Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

शुश्रूषो: श्रद्दधानस्य वासुदेवकथारुचि: ।
स्यान्महत्सेवया विप्रा: पुण्यतीर्थनिषेवणात् ॥ १६ ॥

Text

Verš

śuśrūṣoḥ śraddadhānasya
vāsudeva-kathā-ruciḥ
syān mahat-sevayā viprāḥ
puṇya-tīrtha-niṣevaṇāt

Synonyms

Synonyma

śuśrūṣoḥ — one who is engaged in hearing; śraddadhānasya — with care and attention; vāsudeva — in respect to Vāsudeva; kathā — the message; ruciḥ — affinity; syāt — is made possible; mahat-sevayā — by service rendered to pure devotees; viprāḥ — O twice-born; puṇya-tīrtha — those who are cleansed of all vice; niṣevaṇāt — by service.

śuśrūṣoḥ — ten, kdo naslouchá; śraddadhānasya — s bedlivou pozorností; vāsudeva — vztahující se na Vāsudeva; kathā — poselství; ruciḥ — záliba; syāt — je možná; mahat-sevayā — sloužením čistému oddanému; viprāḥ — ó dvojzrození; puṇya-tīrtha — ti, kteří jsou očištěni od všech nectností; niṣevaṇāt — prostřednictvím služby.

Translation

Překlad

O twice-born sages, by serving those devotees who are completely freed from all vice, great service is done. By such service, one gains affinity for hearing the messages of Vāsudeva.

Ó dvojzrození mudrci, je vskutku velikou službou sloužit oddaným, kteří jsou zcela oproštěni ode všech nectností. Taková služba probouzí v člověku zálibu v naslouchání poselství o Vāsudevovi.

Purport

Význam

The conditioned life of a living being is caused by his revolting against the Lord. There are men called devas, or godly living beings, and there are men called asuras, or demons, who are against the authority of the Supreme Lord. In the Bhagavad-gītā (Sixteenth Chapter) a vivid description of the asuras is given in which it is said that the asuras are put into lower and lower states of ignorance life after life and so sink to the lower animal forms and have no information of the Absolute Truth, the Personality of Godhead. These asuras are gradually rectified to God consciousness by the mercy of the Lord’s liberated servitors in different countries according to the supreme will. Such devotees of God are very confidential associates of the Lord, and when they come to save human society from the dangers of godlessness, they are known as the powerful incarnations of the Lord, as sons of the Lord, as servants of the Lord or as associates of the Lord. But none of them falsely claim to be God themselves. This is a blasphemy declared by the asuras, and the demoniac followers of such asuras also accept pretenders as God or His incarnation. In the revealed scriptures there is definite information of the incarnation of God. No one should be accepted as God or an incarnation of God unless he is confirmed by the revealed scriptures.

Podmíněný život, který musí živá bytost podstoupit, je způsoben její revoltou proti Pánu. Existují devové, zbožné živé bytosti, a asurové — démonské bytosti, které se staví proti autoritě Nejvyššího Pána. V Bhagavad-gītě (v šestnácté kapitole) jsou asurové velice živě popsáni. Asurové jsou odsouzeni klesat do stále nižších a nižších sfér nevědomého života. Život za životem se tak propadají až do nejnižších zvířecích forem, ve kterých neexistuje žádné poznání Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství. Znovu usměrnit k vědomí Boha může tyto asury milost osvobozených služebníků Pána, který je podle Své vůle posílá do různých zemí. Tito oddaní jsou velice důvěrní společníci Pána, a když se zjevují, aby zachránili lidskou společnost před nebezpečím bezbožnosti, svět je zná jako mocné inkarnace Boha, Boží syny, služebníky Pána nebo Jeho společníky. Nikdo z nich se však neopovažuje o sobě tvrdit, že on sám je Bůh. To by bylo rouhání, kterého se dopouštějí jen asurové, a jen démonští stoupenci těchto asurů přijímají samozvaného boha jako inkarnaci. Zjevená písma poskytují o každé Boží inkarnaci přesné informace. Nikdo nemůže být prohlášen za Boha či inkarnaci, není-li jeho zjevení doloženo v písmech.

The servants of God are to be respected as God by the devotees who actually want to go back to Godhead. Such servants of God are called mahātmās, or tīrthas, and they preach according to particular time and place. The servants of God urge people to become devotees of the Lord. They never tolerate being called God. Śrī Caitanya Mahāprabhu was God Himself according to the indication of the revealed scriptures, but He played the part of a devotee. People who knew Him to be God addressed Him as God, but He used to block His ears with His hands and chant the name of Lord Viṣṇu. He strongly protested against being called God, although undoubtedly He was God Himself. The Lord behaves so to warn us against unscrupulous men who take pleasure in being addressed as God.

Chtějí-li se oddaní skutečně vrátit do Božího království, musí služebníka Boha respektovat jako Boha Samotného. Služebníci Boha se nazývají mahātmové nebo tīrthové a jejich kázání je vždy přizpůsobené místu a době. Boží služebníci nabádají každého, aby také sloužil Bohu. Nikdy nedopustí, aby je někdo označoval za Boha. Ačkoliv Śrī Caitanya Mahāprabhu byl podle náznaků zjevených písem Bůh Sám, choval se jako oddaný Boha. Ti, kteří věděli že je Bůh, Ho tak oslovovali; On si však vždy zacpal uši a nahlas volal jméno Pána Viṣṇua. Nechtěl, aby Ho lidé nazývali Bohem, ačkoliv Jím bezesporu byl. Pán se tak chová, aby nás varoval před nestydatými blázny, kteří se pro vlastní uspokojení nechávají oslovovat jako Bůh.

The servants of God come to propagate God consciousness, and intelligent people should cooperate with them in every respect. By serving the servant of God, one can please God more than by directly serving the Lord. The Lord is more pleased when He sees that His servants are properly respected because such servants risk everything for the service of the Lord and so are very dear to the Lord. The Lord declares in the Bhagavad-gītā (18.69) that no one is dearer to Him than one who risks everything to preach His glory. By serving the servants of the Lord, one gradually gets the quality of such servants, and thus one becomes qualified to hear the glories of God. The eagerness to hear about God is the first qualification of a devotee eligible for entering the kingdom of God.

Boží služebníci šíří vědomí Boha a inteligentní lidé by s nimi měli ve všem spolupracovat. Služba Jeho služebníkům Boha uspokojuje víc, než když Pánu sloužíme přímo. Pána víc těší to, když vidí, že se patřičné úcty dostává Jeho služebníkům. Vždyť tito služebníci riskují pro službu Pánu všechno; proto Mu jsou nadmíru drazí. Pán v Bhagavad-gītě (18.69) praví, že nikdo Mu není tak drahý jako ten, kdo riskuje vše, aby kázal Jeho slávu. Sloužíme-li služebníkům Pána, získáme tak postupně jejich vlastnosti a tím pádem i kvalifikace naslouchat Boží slávě. Dychtivá touha naslouchat o Bohu je prvním předpokladem, pokud se chce oddaný ucházet o vstup do Božího království.