Text 54

Sloka 54

Devanagari

Dévanágarí

जितासनो जितश्वास: प्रत्याहृतषडिन्द्रिय: ।
हरिभावनया ध्वस्तरज:सत्त्वतमोमल: ॥ ५४ ॥

Text

Verš

jitāsano jita-śvāsaḥ
pratyāhṛta-ṣaḍ-indriyaḥ
hari-bhāvanayā dhvasta-
rajaḥ-sattva-tamo-malaḥ

Synonyms

Synonyma

jita-āsanaḥ — one who has controlled the sitting posture; jita-śvāsaḥ — one who has controlled the breathing process; pratyāhṛta — turning back; ṣaṭ — six; indriyaḥ — senses; hari — the Absolute Personality of Godhead; bhāvanayā — absorbed in; dhvasta — conquered; rajaḥ — passion; sattva — goodness; tamaḥ — ignorance; malaḥ — contaminations.

jita-āsanaḥ — ten, kdo ovládá jógový sed; jita-śvāsaḥ — ten, kdo ovládá dýchání; pratyāhṛta — obrací nazpět; ṣaṭ — šest; indriyaḥ — smyslů; hari — Absolutní Osobnost Božství; bhāvanayā — pohroužený do; dhvasta — přemohl; rajaḥ — vášeň; sattva — dobro; tamaḥ — nevědomost; malaḥ — znečištění.

Translation

Překlad

One who has controlled the sitting postures [the yogic āsanas] and the breathing process can turn the senses toward the Absolute Personality of Godhead and thus become immune to the contaminations of the modes of material nature, namely mundane goodness, passion and ignorance.

Ten, kdo ovládl polohy sedu (jógové āsany) a dýchací cviky, může obrátit své smysly k Absolutní Osobnosti Božství a získat tak imunitu vůči znečištění kvalitami hmotné přírody — světským dobrem, vášní a nevědomostí.

Purport

Význam

The preliminary activities of the way of yoga are āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhyāna, dhāraṇā, etc. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra was to attain success in those preliminary actions because he was seated in a sanctified place and was concentrating upon one objective, namely the Supreme Personality of Godhead (Hari). Thus all his senses were being engaged in the service of the Lord. This process directly helps the devotee to get freedom from the contaminations of the three material modes of nature. Even the highest mode, the material mode of goodness, is also a cause of material bondage, and what to speak of the other qualities, namely passion and ignorance. Passion and ignorance increase the material propensities of hankering for material enjoyment, and a strong sense of lust provokes the accumulation of wealth and power. One who has conquered these two base mentalities and has raised himself to the platform of goodness, which is full of knowledge and morality, cannot also control the senses, namely the eyes, the tongue, the nose, the ear and touch. But one who has surrendered himself unto the lotus feet of Lord Hari, as above mentioned, can transcend all influences of the modes of material nature and be fixed in the service of the Lord. The bhakti-yoga process, therefore, directly applies the senses to the loving service of the Lord. This prohibits the performer from engaging in material activities. This process of turning the senses from material attachment to the loving transcendental service of the Lord is called pratyāhāra, and the very process is called prāṇāyāma, ultimately ending in samādhi, or absorption in pleasing the Supreme Lord Hari by all means.

Předběžné stupně yogy jsou āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhyāna, dhāraṇā atd., a Mahārāja Dhṛtarāṣṭra byl na dobré cestě úspěšně je završit, jelikož seděl na posvěceném místě a soustředil se na jeden cíl, na Nejvyšší Osobnost Božství (Hariho). Všechny jeho smysly tak byly zaměstnány ve službě Pánu. Tento postup oddanému přímo pomáhá osvobodit se od znečištění třemi kvalitami hmotné přírody. Dokonce i nejvyšší kvalita, kvalita hmotného dobra, je příčinou hmotného otroctví, natož pak zbývající kvality, tedy vášeň a nevědomost. Vášeň a nevědomost zvyšují hmotné sklony dychtit po hmotném požitku a silný pocit chtíče vyvolává touhu hromadit majetek a moc. Ten, kdo překonal tyto dvě základní úrovně smýšlení a povýšil se do kvality dobra, která je plná poznání a mravnosti, ještě nedokáže ovládat smysly, to znamená oči, jazyk, nos, uši a dotek. Ale ten, kdo se odevzdal lotosovým nohám Pána Hariho, jak je popsáno výše, dokáže transcendovat všechny vlivy kvalit hmotné přírody a pevně se soustředit na službu Pánu. Proces bhakti-yogy proto přímo zaměstnává smysly v láskyplné službě Pánu, což uchazeče zbavuje možnosti, aby se věnoval hmotným činnostem. Tento proces obrácení smyslů od hmotné připoutanosti k láskyplné transcendentální službě Pánu se nazývá pratyāhāra. Samotný proces se nazývá prāṇāyāma a vrcholí v dosažení samādhi neboli pohrouženosti ve snaze potěšit Nejvyššího Pána Hariho všemi prostředky.