Text 39
Sloka 39
Devanagari
Dévanágarí
अप्रमाणविदो भर्तुरीश्वरं मतयो यथा ॥ ३९ ॥
Text
Verš
straiṇaṁ cānuvrataṁ rahaḥ
apramāṇa-vido bhartur
īśvaraṁ matayo yathā
straiṇaṁ cānuvrataṁ rahaḥ
apramāṇa-vido bhartur
īśvaraṁ matayo yathā
Synonyms
Synonyma
tam — unto Lord Śrī Kṛṣṇa; menire — took it for granted; abalāḥ — delicate; mūḍhāḥ — because of simplicity; straiṇam — one who is dominated by his wife; ca — also; anuvratam — follower; rahaḥ — lonely place; apramāṇa-vidaḥ — unaware of the extent of glories; bhartuḥ — of their husband; īśvaram — the supreme controller; matayaḥ — thesis; yathā — as it is.
tam — o Pánu Śrī Kṛṣṇovi; menire — považovaly za samozřejmé; abalāḥ — citlivé; mūḍhāḥ — prosté; straiṇam — ten, komu vládne jeho manželka; ca — také; anuvratam — následovník; rahaḥ — osamocené místo; apramāṇa-vidaḥ — neznající rozsah slávy; bhartuḥ — jejich manžela; īśvaram — nejvyšší vládce; matayaḥ — teze; yathā — tak, jak tomu je.
Translation
Překlad
The simple and delicate women truly thought that Lord Śrī Kṛṣṇa, their beloved husband, followed them and was dominated by them. They were unaware of the extent of the glories of their husband, as the atheists are unaware of Him as the supreme controller.
Ty prosté a citlivé ženy si skutečně myslely, že Pán Śrī Kṛṣṇa, jejich milovaný manžel, je následuje a nechá si od nich vládnout. Neznaly rozsah Jeho slávy, stejně jako ateisté o Něm nevědí, že je svrchovaným vládcem.
Purport
Význam
Even the transcendental wives of Lord Śrī Kṛṣṇa did not know completely the unfathomable glories of the Lord. This ignorance is not mundane because there is some action of the internal potency of the Lord in the exchange of feelings between Him and His eternal associates. The Lord exchanges transcendental relations in five ways, as proprietor, master, friend, son and lover, and in each of these pastimes He plays fully by the potency of yogamāyā, the internal potency. He plays exactly like an equal friend with the cowherd boys or even with friends like Arjuna. He plays exactly like a son in the presence of Yaśodāmātā, He plays exactly like a lover in the presence of the cowherd damsels, and He plays exactly like a husband in the presence of the queens of Dvārakā. Such devotees of the Lord never think of the Lord as the Supreme, but think of Him exactly as a common friend, a pet son, or a lover or husband very much dear to heart and soul. That is the relation between the Lord and His transcendental devotees, who act as His associates in the spiritual sky, where there are innumerable Vaikuṇṭha planets. When the Lord descends, He does so along with His entourage to display a complete picture of the transcendental world, where pure love and devotion for the Lord prevail without any mundane tinge of lording it over the creation of the Lord. Such devotees of the Lord are all liberated souls, perfect representations of the marginal or internal potency in complete negation of the influence of the external potency. The wives of Lord Kṛṣṇa were made to forget the immeasurable glories of the Lord by the internal potency so that there might not be any flaw of exchange, and they took it for granted that the Lord was a henpecked husband, always following them in lonely places. In other words, even the personal associates of the Lord do not know Him perfectly well, so what do the thesis writers or mental speculators know about the transcendental glories of the Lord? The mental speculators present different theses as to His becoming the cause of the creation, the ingredients of the creation, or the material and efficient causes of the creation, etc., but all this is but partial knowledge about the Lord. Factually they are as ignorant as the common man. The Lord can be known by the mercy of the Lord only, and by no other means. But since the dealings of the Lord with His wives are based on pure transcendental love and devotion, the wives are all on the transcendental plane without material contamination.
Ani transcendentální manželky Pána Śrī Kṛṣṇy neznaly plně Jeho bezmeznou slávu. Tato nevědomost není světská, neboť při výměnách citů mezi Pánem a Jeho věčnými společníky působí Jeho vnitřní síla. Transcendentální vztahy Pán opětuje pěti způsoby — jako vlastník, pán, přítel, syn a milovník — a ve všech těchto zábavách dokonale hraje Svoji roli působením vnitřní síly yogamāyi. S malými pasáčky krav a dokonce i s přáteli jako je Arjuna hraje naprosto přesně roli rovnocenného přítele. Před Yaśodāmātou hraje dokonale roli syna, před dívkami z Vraji hraje přesně roli milence a před královnami z Dvāraky hraje přesně roli manžela. Tito oddaní Pána o Něm nikdy nepřemýšlí jako o Nejvyšším, ale považují Ho za obyčejného přítele, za milovaného syna, který je rodinným mazánkem, nebo za milence či manžela, drahého jejich srdcím. Takový je vztah mezi Pánem a Jeho transcendentálními oddanými, kteří jsou Jeho společníky v duchovním nebi na nesčetných vaikuṇṭhských planetách. Když Pán sestupuje, přichází i s doprovodem, a projeví před našimi zraky úplný obraz transcendentálního světa, kde vládne čistá láska a oddanost a kde není ani stopy po světské touze panovat nad Pánovým stvořením. Všichni tito oddaní Pána jsou osvobozené duše, které dokonale představují okrajovou nebo vnitřní energii při úplné negaci vlivu vnější energie. Manželkám Pána Kṛṣṇy bylo působením vnitřní energie dáno zapomenout na nezměřitelnou slávu Pána, aby nic nenarušovalo jejich vzájemnou výměnu vztahů, a ony považovaly za samozřejmé, že Pán je jejich poslušným manželem a že je bude vždy následovat na osamocená místa. Jinak řečeno, když ani osobní společníci neznají Pána dokonale, co mohou o transcendentální slávě Pána vědět pisatelé tezí a mentální spekulanti? Tito mentální spekulanti sepisují teze o tom, jak se Pán stal příčinou stvoření, složkami stvoření, hmotnou či výkonnou silou stvoření atd., ale to vše je pouze částečné poznání o Pánu. Jsou v podstatě stejně nevědomí jako obyčejní lidé. Pána lze poznat jedině Jeho milostí a nijak jinak. Jelikož jednání Pána s Jeho ženami se však zakládají na čisté transcendentální lásce a oddanosti, všechny Jeho manželky se nacházejí na transcendentální úrovni bez hmotného znečištění.
Thus end the Bhaktivedanta purports of the First Canto, Eleventh Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Lord Kṛṣṇa’s Entrance into Dvārakā.”
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k jedenácté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pán Kṛṣṇa přijíždí do Dvāraky”.