Text 20
Sloka 20
Devanagari
Dévanágarí
भवत्सु कृष्णं समनुव्रतेषु ।
येऽध्यासनं राजकिरीटजुष्टं
सद्यो जहुर्भगवत्पार्श्वकामा: ॥ २० ॥
Text
Verš
bhavatsu kṛṣṇaṁ samanuvrateṣu
ye ’dhyāsanaṁ rāja-kirīṭa-juṣṭaṁ
sadyo jahur bhagavat-pārśva-kāmāḥ
bhavatsu kṛṣṇaṁ samanuvrateṣu
ye ’dhyāsanaṁ rāja-kirīṭa-juṣṭaṁ
sadyo jahur bhagavat-pārśva-kāmāḥ
Synonyms
Synonyma
na — neither; vā — like this; idam — this; rājarṣi — saintly king; varya — the chief; citram — astonishing; bhavatsu — unto all of you; kṛṣṇam — Lord Kṛṣṇa; samanuvrateṣu — unto those who are strictly in the line of; ye — who; adhyāsanam — seated on the throne; rāja-kirīṭa — helmets of kings; juṣṭam — decorated; sadyaḥ — immediately; jahuḥ — gave up; bhagavat — the Personality of Godhead; pārśva-kāmāḥ — desiring to achieve association.
na — není; vā — jako; idam — toto; rājarṣi — svatý král; varya — hlavní; citram — udivující; bhavatsu — vám všem; kṛṣṇam — Pán Kṛṣṇa; samanuvrateṣu — těm, kteří se drží přísně Jeho pokynů; ye — kdo; adhyāsanam — usazený na trůnu; rāja-kirīṭa — helmice králů; juṣṭam — ozdobený; sadyaḥ — okamžitě; jahuḥ — vzdal se; bhagavat — Osobnost Božství; pārśva-kāmāḥ — s přáním dosáhnout společnosti.
Translation
Překlad
[The sages said:] O chief of all the saintly kings of the Pāṇḍu dynasty who are strictly in the line of Lord Śrī Kṛṣṇa! It is not at all astonishing that you give up your throne, which is decorated with the helmets of many kings, to achieve eternal association with the Personality of Godhead.
(Mudrci řekli:) Ó vůdče všech svatých králů pāṇḍuovské dynastie, kteří se přísně drží pokynů Pána Śrī Kṛṣṇy! Vůbec nás neudivuje, že ses vzdal svého trůnu, který zdobí helmice mnoha králů, abys dosáhl věčné společnosti Osobnosti Božství.
Purport
Význam
Foolish politicians who hold political administrative posts think that the temporary posts they occupy are the highest material gain of life, and therefore they stick to those posts even up to the last moment of life, without knowing that achievement of liberation as one of the associates of the Lord in His eternal abode is the highest gain of life. The human life is meant for achieving this end. The Lord has assured us in the Bhagavad-gītā many times that going back to Godhead, His eternal abode, is the highest achievement. Prahlāda Mahārāja, while praying to Lord Nṛsiṁha, said, “O my Lord, I am very much afraid of the materialistic way of life, and I am not the least afraid of Your present ghastly ferocious feature as Nṛsiṁha-deva. This materialistic way of life is something like a grinding stone, and we are being crushed by it. We have fallen into this horrible whirlpool of the tossing waves of life, and thus, my Lord, I pray at Your lotus feet to call me back to Your eternal abode as one of Your servitors. This is the summit liberation of this materialistic way of life. I have very bitter experience of the materialistic way of life. In whichever species of life I have taken birth, compelled by the force of my own activities, I have very painfully experienced two things, namely separation from my beloved and meeting with what is not wanted. And to counteract them, the remedies which I undertook were more dangerous than the disease itself. So I drift from one point to another, birth after birth, and I pray to You therefore to give me a shelter at Your lotus feet.”
Pošetilí politici, kteří si drží svá vládní místa, si myslí, že jejich dočasná místa jsou nejvyšším hmotným výdobytkem v životě, a proto na nich lpí až do posledního okamžiku a nevědí, že nejvyšším životním úspěchem je dosáhnout osvobození a stát se jedním z Pánových společníků v Jeho věčné říši. Tomuto cíli je určen lidský život. Pán nás mnohokrát ujišťuje v Bhagavad-gītě, že návrat k Bohu do Jeho věčné říše je tím nejvyšším, čeho můžeme dosáhnout. Prahlāda Mahārāja řekl ve svých modlitbách k Pánu Nṛsiṁhovi: “Ó můj Pane, velice se bojím materialistického života a nemám žádný strach z Tvé nynější hrozivé podoby jako Nṛsiṁhadeva. Tento materialistický život je jako mlýnský kámen, který nás drtí. Poklesli jsme do tohoto hrozného víru rozbouřených vln života, a proto se, můj Pane, modlím k Tvým lotosovým nohám, abys mne zavolal zpět do Své věčné říše jako jednoho ze Svých služebníků. To je vrcholem osvobození z materialistického života. S tímto materialistickým životem mám velice trpkou zkušenost. Ve všech životních druzích, ve kterých jsem se narodil, jsem kvůli svým vlastním činnostem bolestivě prožíval dvě věci—odloučení od milovaného a setkávání se s nechtěným — a abych se z toho nějak vyléčil, uchýlil jsem se k činnostem, které byly ještě nebezpečnější než nemoc samotná. Trmácím se tak bez cíle z místa na místo jeden život za druhým, a modlím se proto k Tobě, abys mi poskytl úkryt u Svých lotosových nohou.”
The Pāṇḍava kings, who are more than many saints of the world, knew the bitter results of the materialistic way of life. They were never captivated by the glare of the imperial throne they occupied, and they sought always the opportunity of being called by the Lord to associate with Him eternally. Mahārāja Parīkṣit was the worthy grandson of Mahārāja Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira gave up the imperial throne to his grandson, and similarly Mahārāja Parīkṣit, the grandson of Mahārāja Yudhiṣṭhira, gave up the imperial throne to his son Janamejaya. That is the way of all the kings in the dynasty because they are all strictly in the line of Lord Kṛṣṇa. Thus the devotees of the Lord are never enchanted by the glare of materialistic life, and they live impartially, unattached to the objects of the false, illusory materialistic way of life.
Pāṇḍuovští králové, kteří předčí mnoho světců světa, znali trpké výsledky materialistického života. Nikdy se nenechali unášet září královského trůnu, který jim patřil, a vždy čekali na příležitost, kdy je Pán zavolá, aby přišli do Jeho věčné společnosti. Mahārāja Parīkṣit byl důstojným vnukem Mahārāje Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira odevzdal královský trůn svému vnukovi a podobně Mahārāja Parīkṣit, vnuk Mahārāje Yudhiṣṭhira, odevzdal trůn svému synovi Janamejayovi. Takto jednali všichni králové dynastie, protože všichni se přísně drželi linie Pána Kṛṣṇy. Oddané Pána tedy nikdy neokouzluje záře materialistického života. Oddaní žijí nestranně, nepřipoutaní k předmětům falešného a iluzorního materialismu.