Text 27

Sloka 27

Devanagari

Dévanágarí

तक्षकादात्मनो मृत्युं द्विजपुत्रोपसर्जितात् ।
प्रपत्स्यत उपश्रुत्य मुक्तसङ्ग: पदं हरे: ॥ २७ ॥

Text

Verš

takṣakād ātmano mṛtyuṁ
dvija-putropasarjitāt
prapatsyata upaśrutya
mukta-saṅgaḥ padaṁ hareḥ

Synonyms

Synonyma

takṣakāt — by the snakebird; ātmanaḥ — of his personal self; mṛtyum — death; dvija-putra — the son of a brāhmaṇa; upasarjitāt — being sent by; prapatsyate — having taken shelter of; upaśrutya — after hearing; mukta-saṅgaḥ — freed from all attachment; padam — position; hareḥ — of the Lord.

takṣakāt — okřídleným hadem; ātmanaḥ — jeho vlastního já; mṛtyum — smrt; dvija-putra — syn brāhmaṇy; upasarjitāt — poslaný od; prapatsyate — nalezne útočiště u; upaśrutya — když uslyší; mukta-saṅgaḥ — osvobozený od všech pout; padam — postavení; hareḥ — Pána.

Translation

Překlad

After hearing about his death, which will be caused by the bite of a snakebird sent by a son of a brāhmaṇa, he will get himself freed from all material attachment and surrender unto the Personality of Godhead, taking shelter of Him.

Až uslyší o své smrti, kterou způsobí uštknutí okřídleného hada, poslaného synem brāhmaṇy, osvobodí se ode všech hmotných pout a odevzdá se Osobnosti Božství. U Pána nalezne své útočiště.

Purport

Význam

Material attachment and taking shelter of the lotus feet of the Lord go ill together. Material attachment means ignorance of transcendental happiness under the shelter of the Lord. Devotional service to the Lord, while existing in the material world, is a way to practice one’s transcendental relation with the Lord, and when it is matured, one gets completely free from all material attachment and becomes competent to go back home, back to Godhead. Mahārāja Parīkṣit, being especially attached to the Lord from the beginning of his body in the womb of his mother, was continuously under the shelter of the Lord, and the so-called warning of his death within seven days from the date of the curse by the brāhmaṇa’s son was a boon to him to enable him to prepare himself to go back home, back to Godhead. Since he was always protected by the Lord, he could have avoided the effect of such a curse by the grace of the Lord, but he did not take such undue advantage for nothing. Rather, he made the best use of a bad bargain. For seven days continuously he heard Śrīmad-Bhāgavatam from the right source, and thus he got shelter at the lotus feet of the Lord by that opportunity.

Hmotná pouta a odevzdání se lotosovým nohám Pána nejdou dohromady. Hmotná pouta znamenají nevědomost ohledně transcendentálního štěstí pod ochranou Pána. Oddaná služba Pánu, kterou oddaný vykonává v hmotném světě, je vlastně postupné praktikování jeho transcendentálního vztahu k Pánu a když uzraje, úplně oddaného očistí od hmotné připoutanosti a umožní mu vrátit se zpátky domů, zpátky k Bohu. Mahārāja Parīkṣit, který byl zvláštně připoután k Pánu od počátku svého těla v lůně matky, měl nad sebou neustále Pánovu ochranu a takzvané varování před jeho smrtí během sedmi dnů od chvíle prokletí synem brāhmaṇy pro něho bylo darem, který mu umožnil, aby se připravil na návrat domů, zpátky k Bohu. Jelikož ho Pán vždy chránil, mohl se Jeho milostí účinkům takové kletby vyhnout, ale on nevyužíval svého privilegia bezdůvodně. Raději se snažil zachovat se co nejlépe a vytěžit co nejvíce i z nepříznivé situace. Po sedm dní nepřetržitě naslouchal Śrīmad-Bhāgavatamu ze správného zdroje, a tím získal útočiště u lotosových nohou Pána.