Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

तत्राभवद्भगवान् व्यासपुत्रो
यद‍ृच्छया गामटमानोऽनपेक्ष: ।
अलक्ष्यलिङ्गो निजलाभतुष्टो
वृतश्च बालैरवधूतवेष: ॥ २५ ॥

Text

Verš

tatrābhavad bhagavān vyāsa-putro
yadṛcchayā gām aṭamāno ’napekṣaḥ
alakṣya-liṅgo nija-lābha-tuṣṭo
vṛtaś ca bālair avadhūta-veṣaḥ

Synonyms

Synonyma

tatra — there; abhavat — appeared; bhagavān — powerful; vyāsa-putraḥ — son of Vyāsadeva; yadṛcchayā — as one desires; gām — the earth; aṭamānaḥ — while traveling; anapekṣaḥ — disinterested; alakṣya — unmanifested; liṅgaḥ — symptoms; nija-lābha — self-realized; tuṣṭaḥ — satisfied; vṛtaḥ — surrounded; ca — and; bālaiḥ — by children; avadhūta — neglected by others; veṣaḥ — dressed.

tatra — tam; abhavat — objevil se; bhagavān — mocný; vyāsa-putraḥ — syn Vyāsadeva; yadṛcchayā — jako na zavolanou; gām — země; aṭamānaḥ — při cestách po; anapekṣaḥ — bez zájmu; alakṣya — neprojevené; liṅgaḥ — příznaky; nija-lābha — seberealizovaný; tuṣṭaḥ — spokojený; vṛtaḥ — obklopený; ca — a; bālaiḥ — dětmi; avadhūta — zavržený druhými; veṣaḥ — oblečený.

Translation

Překlad

At that moment there appeared the powerful son of Vyāsadeva, who traveled over the earth disinterested and satisfied with himself. He did not manifest any symptoms of belonging to any social order or status of life. He was surrounded with women and children, and he dressed as if others had neglected him.

V tu chvíli se tam objevil mocný syn Vyāsadeva, který cestoval po zemi bez zájmu a spokojený sám v sobě. Neprojevoval příznaky žádného společenského řádu či životního stavu. Obklopovaly ho ženy a děti a byl oblečený tak, jako kdyby ho druzí zavrhovali.

Purport

Význam

The word bhagavān is sometimes used in relation with some of the great devotees of the Lord, like Śukadeva Gosvāmī. Such liberated souls are disinterested in the affairs of this material world because they are self-satisfied by the great achievements of devotional service. As explained before, Śukadeva Gosvāmī never accepted any formal spiritual master, nor did he undergo any formal reformatory performances. His father, Vyāsadeva, was his natural spiritual master because Śukadeva Gosvāmī heard Śrīmad-Bhāgavatam from him. After this, he became completely self-satisfied. Thus he was not dependent on any formal process. The formal processes are necessary for those who are expected to reach the stage of complete liberation, but Śrī Śukadeva Gosvāmī was already in that status by the grace of his father. As a young boy he was expected to be properly dressed, but he went about naked and was uninterested in social customs. He was neglected by the general populace, and inquisitive boys and women surrounded him as if he were a madman. He thus appears on the scene while traveling on the earth of his own accord. It appears that upon the inquiry of Mahārāja Parīkṣit, the great sages were not unanimous in their decision as to what was to be done. For spiritual salvation there were many prescriptions according to the different modes of different persons. But the ultimate aim of life is to attain the highest perfectional stage of devotional service to the Lord. As doctors differ, so also sages differ in their different prescriptions. While such things were going on, the great and powerful son of Vyāsadeva appeared on the scene.

Slova bhagavān se někdy používá ve vztahu k určitým velkým oddaným Pána jako byl Śukadeva Gosvāmī. Takové osvobozené duše se nezajímají o záležitosti tohoto hmotného světa, protože jsou spokojené samy v sobě díky velikým výsledkům, jichž dosáhly oddanou službou. Jak bylo vysvětleno dříve, Śukadeva Gosvāmī nikdy nepřijal žádného formálního duchovního mistra ani nepodstoupil žádné formální očistné obřady. Jeho otec Vyāsadeva byl jeho přirozeným duchovním mistrem, protože od něho Śukadeva Gosvāmī uslyšel Śrīmad-Bhāgavatam. Poté dosáhl úplné spokojenosti v sobě. Nezávisel tedy na žádném formálním procesu. Formální procesy jsou nezbytné pro ty, kteří mají dosáhnout stádia úplného osvobození, ale Śrī Śukadeva Gosvāmī už v tomto stavu milostí svého otce byl. Jako od mladého chlapce se od něj očekávalo, že bude náležitě oblečen, ale on chodil nahý a nezajímal se o společenské zvyky. Veřejnost ho zavrhovala a obklopovali ho zvědaví chlapci a ženy, jako kdyby to byl blázen. Objevil se tak na scéně při svých cestách po zemi podle vlastní vůle. Vypadá to, že po dotazu Mahārāje Parīkṣita nebyli velcí mudrci jednotní ve svých závěrech ohledně toho, co je třeba učinit. Existují různé předepsané metody pro duchovní spasení podle různých kvalit různých osob. Konečným cílem života je však dosáhnout nejvyššího stupně dokonalosti v oddané službě Pánu. Stejně jako se liší lékaři, tak i mudrci podávají různé předpisy. To se odehrávalo v době, kdy se na scéně objevil velký a mocný syn Vyāsadeva.