Text 56

Sloka 56

Devanagari

Dévanágarí

ध्वस्तमायागुणोदर्को निरुद्धकरणाशय: ।
निवर्तिताखिलाहार आस्ते स्थाणुरिवाचल: ।
तस्यान्तरायो मैवाभू: सन्न्यस्ताखिलकर्मण: ॥ ५६ ॥

Text

Verš

dhvasta-māyā-guṇodarko
niruddha-karaṇāśayaḥ
nivartitākhilāhāra
āste sthāṇur ivācalaḥ
tasyāntarāyo maivābhūḥ
sannyastākhila-karmaṇaḥ

Synonyms

Synonyma

dhvasta — being destroyed; māyā-guṇa — the modes of material nature; udarkaḥ — aftereffects; niruddha — being suspended; karaṇa-āśayaḥ — the senses and the mind; nivartita — stopped; akhila — all; āhāraḥ — food for the senses; āste — is sitting; sthāṇuḥ — immovable; iva — like; acalaḥ — fixed; tasya — his; antarāyaḥ — hindrances; mā eva — never like that; abhūḥ — be; sannyasta — renounced; akhila — all sorts; karmaṇaḥ — material duties.

dhvasta — zničené; māyā-guṇa — kvality hmotné přírody; udarkaḥ — následky; niruddha — pozastavené; karaṇa-āśayaḥ — smysly a mysl; nivartita — zastavil; akhila — veškerou; āhāraḥ — potravu pro smysly; āste — sedí; sthāṇuḥ — nehnutě; iva — jako; acalaḥ — upnutý; tasya — jeho; antarāyaḥ — překážky; mā eva — nikdy takto; abhūḥ — bude; sannyasta — odřeknutí; akhila — všechny druhy; karmaṇaḥ — hmotné povinnosti.

Translation

Překlad

He will have to suspend all the actions of the senses, even from the outside, and will have to be impervious to interactions of the senses, which are influenced by the modes of material nature. After renouncing all material duties, he must become immovably established, beyond all sources of hindrances on the path.

Bude muset pozastavit veškeré činnosti smyslů, i zvenčí, a být netečný k vzájemnému působení smyslů, které je ovlivněné kvalitami hmotné přírody. Po odřeknutí všech hmotných povinností se bude muset nehybně ustálit nade všemi zdroji překážek v cestě.

Purport

Význam

Dhṛtarāṣṭra had attained, by the yogic process, the stage of negation of all sorts of material reaction. The effects of the material modes of nature draw the victim to indefatigable desires of enjoying matter, but one can escape such false enjoyment by the yogic process. Every sense is always busy in searching for its food, and thus the conditioned soul is assaulted from all sides and has no chance to become steady in any pursuit. Mahārāja Yudhiṣṭhira was advised by Nārada not to disturb his uncle by attempting to bring him back home. He was now beyond the attraction of anything material. The material modes of nature (the guṇas) have their different modes of activities, but above the material modes of nature is a spiritual mode, which is absolute. Nirguṇa means without reaction. The spiritual mode and its effect are identical; therefore the spiritual quality is distinguished from its material counterpart by the word nirguṇa. After complete suspension of the material modes of nature, one is admitted to the spiritual sphere, and action dictated by the spiritual modes is called devotional service, or bhakti. Bhakti is therefore nirguṇa attained by direct contact with the Absolute.

Dhṛtarāṣṭra dosáhl jógovým procesem stádia negace všech hmotných reakcí. Hmotné kvality přírody působí tak, že strhávají svoji oběť k nekonečným touhám po hmotném požitku, ale tomuto nepravému požitku lze pomocí yogy uniknout. Každý smysl neustále hledá svoji potravu a podmíněná duše je proto cílem útoků ze všech stran a nedokáže se soustředit v žádném snažení. Nārada poradil Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi, aby nerozptyloval svého strýce tím, že by se ho pokoušel přivést zpátky domů. Překonal nyní přitažlivost všeho hmotného. Hmotné kvality přírody (guṇy) jednají určitým způsobem, ale nad nimi je duchovní kvalita, která je absolutní. Nirguṇa znamená bez reakcí. Duchovní kvalita a její účinky jsou totožné; proto se od svých hmotných protějšků rozlišuje slovem nirguṇa. Jakmile se někomu podaří úplně zastavit působení hmotných kvalit přírody, je mu dovolen přístup do duchovní oblasti, a činnost, kterou modelují duchovní kvality, se nazývá oddaná služba neboli bhakti. Bhakti je tedy nirguṇa dosažená přímým stykem s Absolutním.