Text 19
Sloka 19
Devanagari
Dévanágarí
चेत एतैरनाविद्धं स्थितं सत्त्वे प्रसीदति ॥ १९ ॥
Text
Verš
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati
Synonyms
Synonyma
tadā — at that time; rajaḥ — in the mode of passion; tamaḥ — the mode of ignorance; bhāvāḥ — the situation; kāma — lust and desire; lobha — hankering; ādayaḥ — others; ca — and; ye — whatever they are; cetaḥ — the mind; etaiḥ — by these; anāviddham — without being affected; sthitam — being fixed; sattve — in the mode of goodness; prasīdati — thus becomes fully satisfied.
tadā — toho času; rajaḥ — v kvalitě vášně; tamaḥ — kvalita nevědomosti; bhāvāḥ — situace; kāma — chtíč a touha; lobha — žádostivost; ādayaḥ — ostatní; ca — a; ye — čímkoli jsou; cetaḥ — mysl; etaiḥ — těmito; anāviddham — aniž by byl ovlivněn; sthitam — upevněný; sattve — v kvalitě dobra; prasīdati — jsou naprosto uspokojeny.
Translation
Překlad
As soon as irrevocable loving service is established in the heart, the effects of nature’s modes of passion and ignorance, such as lust, desire and hankering, disappear from the heart. Then the devotee is established in goodness, and he becomes completely happy.
Jakmile je v srdci nezvratně zakotvena láskyplná služba, zmizí z něj vliv kvalit vášně a nevědomosti, jako je chtíč, touha a žádostivost. Oddaný se tak dostává do kvality dobra a je naprosto šťastný.
Purport
Význam
A living being in his normal constitutional position is fully satisfied in spiritual bliss. This state of existence is called brahma-bhūta or ātmānanda, or the state of self-satisfaction. This self-satisfaction is not like the satisfaction of the inactive fool. The inactive fool is in the state of foolish ignorance, whereas the self-satisfied ātmānandī is transcendental to the material state of existence. This stage of perfection is attained as soon as one is fixed in irrevocable devotional service. Devotional service is not inactivity, but the unalloyed activity of the soul.
Ve svém normálním přirozeném postavení je živá bytost naprosto spokojená a duchovně blažená. Tento existenční stav se nazývá brahma-bhūta nebo ātmānandī, stav vnitřní spokojenosti. Být sám v sobě spokojen neznamená být nečinný hlupák. Netečný hlupák se nalézá v nevědomosti poblouzněného žití. V sobě spokojený ātmānandī je však transcendentální hmotné existenci. Takového stádia dokonalosti lze dosáhnout, je-li člověk nezvratně odhodlaný v oddané službě. Oddaná služba není žádná nečinnost. Je to ryze duchovní činnost duše.
The soul’s activity becomes adulterated in contact with matter, and as such the diseased activities are expressed in the form of lust, desire, hankering, inactivity, foolishness and sleep. The effect of devotional service becomes manifest by complete elimination of these effects of passion and ignorance. The devotee is fixed at once in the mode of goodness, and he makes further progress to rise to the position of vasudeva, or the state of unmixed sattva, or śuddha-sattva. Only in this śuddha-sattva state can one always see Kṛṣṇa face to face by dint of pure affection for the Lord.
Činnost duše je narušena ve styku s hmotou. V tomto chorobném stavu se pak navenek projevují jen nežádoucí činnosti v podobě chtíče, touhy, žádostivosti, netečnosti, pošetilosti a spánku. Vliv oddané služby je takový, že tyto plody vášně a nevědomosti dokonale odstraní. Oddaný se okamžitě ustálí v kvalitě dobra a učiní-li další pokroky, dosáhne úrovně Vāsudeva; úrovně čisté sattvy śuddha-sattva. Jedině śuddha-sattva umožňuje skutečně uzřít Kṛṣṇu tváří v tvář díky opravdové lásce k Pánu. V žádné jiné kvalitě to není možné.
A devotee is always in the mode of unalloyed goodness; therefore he harms no one. But the nondevotee, however educated he may be, is always harmful. A devotee is neither foolish nor passionate. The harmful, foolish and passionate cannot be devotees of the Lord, however they may advertise themselves as devotees by outward dress. A devotee is always qualified with all the good qualities of God. Quantitatively such qualifications may be different, but qualitatively both the Lord and His devotee are one and the same.
Oddaný je nepřetržitě v kvalitě ryzího dobra a proto nikomu neubližuje. Neoddaný však i přes všechno své vzdělání přináší svému okolí nutně jen škodu. Oddaný není vášnivý nebo hloupý člověk. Lidé, kteří škodí svému okolí a kteří jsou hloupí a vášniví, nemohou být Pánovi oddaní, ani když se za oddané vydávají. Oddaný vlastní veškeré dobré vlastnosti Boha. Kvantitou se tyto kvalifikace samozřejmě liší, ale kvalitou jsou Pán a Jeho oddaný na stejné úrovni.