné kategorie s oddělenými součástmi. Ten, kdo tak činí, se dopouští přestupku a nazývá se pāṣaṇḍī, což znamená rouhač. V Kali-yuze je mnoho pomatených lidí, kteří se této zásadní chyby dopouštějí a obě kategorie nezákonně slučují.

The separated parts and parcels have different positions in the estimation of material powers, and some of them are like Kāla-bhairava, Śmaśāna-bhairava, Śani, Mahākālī and Caṇḍikā. These demigods are worshiped mostly by those who are in the lowest categories of the mode of darkness or ignorance. Other demigods, like Brahmā, Śiva, Sūrya, Gaṇeśa and many similar deities, are worshiped by men in the mode of passion, urged on by the desire for material enjoyment. But those who are actually situated in the mode of goodness (sattva-guṇa) of material nature worship only viṣṇu-tattvas. Viṣṇu-tattvas are represented by various names and forms, such as Nārāyaṇa, Dāmodara, Vāmana, Govinda and Adhokṣaja.

Oddělené části zaujímají různá postavení s různými hmotnými silami. Polobohy jako Kāla-bhairava, Śmaśāna-bhairava, Śani, Mahākālī a Caṇḍikā uctívají většinou ti nejnižší z lidí v temnu nevědomosti. Jiné polobohy — Brahmu, Śivu, Sūryu, Gaṇeśe a podobná božstva — uctívají lidé v kvalitě vášně, které žene touha po hmotném požitku. Člověk, který se však nachází v kvalitě dobra (sattva-guṇa), uctívá výhradně viṣṇu-tattvy. Viṣṇu-tattvy mají různé podoby a jména, jako Nārāyaṇa, Dāmodara, Vāmana, Govinda či Adhokṣaja.

The qualified brāhmaṇas worship the viṣṇu-tattvas represented by the śālagrāma-śilā, and some of the higher castes like the kṣatriyas and vaiśyas also generally worship the viṣṇu-tattvas.

Kvalifikovaní brāhmaṇové uctívají viṣṇu-tattvu ve formě śālagrāma-śily, a někteří příslušníci vyšších kast — kṣatriyové a vaiśyové — rovněž uctívají především viṣṇu-tattvy.

Highly qualified brāhmaṇas situated in the mode of goodness have no grudges against the mode of worship of others. They have all respect for other demigods, even though they may look ghastly, like Kāla-bhairava or Mahākālī. They know very well that these horrible features of the Supreme Lord are all different servitors of the Lord under different conditions, yet they reject the worship of both horrible and attractive features of the demigods, and they concentrate only on the forms of Viṣṇu because they are serious about liberation from the material conditions. The demigods, even to the stage of Brahmā, the supreme of all the demigods, cannot offer liberation to anyone. Hiraṇyakaśipu underwent a severe type of penance to become eternal in life, but his worshipful deity, Brahmā, could not satisfy him with such blessings. Therefore Viṣṇu, and none else, is called mukti-pāda, or the Personality of Godhead who can bestow upon us mukti, liberation. The demigods, being like other living entities in the material world, are all liquidated at the time of the annihilation of the material structure. They are themselves unable to get liberation, and what to speak of giving liberation to their devotees. The demigods can award the worshipers some temporary benefit only, and not the ultimate one.

Vysoce kvalifikovaný brāhmaṇa, pevně ustanovený v kvalitě dobra, nemá žádné námitky proti způsobům uctívání jiných lidí. Má patřičnou úctu k ostatním polobohům, ať už mají sebehroznější podobu (jako např. Kāla-bhairava a Mahākālī). Je si velmi dobře vědom skutečnosti, že tyto strašlivé podoby energií Nejvyššího Pána jsou nakonec také jen Pánovi služebníci, kteří mají určitou funkci. Sám však odmítá jak hrozné, tak i přitažlivé podoby polobohů uctívat. Soustřeďuje se na podoby Viṣṇua, protože jeho zásadním cílem je osvobození z hmotného podmínění. Polobozi včetně nejvyššího z nich, Brahmy, nejsou schopni dát osvobození nikomu. Hiraṇyakaśipu se podrobil velmi tvrdému pokání, aby docílil věčného života, ale Brahmā, kterého uctíval, mu tuto touhu nemohl splnit. Jedině Viṣṇu se tedy může nazývat mukti-pāda, a nikdo jiný. Jen On, Nejvyšší Osobnost Božství, může dát člověku osvobození, mukti. Vzhledem k tomu, že polobozi jsou v podstatě stejní jako ostatní živé bytosti v tomto hmotném světě, jsou po zničení hmotných struktur do posledního zničeni. Když ani sami sebe nemohou osvobodit, jak by potom toto požehnání mohli dopřát lidem, kteří je vzývají? Polobozi dopřávají svým oddaným pouze dočasné vymoženosti. Ne však věčný prospěch.

It is for this reason only that candidates for liberation deliberately reject the worship of the demigods, although they have no disrespect for any one of them.

Jen z tohoto důvodu kandidáti na osvobození vědomě odmítají uctívat polobohy. Žádného z nich však nemají v neúctě.