Text 15
Sloka 15
Devanagari
Dévanágarí
महत्तमैकान्तपरायणस्य ।
हरेरुदारं चरितं विशुद्धं
शुश्रूषतां नो वितनोतु विद्वन् ॥ १५ ॥
Text
Verš
mahattamaikānta-parāyaṇasya
harer udāraṁ caritaṁ viśuddhaṁ
śuśrūṣatāṁ no vitanotu vidvan
mahattamaikānta-parāyaṇasya
harer udāraṁ caritaṁ viśuddhaṁ
śuśrūṣatāṁ no vitanotu vidvan
Synonyms
Synonyma
tat — therefore; naḥ — of us; bhavān — your good self; vai — certainly; bhagavat — in relation with the Personality of Godhead; pradhānaḥ — chiefly; mahat-tama — the greatest of all greats; ekānta — exclusively; parāyaṇasya — of the shelter; hareḥ — of the Lord; udāram — impartial; caritam — activities; viśuddham — transcendental; śuśrūṣatām — those who are receptive; naḥ — ourselves; vitanotu — kindly describe; vidvan — O learned one.
tat — proto; naḥ — nás; bhavān — ty; vai — jistě; bhagavat — ve vztahu k Osobnosti Božství; pradhānaḥ — hlavně; mahat-tama — největší z velkých; ekānta — výlučně; parāyaṇasya — útočiště; hareḥ — Pána; udāram — nestranný; caritam — činnosti; viśuddham — transcendentální; śuśrūṣatām — ti, kteří jsou pozorní a otevření; naḥ — nám; vitanotu — prosíme popiš; vidvan — ó učený.
Translation
Překlad
O Sūta Gosvāmī, you are a learned and pure devotee of the Lord because the Personality of Godhead is your chief object of service. Therefore please describe to us the pastimes of the Lord, which are above all material conception, for we are anxious to receive such messages.
Ó Sūto Gosvāmī, jsi učený a čistý oddaný Pána, protože Osobnost Božství je hlavním objektem tvé služby. Proto prosíme, popiš nám zábavy Pána, které se vymykají všem hmotným představám, neboť dychtíme přijmout taková poselství.
Purport
Význam
The speaker on the transcendental activities of the Lord should have only one object of worship and service, Lord Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead. And the audience for such topics should be anxious to hear about Him. When such a combination is possible, namely a qualified speaker and a qualified audience, it is then and there very much congenial to continue discourses on the Transcendence. Professional speakers and a materially absorbed audience cannot derive real benefit from such discourses. Professional speakers make a show of Bhāgavata-saptāha for the sake of family maintenance, and the materially disposed audience hears such discourses of Bhāgavata-saptāha for some material benefit, namely religiosity, wealth, gratification of the senses, or liberation. Such Bhāgavatam discourses are not purified from the contamination of the material qualities. But the discourses between the saints of Naimiṣāraṇya and Śrī Sūta Gosvāmī are on the transcendental level. There is no motive for material gain. In such discourses, unlimited transcendental pleasure is relished both by the audience and by the speaker, and therefore they can continue the topics for many thousands of years. Now Bhāgavata-saptāhas are held for seven days only, and after finishing the show, both the audience and the speaker become engaged in material activities as usual. They can do so because the speaker is not bhagavat-pradhāna and the audience is not śuśrūṣatām, as explained above.
Ten, kdo vypráví o transcendentálních činnostech Pána, má mít jen jeden objekt uctívání a služby — Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. A posluchači těchto námětů mají dychtit po naslouchání o Něm. Je-li možná taková kombinace — kvalifikovaný vypravěč a kvalifikované publikum — pak je to ta vhodná situace pro pokračování rozprav o Transcendenci. Profesionální vypravěči a posluchači zapletení v hmotných činnostech nemohou z těchto rozprav vytěžit ten skutečný prospěch. Profesionální vypravěči předvádějí Bhāgavata-saptāhu, aby si tím vydělali na své rodinné výdaje, a hmotně založené publikum naslouchá těmto rozpravám Bhāgavata-saptāhy s vizí hmotného prospěchu v oblasti náboženství, bohatství, smyslového požitku či osvobození. Takové rozpravy o Bhāgavatamu jsou znečištěné hmotnými kvalitami. Rozpravy mezi světci v Naimiṣāraṇyi a Śrī Sūtou Gosvāmīm jsou však na transcendentální úrovni. Jejich motivem není žádný hmotný zisk. Při takových rozpravách vychutnává jak publikum, tak i vypravěč neomezenou transcendentální rozkoš, a mohou proto pokračovat po mnoho tisíc let. Nyní trvají Bhāgavata-saptāhy pouhých sedm dní a když představení skončí, publikum i vypravěč se zapojí do svých obvyklých hmotných činností. Je tomu tak proto, že vypravěč není bhagavat-pradhāna a publikum není śuśrūṣatām, jak bylo vysvětleno dříve.