Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Devanagari

Dévanágarí

सौत्ये वृत: कुमतिनात्मद ईश्वरो मे
यत्पादपद्ममभवाय भजन्ति भव्या: ।
मां श्रान्तवाहमरयो रथिनो भुविष्ठं
न प्राहरन् यदनुभावनिरस्तचित्ता: ॥ १७ ॥

Text

Verš

sautye vṛtaḥ kumatinātmada īśvaro me
yat-pāda-padmam abhavāya bhajanti bhavyāḥ
māṁ śrānta-vāham arayo rathino bhuvi-ṣṭhaṁ
na prāharan yad-anubhāva-nirasta-cittāḥ
sautye vṛtaḥ kumatinātmada īśvaro me
yat-pāda-padmam abhavāya bhajanti bhavyāḥ
māṁ śrānta-vāham arayo rathino bhuvi-ṣṭhaṁ
na prāharan yad-anubhāva-nirasta-cittāḥ

Synonyms

Synonyma

sautye — regarding a chariot driver; vṛtaḥ — engaged; kumatinā — by bad consciousness; ātma-daḥ — one who delivers; īśvaraḥ — the Supreme Lord; me — my; yat — whose; pāda-padmam — lotus feet; abhavāya — in the matter of salvation; bhajanti — do render service; bhavyāḥ — the intelligent class of men; mām — unto me; śrānta — thirsty; vāham — my horses; arayaḥ — the enemies; rathinaḥ — a great general; bhuvi-ṣṭham — while standing on the ground; na — did not; prāharan — attack; yat — whose; anubhāva — mercy; nirasta — being absent; cittāḥ — mind.

sautye — jako vozataje; vṛtaḥ — zaměstnal; kumatinā — kvůli špatnému vědomí; ātma-daḥ — ten, který uděluje; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; me — můj; yat — jehož; pāda-padmam — lotosové nohy; abhavāya — ve věcech spasení; bhajanti — slouží; bhavyāḥ — inteligentní třída lidí; mām — mně; śrānta — žíznící; vāham — mí koně; arayaḥ — nepřátelé; rathinaḥ — velký generál; bhuviṣṭham — když jsem stál na zemi; na — ne; prāharan — útočil; yat — jehož; anubhāva — milostí; nirasta — postrádající; cittāḥ — mysl.

Translation

Překlad

It was by His mercy only that my enemies neglected to kill me when I descended from my chariot to get water for my thirsty horses. And it was due to my lack of esteem for my Lord that I dared engage Him as my chariot driver, for He is worshiped and offered services by the best men to attain salvation.

Jedině Jeho milostí mě moji nepřátelé nezabili, když jsem sestoupil z vozu, abych napojil své žíznivé koně. A opovážil jsem se svého Pána zaměstnat jako svého vozataje, Jeho, kterého uctívají a obsluhují ti nejlepší lidé, toužící po spasení.

Purport

Význam

The Supreme Lord, the Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, is the object of worship both by impersonalists and by the devotees of the Lord. The impersonalists worship His glowing effulgence, emanating from His transcendental body of eternal form, bliss and knowledge, and the devotees worship Him as the Supreme Personality of Godhead. Those who are below even the impersonalists consider Him to be one of the great historical personalities. The Lord, however, descends to attract all by His specific transcendental pastimes, and thus He plays the part of the most perfect master, friend, son and lover. His transcendental relation with Arjuna was in friendship, and the Lord therefore played the part perfectly, as He did with His parents, lovers and wives. While playing in such a perfect transcendental relation, the devotee forgets, by the internal potency of the Lord, that his friend or son is the Supreme Personality of Godhead, although sometimes the devotee is bewildered by the acts of the Lord. After the departure of the Lord, Arjuna was conscious of his great friend, but there was no mistake on the part of Arjuna, nor any ill estimation of the Lord. Intelligent men are attracted by the transcendental acting of the Lord with a pure, unalloyed devotee like Arjuna.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je uctíván jak impersonalisty, tak oddanými Pána. Impersonalisté uctívají Jeho oslňující záři, která vychází z Jeho transcendentálního těla věčné podoby, blaženosti a poznání, a oddaní Ho uctívají jako Nejvyšší Osobnost Božství. Ti, kteří jsou ještě níže než impersonalisté, Ho považují za jednu z velkých historických osobností. Pán ovšem sestupuje proto, aby všechny zaujal Svými jedinečnými transcendentálními zábavami, a proto hraje roli nejdokonalejšího pána, přítele, syna a milence. K Arjunovi měl vztah transcendentálního přátelství a Svoji úlohu hrál dokonale, stejně jako to dělal se Svými rodiči, milenkami a manželkami. Když oddaný jedná v takovém dokonalém transcendentálním vztahu, působením vnitřní síly Pána pak zapomíná, že jeho přítelem či synem je Nejvyšší Osobnost Božství, i když někdy činy Pána oddaného matou. Po Kṛṣṇově odchodu si byl Arjuna vědom, kdo byl jeho velkým přítelem, ale ani předtím se Arjuna nedopustil žádné chyby a nejednalo se ani o žádné nedocenění. Inteligentní lidé jsou přitahováni transcendentálním jednáním Pána s čistým oddaným jako byl Arjuna.

In the warfield, scarcity of water is a well-known fact. Water is very rare there, and both the animals and men, working strenuously on the warfield, constantly require water to quench their thirst. Especially wounded soldiers and generals feel very thirsty at the time of death, and it sometimes so happens that simply for want of water one has to die unavoidably. But such scarcity of water was solved in the Battle of Kurukṣetra by means of boring the ground. By God’s grace, water can be easily obtained from any place if there is facility for boring the ground. The modern system works on the same principle of boring the ground, but modern engineers are still unable to dig immediately wherever necessary. It appears, however, from the history as far back as the days of the Pāṇḍavas, that big generals like Arjuna could at once supply water even to the horses, and what to speak of men, by drawing water from underneath the hard ground simply by penetrating the stratum with a sharp arrow, a method still unknown to the modern scientists.

Je dobře známou skutečností, že na válečném poli je nedostatek vody. Voda je tam velice vzácná, a jak zvířata, tak lidé, kteří se v boji krajně namáhají, potřebují neustále vodu k uhašení žízně. Zvláště zranění vojáci a generálové mají velikou žízeň ve chvíli smrti a někdy se stává, že musejí neodvratně zemřít pouze pro nedostatek vody. Tento nedostatek vody byl v bitvě na Kurukṣetře vyřešen navrtáváním země. Boží milostí lze získat vodu na jakémkoliv místě, pokud má člověk vybavení pro navrtání země. Na tomto principu funguje i současný systém, ale moderní technologové nedokáží provést vrt v zemi okamžitě a kdekoliv. Z dějin se ovšem ukazuje, že v dávných dobách Pāṇḍuovců dokázali velcí králové jako byl Arjuna získat ihned vodu z tvrdé země nejen pro lidi, ale i pro koně, jednoduše tím, že prostřelili povrchové vrstvy ostrým šípem, což je metoda, která je moderním vědcům dodnes neznámá.