Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

एवं प्रसन्नमनसो भगवद्भक्तियोगत: ।
भगवत्तत्त्वविज्ञानं मुक्तसङ्गस्य जायते ॥ २० ॥

Text

Verš

evaṁ prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogataḥ
bhagavat-tattva-vijñānaṁ
mukta-saṅgasya jāyate
evaṁ prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogataḥ
bhagavat-tattva-vijñānaṁ
mukta-saṅgasya jāyate

Synonyms

Synonyma

evam — thus; prasanna — enlivened; manasaḥ — of the mind; bhagavat-bhakti — the devotional service of the Lord; yogataḥ — by contact of; bhagavat — regarding the Personality of Godhead; tattva — knowledge; vijñānam — scientific; mukta — liberated; saṅgasya — of the association; jāyate — becomes effective.

evam — takto; prasanna — povzbuzen; manasaḥ — mysli; bhagavat-bhakti — oddaná služba Pánu; yogataḥ — stykem s; bhagavat — týkající se Osobnosti Božství; tattva — poznání; vijñānam — vědecké; mukta — osvobozený; saṅgasya — společenství; jāyate — bude účinný.

Translation

Překlad

Thus established in the mode of unalloyed goodness, the man whose mind has been enlivened by contact with devotional service to the Lord gains positive scientific knowledge of the Personality of Godhead in the stage of liberation from all material association.

Člověk, který se nachází v kvalitě ryzího dobra a jehož mysl byla osvícena stykem s oddanou službou Pánu, obdrží pozitivní vědecké poznání Osobnosti Božství a těší se osvobození od veškeré hmotné společnosti.

Purport

Význam

In the Bhagavad-gītā (7.3) it is said that out of many thousands of ordinary men, one fortunate man endeavors for perfection in life. Mostly men are conducted by the modes of passion and ignorance, and thus they are engaged always in lust, desire, hankerings, ignorance and sleep. Out of many such manlike animals, there is actually a man who knows the responsibility of human life and thus tries to make life perfect by following the prescribed duties. And out of many thousands of such persons who have thus attained success in human life, one may know scientifically about the Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa. In the same Bhagavad-gītā (18.55) it is also said that scientific knowledge of Śrī Kṛṣṇa is understood only by the process of devotional service (bhakti-yoga).

V Bhagavad-gītě stojí, že mezi tisíci obyčejných lidí se najde pouze jeden, který má to štěstí a snaží se dosáhnout dokonalosti v životě (Bg. 7.3). Většinou jsou lidé ovládáni kvalitami vášně a nevědomosti, a proto jsou stále zaneprázdněni chtíčem, touhou, žádostivostí, nevědomostí a spánkem. Mezi množstvím těchto zvířat v lidské podobě se ojediněle najde člověk, který zná odpovědnost lidského života a snaží se proto následováním předepsaných povinností dovést svůj život k dokonalosti. Mezi tisíci těch, kteří takto s úspěchem dovršili lidské poslání, se sotva najde jeden, který zná Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu vědecky. Bhagavad-gītā (18.55) v tomto smyslu také praví, že vědecké poznání Śrī Kṛṣṇy lze pochopit výhradně oddanou službou (bhakti-yoga).

The very same thing is confirmed herein in the above words. No ordinary man, or even one who has attained success in human life, can know scientifically or perfectly the Personality of Godhead. Perfection of human life is attained when one can understand that he is not the product of matter but is in fact spirit. And as soon as one understands that he has nothing to do with matter, he at once ceases his material hankerings and becomes enlivened as a spiritual being. This attainment of success is possible when one is above the modes of passion and ignorance, or, in other words, when one is actually a brāhmaṇa by qualification. A brāhmaṇa is the symbol of sattva-guṇa, or the mode of goodness. And others, who are not in the mode of goodness, are either kṣatriyas, vaiśyas, śūdras or less than the śūdras. The brahminical stage is the highest stage of human life because of its good qualities. So one cannot be a devotee unless one at least qualifies as a brāhmaṇa. The devotee is already a brāhmaṇa by action. But that is not the end of it. As referred to above, such a brāhmaṇa has to become a Vaiṣṇava in fact to be actually in the transcendental stage. A pure Vaiṣṇava is a liberated soul and is transcendental even to the position of a brāhmaṇa. In the material stage even a brāhmaṇa is also a conditioned soul because although in the brahminical stage the conception of Brahman or transcendence is realized, scientific knowledge of the Supreme Lord is lacking. One has to surpass the brahminical stage and reach the vasudeva stage to understand the Personality of Godhead, Kṛṣṇa. The science of the Personality of Godhead is the subject matter for study by the postgraduate students in the spiritual line. Foolish men, or men with a poor fund of knowledge, do not understand the Supreme Lord, and they interpret Kṛṣṇa according to their respective whims. The fact is, however, that one cannot understand the science of the Personality of Godhead unless one is freed from the contamination of the material modes, even up to the stage of a brāhmaṇa. When a qualified brāhmaṇa factually becomes a Vaiṣṇava, in the enlivened state of liberation he can know what is actually the Personality of Godhead.

V tomto verši se setkáváme s výrokem, který potvrzuje tutéž věc. Obyčejný člověk, ba ani ten, který dosáhl lidské dokonalosti, není s to poznat Osobnost Božství vědecky či úplně. Lidská dokonalost začíná tehdy, když člověk poznává skutečnost, že není hmotným stvořením, ale že jeho podstata je duchovní. Pochopí-li, že se hmotou nemá nic společného, přestane také dychtit po hmotných věcech a probouzí se k životu duchovní bytosti. Dosažení tohoto úspěchu závisí plně na tom, zda je člověk skutečně nad kvalitami vášně a nevědomosti, jinými slovy, má-li již kvalifikaci brāhmaṇy. Brāhmaṇa je symbolem sattva-guṇy, dobra. Ostatní, nacházející se v nižších kvalitách, jsou buď kṣatriyové, vaiśyové, śūdrové nebo ještě méně nežli śūdrové. Bráhmanské postavení se v lidském životě považuje za nejvyšší. Brāhmaṇa se vyznačuje dobrými vlastnostmi, a člověk se tedy nemůže stát oddaným, nemá-li alespoň tyto bráhmanské vlastnosti. Oddaný je brāhmaṇou již svým počínáním. Tím to však nekončí. Jak již bylo řečeno, je nutné, aby se brāhmaṇa stal vaiṣṇavou. Musí se stát ve všem opravdovým vaiṣṇavou, a tak skutečně dospět na transcendentální úroveň. Čistý vaiṣṇava je osvobozená duše a jeho postavení transcenduje postavení brāhmaṇy. Ve hmotném stádiu je i brāhmaṇa podmíněnou duší. Přestože realizuje Brahman, transcendenci, chybí mu vědecká znalost Nejvyššího Pána. Abychom pochopili Osobnost Božství — Kṛṣṇu — je proto nutné překonat tuto úroveň brāhmaṇy a dostat se na úroveň vasudeva. Věda o Osobnosti Božství je námětem postgraduálního studia členů duchovní řady. Pošetilí lidé, kteří mají jen slabé znalosti, Nejvyššího Pána nikdy nepochopí, protože interpretují Kṛṣṇu podle svých vlastních představ. Nikdo nemůže pochopit vědu o Osobnosti Božství, není-li oproštěn od nečistot hmotných kvalit, a to dokonce ani když se jedná o brāhmaṇu. Kvalifikovaný brāhmaṇa se musí napřed stát opravdovým vaiṣṇavou a teprve v tomto osvobozeném stavu, povzbuzen realizací, může poznat skutečnost o Osobnosti Božství.