Text 43
Sloka 43
Devanagari
Dévanágarí
दर्शयन्नात्मनो रूपं जडोन्मत्तपिशाचवत् ।
अनवेक्षमाणो निरगादशृण्वन्बधिरो यथा ॥ ४३ ॥
Text
Verš
baddha-vāṅ mukta-mūrdhajaḥ
darśayann ātmano rūpaṁ
jaḍonmatta-piśācavat
anavekṣamāṇo niragād
aśṛṇvan badhiro yathā
baddha-vāṅ mukta-mūrdhajaḥ
darśayann ātmano rūpaṁ
jaḍonmatta-piśācavat
anavekṣamāṇo niragād
aśṛṇvan badhiro yathā
Synonyms
Synonyma
cīra-vāsāḥ — accepted torn clothing; nirāhāraḥ — gave up all solid foodstuff; baddha-vāk — stopped talking; mukta-mūrdhajaḥ — untied his hair; darśayan — began to show; ātmanaḥ — of himself; rūpam — bodily features; jaḍa — inert; unmatta — mad; piśāca-vat — just like an urchin; anavekṣamāṇaḥ — without waiting for; niragāt — was situated; aśṛṇvan — without hearing; badhiraḥ — just like a deaf man; yathā — as if.
cīra-vāsāḥ — oblékl si roztrhaný oděv; nirāhāraḥ — přestal přijímat veškerou tuhou potravu; baddha-vāk — přestal mluvit; mukta-mūrdhajaḥ — rozvázal si vlasy; darśayan — začal se ukazovat; ātmanaḥ — na něm; rūpam — tělesné rysy; jaḍa — netečný; unmatta — šílený; piśāca-vat — jako pobuda; anavekṣamāṇaḥ — nečekal na; niragāt — nacházel se; aśṛṇvan — neslyšel; badhiraḥ — jako hluchý člověk; yathā — jako kdyby.
Translation
Překlad
After that, Mahārāja Yudhiṣṭhira dressed himself in torn clothing, gave up eating all solid foods, voluntarily became dumb and let his hair hang loose. All this combined to make him look like an urchin or madman with no occupation. He did not depend on his brothers for anything. And, just like a deaf man, he heard nothing.
Poté si Mahārāja Yudhiṣṭhira oblékl roztrhané šaty, přestal jíst všechny tuhé pokrmy, dobrovolně oněměl a nechal si volně splývat vlasy. Když se to vše spojilo dohromady, dodalo mu to vzhledu pobudy nebo šílence, který nemá zaměstnání. Na svých bratrech v ničem nezávisel a jako hluchý člověk nic neslyšel.
Purport
Význam
Thus being freed from all external affairs, he had nothing to do with imperial life or family prestige, and for all practical purposes he posed himself exactly like an inert mad urchin and did not speak of material affairs. He had no dependence on his brothers, who had all along been helping him. This stage of complete independence from everything is also called the purified stage of fearlessness.
Takto osvobozen od všech vnějších záležitostí neměl nic společného s královským životem či rodinnou pověstí a z praktických důvodů se vydával za netečného šíleného pobudu a nemluvil o hmotných věcech. Nijak nezávisel na svých bratrech, kteří mu vždy společně pomáhali. Toto stádium úplné nezávislosti na všem se také nazývá očištěné stádium nebojácnosti.