Text 33
Sloka 33
Devanagari
Dévanágarí
स्तथापि तस्याङ्घ्रियुगं नवं नवम् ।
पदे पदे का विरमेत तत्पदा-
च्चलापि यच्छ्रीर्न जहाति कर्हिचित् ॥ ३३ ॥
Text
Verš
tathāpi tasyāṅghri-yugaṁ navaṁ navam
pade pade kā virameta tat-padāc
calāpi yac chrīr na jahāti karhicit
tathāpi tasyāṅghri-yugaṁ navaṁ navam
pade pade kā virameta tat-padāc
calāpi yac chrīr na jahāti karhicit
Synonyms
Synonyma
yadi — although; api — certainly; asau — He (Lord Śrī Kṛṣṇa); pārśva-gataḥ — just by the side; rahaḥ-gataḥ — exclusively alone; tathāpi — still; tasya — His; aṅghri-yugam — the feet of the Lord; navam navam — newer and newer; pade — step; pade — in every step; kā — who; virameta — can be detached from; tat-padāt — from His feet; calāpi — moving; yat — whom; śrīḥ — the goddess of fortune; na — never; jahāti — quits; karhicit — at any time.
yadi — přestože; api — jistě; asau — On (Pán Śrī Kṛṣṇa); pārśva-gataḥ — nablízku; rahaḥ-gataḥ — výlučně sám; tathāpi — přesto; tasya — Jeho; aṅghri-yugam — nohy Pána; navam navam — stále novější a novější; pade — krok; pade — na každém kroku; kā — kdo; virameta — může se odpoutat; tat-padāt — od Jeho nohou; calāpi — stěhující se; yat — koho; śrīḥ — bohyně štěstí; na — nikdy; jahāti — opouští; karhicit — v kterémkoliv čase.
Translation
Překlad
Although Lord Śrī Kṛṣṇa was constantly by their sides, as well as exclusively alone, His feet appeared to them to be newer and newer. The goddess of fortune, although by nature always restless and moving, could not quit the Lord’s feet. So what woman can be detached from those feet, having once taken shelter of them?
Přestože Pán Śrī Kṛṣṇa byl stále s nimi a výlučně sám, Jeho nohy se jim zdály být čím dál tím novější. Bohyně štěstí, i když od přírody neklidná a nestálá, nemohla od Pánových nohou odejít. Jaká žena by se tedy mohla od těchto nohou odpoutat, jestliže se k nim jednou uchýlí?
Purport
Význam
Conditioned living beings are always after the favor of the goddess of fortune, although by nature she is moving from one place to another. In the material world no one is permanently fortunate, however clever one may be. There have been so many big empires in different parts of the world, there have been so many powerful kings all over the world, and there have been so many fortunate men, but all of them have been liquidated gradually. This is the law of material nature. But spiritually it is different. According to Brahma-saṁhitā, the Lord is served very respectfully by hundreds and thousands of goddesses of fortune. They are always in a lonely place also with the Lord. But still the association of the Lord is so inspiringly newer and newer that they cannot quit the Lord for a moment, even though they are by nature very restless and are moving about. The spiritual relation with the Lord is so enlivening and resourceful that no one can leave the company of the Lord, once having taken shelter of Him.
Podmíněné živé bytosti se vždy ucházejí o přízeň bohyně štěstí, přestože její přirozeností je stěhovat se z místa na místo. Nikdo nemůže mít v hmotném světě štěstí nastálo — ani ten, kdo je nejvychytralejší. Na světě bylo tolik velkých říší, tolik mocných králů v různých zemích a tolik šťastlivců, ale všichni byli nakonec poraženi. To je zákon hmotné přírody. Duchovně to ovšem neplatí. Podle Brahma-saṁhity slouží Pánu s velkou úctou stovky a tisíce bohyní štěstí a jsou také s Pánem vždy o samotě. Společnost Pána je ale tak povzbudivě svěží, že Ho nemohou opustit ani na okamžik, přestože jejich přirozeností je být neklidné a pohybovat se z místa na místo. Duchovní vztah s Pánem je tak oživující a podnětný, že nikdo nemůže opustit Pánovu společnost, jakmile jednou přijal Jeho ochranu.
The living beings are by constitution feminine by nature. The male or enjoyer is the Lord, and all manifestations of His different potencies are feminine by nature. In the Bhagavad-gītā, the living beings are designated as parā-prakṛti, or the superior potency. The material elements are aparā-prakṛti, or inferior potency. Such potencies are always employed for the satisfaction of the employer, or the enjoyer. The supreme enjoyer is the Lord Himself, as stated in the Bhagavad-gītā (5.29). The potencies, therefore, when engaged directly in the service of the Lord, revive the natural color, and thus there is no disparity in the relation of the potent and potency.
Živé bytosti jsou ve své přirozenosti ženského rodu. Mužem neboli uživatelem je Pán a všechny projevy Jeho různých sil mají ženskou povahu. V Bhagavad-gītě jsou živé bytosti označeny jako parā prakṛti neboli vyšší energie. Hmotné prvky jsou aparā prakṛti neboli nižší energie. Tyto energie vždy slouží k uspokojení jejich uživatele. Nejvyšším uživatelem je Pán Samotný, jak uvádí Bhagavad-gītā (5.29). Jsou-li tedy energie zaměstnány v přímé službě Pánu, obnovují svoji přirozenou náladu a tím pádem nedochází k rozkolu mezi silami a jejich majitelem.
Generally people engaged in service are always seeking some post under the government or the supreme enjoyer of the state. Since the Lord is the supreme enjoyer of everything in or outside the universe, it is happiness to be employed by Him. Once engaged in the supreme governmental service of the Lord, no living being wishes to be relieved from the engagement. The highest perfection of human life is to seek some employment under the Lord’s supreme service. That will make one extremely happy. One need not seek the moving goddess of fortune without the relation of the Lord.
Lidé, kteří slouží, se obvykle ucházejí o nějaké místo ve vládě, která je nejvyšším uživatelem ve státě. Jelikož Pán je nejvyšším uživatelem všeho uvnitř i vně vesmíru, je štěstím být zaměstnán u Něho. Žádná živá bytost, která se jednou zaměstná ve svrchované vládní službě Pánu, si nepřeje být z této služby propuštěna. Ucházet se o nějaké zaměstnání pod svrchovanou službou Pánu je nejvyšší dokonalostí lidského života. To živé bytosti přinese svrchované štěstí. Není třeba hledat nestálou bohyni štěstí beze vztahu s Pánem.