Skip to main content

Text 8

Sloka 8

Devanagari

Dévanágarí

अपि देवर्षिणादिष्ट: स कालोऽयमुपस्थित: ।
यदात्मनोऽङ्गमाक्रीडं भगवानुत्सिसृक्षति ॥ ८ ॥

Text

Verš

api devarṣiṇādiṣṭaḥ
sa kālo ’yam upasthitaḥ
yadātmano ’ṅgam ākrīḍaṁ
bhagavān utsisṛkṣati
api devarṣiṇādiṣṭaḥ
sa kālo ’yam upasthitaḥ
yadātmano ’ṅgam ākrīḍaṁ
bhagavān utsisṛkṣati

Synonyms

Synonyma

api — whether; deva-ṛṣiṇā — by the demigod-saint (Nārada); ādiṣṭaḥ — instructed; saḥ — that; kālaḥ — eternal time; ayam — this; upasthitaḥ — arrived; yadā — when; ātmanaḥ — of His own self; aṅgam — plenary portion; ākrīḍam — manifestation; bhagavān — the Personality of Godhead; utsisṛkṣati — is going to quit.

api — zdali; deva-ṛṣiṇā — od poloboha-světce (Nārady); ādiṣṭaḥ — pokyny; saḥ — ten; kālaḥ — věčný čas; ayam — tento; upasthitaḥ — nastal; yadā — kdy; ātmanaḥ — Jeho vlastního Já; aṅgam — úplná část; ākrīḍam — projev; bhagavān — Osobnost Božství; utsisṛkṣati — chystá se odejít.

Translation

Překlad

Is He going to quit His earthly pastimes, as Devarṣi Nārada indicated? Has that time already arrived?

Chystá se Pán ukončit Své pozemské zábavy, jak naznačil Devarṣi Nārada? Nastal už ten čas?

Purport

Význam

As we have discussed many times, the Supreme Personality of Godhead, Lord Śrī Kṛṣṇa, has many plenary expansions, and each and every one of them, although equally powerful, executes different functions. In Bhagavad-gītā there are different statements by the Lord, and each of these statements is meant for different plenary portions or portions of the plenary portions. For example, Śrī Kṛṣṇa, the Lord, says in Bhagavad-gītā:

Jak jsme mnohokrát probírali, Nejvyšší Osobnost Božství Pán Śrī Kṛṣṇa má mnoho úplných expanzí a každá z nich, přestože jsou stejně mocné, má jiné poslání. V Bhagavad-gītě Pán pronáší různá tvrzení, a každé z těchto tvrzení se vztahuje na jinou úplnou část nebo část úplné části. Śrī Kṛṣṇa, Pán, například říká v Bhagavad-gītě:

“Whenever and wherever there is a decline in religious practice, O descendant of Bharata, and a predominant rise of irreligion — at that time I descend Myself.” (Bg. 4.7)

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství, ó potomku Bharaty, a narůstá bezbožnost, v té době Osobně sestoupím.” (Bg. 4.7)

“To deliver the faithful, to annihilate the miscreants and also to reestablish the principles of occupational duty, I appear in every age.” (Bg. 4.8)

“Abych osvobodil věřící a zničil ničemné, a abych znovu upevnil zásady předepsaných povinností, objevuji se v každém věku.” (Bg. 4.8)

“If I should cease to work, then all humanity would be misdirected. I would also be the cause of creating unwanted population, and I would thereby destroy the peace of all sentient beings.” (Bg. 3.24)

“Kdybych přestal pracovat, celé lidstvo by bylo svedeno. Stal bych se také příčinou vzniku nechtěného obyvatelstva a tím bych zničil mír všech bytostí.” (Bg. 3.24)

“Whatever action a great man performs, common men will follow. And whatever standards he sets by exemplary acts, all the world pursues.” (Bg. 3.21)

“Cokoliv koná velký člověk, konají i ostatní lidé. Celý svět následuje vzor, který svým příkladem stanoví.” (Bg. 3.21)

All the above statements by the Lord apply to different plenary portions of the Lord, namely His expansions such as Saṅkarṣaṇa, Vāsudeva, Pradyumna, Aniruddha and Nārāyaṇa. These are all He Himself in different transcendental expansions, and still the Lord as Śrī Kṛṣṇa functions in a different sphere of transcendental exchange with different grades of devotees. And yet Lord Kṛṣṇa as He is appears once every twenty-four hours of Brahmā’s time (or after a lapse of 8,640,000,000 solar years) in each and every universe, and all His transcendental pastimes are displayed in each and every universe in a routine spool. But in that routine spool the functions of Lord Kṛṣṇa, Lord Vāsudeva, etc., are complex problems for the layman. There is no difference between the Lord’s Self and the Lord’s transcendental body. The expansions execute differential activities. When the Lord, however, appears in His person as Lord Śrī Kṛṣṇa, His other plenary portions also join in Him by His inconceivable potency called yogamāyā, and thus the Lord Kṛṣṇa of Vṛndāvana is different from the Lord Kṛṣṇa of Mathurā or the Lord Kṛṣṇa of Dvārakā. The virāṭ-rūpa of Lord Kṛṣṇa is also different from Him, by His inconceivable potency. The virāṭ-rūpa exhibited on the Battlefield of Kurukṣetra is the material conception of His form. Therefore it should be understood that when Lord Kṛṣṇa was apparently killed by the bow and arrow of the hunter, the Lord left His so-called material body in the material world. The Lord is kaivalya, and for Him there is no difference between matter and spirit because everything is created from Him. Therefore His quitting one sort of body or accepting another body does not mean that He is like the ordinary living being. All such activities are simultaneously one and different by His inconceivable potency. When Mahārāja Yudhiṣṭhira was lamenting the possibility of His disappearance, it was just in pursuance of a custom of lamenting the disappearance of a great friend, but factually the Lord never quits His transcendental body, as is misconceived by less intelligent persons. Such less intelligent persons have been condemned by the Lord Himself in Bhagavad-gītā, and they are known as the mūḍhas. That the Lord left His body means that He left again His plenary portions in the respective dhāmas (transcendental abodes), as He left His virāṭ-rūpa in the material world.

Všechna výše uvedená tvrzení Pána se vztahují k Jeho různým úplným částem; k Jeho expanzím, jako je Saṅkarṣaṇa, Vāsudeva, Pradyumna, Aniruddha a Nārāyaṇa. Ti všichni jsou On Samotný v různých transcendentálních expanzích, ale Pán přesto jako Śrī Kṛṣṇa působí v oblasti jiné, ve světě transcendentální výměny vztahů Pána a Jeho různých oddaných. A zároveň se ještě zjevuje takový, jaký je, v každém vesmíru každých dvacet čtyři hodin Brahmova času (tzn. jednou za 8 640 000 000 slunečních let) a všechny Jeho transcendentální zábavy se odehrávají v každém vesmíru s plynulou přesností. Pro nezasvěceného člověka jsou však tyto běžné činnosti Pána Kṛṣṇy, Pána Vāsudeva atd. velikým otazníkem. Mezi Pánovým Já a Jeho transcendentálním tělem není žádný rozdíl. Jeho expanze vykonávají rozlišné činnosti. Když ovšem sestoupí Osobně jako Pán Śrī Kṛṣṇa, Jeho ostatní úplné části Ho doprovázejí v Něm působením Jeho nepochopitelné síly zvané yogamāyā, a proto se Pán Kṛṣṇa z Vṛndāvanu liší od Pána Kṛṣṇy z Mathury či Pána Kṛṣṇy z Dvāraky. Virāṭ-rūpa Pána Kṛṣṇy se od Něho působením Jeho nepochopitelné síly také liší. Virāṭ-rūpa projevená v bitvě na Kurukṣetře je hmotným pojetím Jeho podoby. Musíme proto pochopit, že když byl Pán Kṛṣṇa zdánlivě zabit lukem a šípy lovce, zanechal Své takzvané hmotné tělo v hmotném světě. Pán je kaivalya a není pro Něho rozdílu mezi hmotou a duchem, jelikož všechno je Jeho výtvorem. Když tedy opouští jeden druh těla nebo přijímá jiné, neznamená to, že je stejný jako obyčejná živá bytost. Všechny Jeho činnosti jsou nepochopitelně totožné i odlišné zároveň. Když Mahārāja Yudhiṣṭhira naříkal nad možným odchodem Pána, dělal to pouze pro zachování zvyku být smutný při odchodu přítele. Pán ve skutečnosti nikdy neopouští Své transcendentální tělo, jak si mylně představují méně inteligentní lidé. Tyto méně inteligentní osoby Pán Sám zavrhuje v Bhagavad-gītě a jsou známí jako mūḍhové. To, že Pán opustil Své tělo, znamená, že znovu ponechal Své úplné části v Jejich příslušných dhāmech (transcendentálních sídlech) a Svoji virāṭ-rūpu v hmotném světě.