Text 48

Sloka 48

Devanagari

Dévanágarí

तिरस्कृता विप्रलब्धा: शप्ता: क्षिप्ता हता अपि ।
नास्य तत् प्रतिकुर्वन्ति तद्भक्ता: प्रभवोऽपि हि ॥ ४८ ॥

Text

Verš

tiraskṛtā vipralabdhāḥ
śaptāḥ kṣiptā hatā api
nāsya tat pratikurvanti
tad-bhaktāḥ prabhavo ’pi hi

Synonyms

Synonyma

tiraḥ-kṛtāḥ — being defamed; vipralabdhāḥ — being cheated; śaptāḥ — being cursed; kṣiptāḥ — disturbed by negligence; hatāḥ — or even being killed; api — also; na — never; asya — for all these acts; tat — them; pratikurvanti — counteract; tat — the Lord’s; bhaktāḥ — devotees; prabhavaḥ — powerful; api — although; hi — certainly.

tiraḥ-kṛtāḥ — hanobeni; vipralabdhāḥ — podváděni; śaptāḥ — prokleti; kṣiptāḥ — znepokojeni opomíjením; hatāḥ — nebo dokonce zabiti; api — také; na — nikdy; asya — za tyto činy; tat — oni; pratikurvanti — působí proti; tat — Pánovi; bhaktāḥ — oddaní; prabhavaḥ — mocní; api — i když; hi — jistě.

Translation

Překlad

The devotees of the Lord are so forbearing that even though they are defamed, cheated, cursed, disturbed, neglected or even killed, they are never inclined to avenge themselves.

Oddaní Pána jsou tak snášenliví a dokáží tak odpouštět, že i když jsou hanobeni, podváděni, prokleti, znepokojeni, opomíjeni nebo dokonce zabiti, nikdy se nechtějí mstít.

Purport

Význam

Ṛṣi Śamīka also knew that the Lord does not forgive a person who has committed an offense at the feet of a devotee. The Lord can only give direction to take shelter of the devotee. He thought within himself that if Mahārāja Parīkṣit would countercurse the boy, he might be saved. But he knew also that a pure devotee is callous about worldly advantages or reverses. As such, the devotees are never inclined to counteract personal defamation, curses, negligence, etc. As far as such things are concerned, in personal affairs the devotees do not care for them. But in the case of their being performed against the Lord and His devotees, then the devotees take very strong action. It was a personal affair, and therefore Śamīka Ṛṣi knew that the King would not take counteraction. Thus there was no alternative than to place an appeal to the Lord for the immature boy.

Ṛṣi Śamīka také věděl, že Pán neodpouští těm, kteří se dopustí přestupku u nohou oddaného. Pán může jedině nařídit, aby viník prosil o odpuštění u oddaného a odevzdal se mu. Myslel si v duchu, že kdyby Mahārāja Parīkṣit obrátil kletbu proti chlapci, mohl být zachráněn. Věděl však také, že čistý oddaný se nestará o světské výhody či nevýhody. Oddaní se nikdy nesnaží odstranit osobní pohanu, kletby, opomíjení atd. Co se týče těchto věcí, oddaní si jich nevšímají, pokud jde o ně samotné. Jsou-li však namířeny proti Pánu a Jeho oddaným, pak oddaní nekompromisně jednají. V tomto případě šlo o osobní záležitost, a Śamīka Ṛṣi proto věděl, že král se nijak bránit nebude. Nebylo jiné možnosti, než obrátit se jménem nezralého chlapce na Pána.

It is not that only the brāhmaṇas are powerful enough to award curses or blessings upon the subordinates; the devotee of the Lord, even though he may not be a brāhmaṇa, is more powerful than a brāhmaṇa. But a powerful devotee never misuses the power for personal benefit. Whatever power the devotee may have is always utilized in service towards the Lord and His devotees only.

Není pravda, že jen brāhmaṇové mají dostatečnou sílu, aby mohli své podřízené proklít nebo jim udílet požehnání. Oddaný Pána ani nemusí být brāhmaṇou, a je mocnější než brāhmaṇa. Mocný oddaný toho však nikdy nezneužívá pro osobní prospěch. Veškerou moc, kterou má, používá jedině ve službě Pánu a Jeho oddaným.