Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

सर्वर्तुसर्वविभवपुण्यवृक्षलताश्रमै: ।
उद्यानोपवनारामैर्वृतपद्माकरश्रियम् ॥ १२ ॥

Text

Verš

sarvartu-sarva-vibhava-
puṇya-vṛkṣa-latāśramaiḥ
udyānopavanārāmair
vṛta-padmākara-śriyam
sarvartu-sarva-vibhava-
puṇya-vṛkṣa-latāśramaiḥ
udyānopavanārāmair
vṛta-padmākara-śriyam

Synonyms

Synonyma

sarva — all; ṛtu — seasons; sarva — all; vibhava — opulences; puṇya — pious; vṛkṣa — trees; latā — creepers; āśramaiḥ — with hermitages; udyāna — orchards; upavana — flower gardens; ārāmaiḥ — pleasure gardens and beautiful parks; vṛta — surrounded by; padma-ākara — the birthplaces of lotuses or nice reservoirs of water; śriyam — increasing the beauty.

sarva — všechna; ṛtu — roční období; sarva — všechna; vibhava — bohatství; puṇya — zbožné; vṛkṣa — stromy; latā — rostliny; āśramaiḥ — s poustevnami; udyāna — ovocné sady; upavana — květinové zahrady; ārāmaiḥ — rozkošné zahrady a nádherné parky; vṛta — obklopený; padma-ākara — rodiště lotosů neboli pěkné vodní nádrže; śriyam — dodávající na kráse.

Translation

Překlad

The city of Dvārakāpurī was filled with the opulences of all seasons. There were hermitages, orchards, flower gardens, parks and reservoirs of water breeding lotus flowers all over.

Město Dvārakāpurī bylo plné bohatství ve všech ročních obdobích. Byly tam poustevny, ovocné sady, květinové zahrady, parky a vodní nádrže pokryté kvetoucími lotosy.

Purport

Význam

Perfection of human civilization is made possible by utilizing the gifts of nature in their own way. As we find herewith in the description of its opulence, Dvārakā was surrounded by flower gardens and fruit orchards along with reservoirs of water and growing lotuses. There is no mention of mills and factories supported by slaughterhouses, which are the necessary paraphernalia of the modern metropolis. The propensity to utilize nature’s own gifts is still there, even in the heart of modern civilized man. The leaders of modern civilization select their own residential quarters in a place where there are such naturally beautiful gardens and reservoirs of water, but they leave the common men to reside in congested areas without parks and gardens. Herein of course we find a different description of the city of Dvārakā. It is understood that the whole dhāma, or residential quarter, was surrounded by such gardens and parks with reservoirs of water where lotuses grew. It is understood that all the people depended on nature’s gifts of fruits and flowers without industrial enterprises promoting filthy huts and slums for residential quarters. Advancement of civilization is estimated not on the growth of mills and factories to deteriorate the finer instincts of the human being, but on developing the potent spiritual instincts of human beings and giving them a chance to go back to Godhead. Development of factories and mills is called ugra-karma, or pungent activities, and such activities deteriorate the finer sentiments of the human being and society to form a dungeon of demons.

Dokonalost lidské civilizace je možná tehdy, když se přírodních darů užívá přirozeným způsobem. Jak se zde dozvídáme z popisu bohatství Dvāraky, město obklopovaly květinové zahrady a ovocné sady s vodními nádržemi plnými kvetoucích lotosů. Není tu ani zmínky o dolech a továrnách společně s jatkami, což jsou nezbytné doplňky moderních metropolí. Ale sklon užívat darů přírody přetrvává i v srdci moderního civilizovaného člověka. Vůdci moderní civilizace si za svá letoviska vybírají místa, kde jsou také přirozeně krásné zahrady a vodní nádrže, ale obyčejné lidi nechávají žít v přelidněných oblastech bez parků a zahrad. Město Dvārakā samozřejmě vypadalo jinak, jak se z tohoto popisu dozvídáme. Rozumí se, že celý dhām neboli místo obklopovaly zahrady a parky s vodními nádržemi, v nichž rostly lotosy. Rozumí se, že lidé záviseli na darech přírody, na ovoci a květinách, a neměli žádné průmyslové podniky, které lidi nechávají žít ve špinavých chatrčích a brlozích. Pokrok civilizace se neměří vzrůstem dolů a továren, které ničí ušlechtilé instinkty lidské bytosti, ale tím, jak se rozvíjejí mocné duchovní instinkty lidských bytostí a jakou dostávají lidé možnost jít zpátky k Bohu. Rozvoj továren a dolů se nazývá ugra-karma neboli palčivé činnosti. Tento druh činností postupně ničí ušlechtilejší city lidské bytosti a celé společnosti, a mění svět na žalář pro démony.

We find herein the mention of pious trees which produce seasonal flowers and fruits. The impious trees are useless jungles only, and they can only be used to supply fuels. In the modern civilization such impious trees are planted on the sides of roads. Human energy should be properly utilized in developing the finer senses for spiritual understanding, in which lies the solution of life. Fruits, flowers, beautiful gardens, parks and reservoirs of water with ducks and swans playing in the midst of lotus flowers, and cows giving sufficient milk and butter are essential for developing the finer tissues of the human body. As against this, the dungeons of mines, factories and workshops develop demoniac propensities in the working class. The vested interests flourish at the cost of the working class, and consequently there are severe clashes between them in so many ways. The description of Dvārakā-dhāma is the ideal of human civilization.

Nacházíme zde zmínku o zbožných stromech, které v určitých obdobích plodí květy a ovoce. Z bezbožných stromů vyrůstají pouze neužitečné džungle, které mohou sloužit jedině jako palivo. V moderní civilizaci se takové bezbožné stromy sází podél cest. Lidské energie se má správně využít k rozvíjení ušlechtilejších smyslů pro duchovní chápání, neboť v tom spočívá životní řešení. Ovoce, květiny, krásné zahrady, parky a vodní nádrže, kde si kachny a labutě hrají mezi lotosovými květy, a krávy, které dávají dostatek mléka a másla, jsou potřebné pro rozvoj jemnějších tkání lidského těla. Naproti tomu žaláře v podobě dolů, továren a dílen vyvíjejí v třídě pracovníků démonské sklony. Podnikatelské zájmy vzkvétají na úkor dělníků, a to vede k nekonečným ostrým srážkám. Popis Dvārakā-dhāmu udává ideál lidské civilizace.