Skip to main content

CHAPTER TEN

KAPITOLA DESÁTÁ

Departure of Lord Kṛṣṇa for Dvārakā

Odjezd Pána Kṛṣṇy do Dvāraky

Text 1:
Śaunaka Muni asked: After killing his enemies who desired to usurp his rightful inheritance, how did the greatest of all religious men, Mahārāja Yudhiṣṭhira, assisted by his brothers, rule his subjects? Surely he could not freely enjoy his kingdom with unrestricted consciousness.
Sloka 1:
Śaunaka Muni se zeptal: Jak vládl největší ze všech zbožných lidí, Mahārāja Yudhiṣṭhira, za pomoci svých bratrů svým poddaným, poté, co pobil nepřátele, kteří se chtěli zmocnit jeho právoplatného dědictví? Jistě se neradoval z království s nezatíženou myslí.
Text 2:
Sūta Gosvāmī said: Lord Śrī Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, who is the maintainer of the world, became pleased after reestablishing Mahārāja Yudhiṣṭhira in his own kingdom and after restoring the Kuru dynasty, which had been exhausted by the bamboo fire of anger.
Sloka 2:
Sūta Gosvāmī řekl: Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství a udržovatel světa, byl potěšen, když dosadil Mahārāje Yudhiṣṭhira zpátky do jeho království a obnovil kuruovskou dynastii, která byla vyčerpaná bambusovým požárem hněvu.
Text 3:
Mahārāja Yudhiṣṭhira, after being enlightened by what was spoken by Bhīṣmadeva and Lord Śrī Kṛṣṇa, the infallible, engaged himself in matters of perfect knowledge because all his misgivings were eradicated. Thus he ruled over the earth and seas and was followed by his younger brothers.
Sloka 3:
Mahārāja Yudhiṣṭhira, osvícený slovy Bhīṣmadeva a neomylného Pána Śrī Kṛṣṇy, se zbavil všech pochybností a začal jednat podle dokonalého poznání. Tak vládl zemi a mořím, a jeho mladší bratři stáli při něm.
Text 4:
During the reign of Mahārāja Yudhiṣṭhira, the clouds showered all the water that people needed, and the earth produced all the necessities of man in profusion. Due to its fatty milk bag and cheerful attitude, the cow used to moisten the grazing ground with milk.
Sloka 4:
Za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira dávaly mraky všechnu vláhu, kterou lidé potřebovali, a zem v hojnosti plodila všechny lidské životní nezbytnosti. Krávy měly tak tučná vemena a byly tak šťastné, že svlažovaly pastviny mlékem.
Text 5:
The rivers, oceans, hills, mountains, forests, creepers and active drugs, in every season, paid their tax quota to the King in profusion.
Sloka 5:
Řeky, oceány, kopce, hory, lesy, rostliny a léčivé byliny platily králi hojně svoji daň v každém období.
Text 6:
Because of the King’s having no enemy, the living beings were not at any time disturbed by mental agonies, diseases, or excessive heat or cold.
Sloka 6:
Jelikož král neměl nepřátel, živé bytosti nikdy neznepokojovala psychická muka, nemoci ani nadměrné teplo či zima.
Text 7:
Śrī Hari, Lord Śrī Kṛṣṇa, resided at Hastināpura for a few months to pacify His relatives and please His own sister [Subhadrā].
Sloka 7:
Śrī Hari, Pán Śrī Kṛṣṇa, pobyl v Hastināpuru několik měsíců, aby uklidnil Své příbuzné a potěšil Svou sestru (Subhadru).
Text 8:
Afterwards, when the Lord asked permission to depart and the King gave it, the Lord offered His respects to Mahārāja Yudhiṣṭhira by bowing down at his feet, and the King embraced Him. After this the Lord, being embraced by others and receiving their obeisances, got into His chariot.
Sloka 8:
Poté, když Pán zažádal o svolení k odjezdu, a král Mu ho dal, Pán Kṛṣṇa vzdal úctu Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi poklonou u jeho nohou a král Ho objal. Objali Ho také další a složili Mu své poklony, a tak Pán nasedl na Svůj vůz.
Texts 9-10:
At that time Subhadrā, Draupadī, Kuntī, Uttarā, Gāndhārī, Dhṛtarāṣṭra, Yuyutsu, Kṛpācārya, Nakula, Sahadeva, Bhīmasena, Dhaumya and Satyavatī all nearly fainted because it was impossible for them to bear separation from Lord Kṛṣṇa.
Sloka 9-10:
Subhadrā, Draupadī, Kuntī, Uttarā, Gāndhārī, Dhṛtarāṣṭra, Yuyutsu, Kṛpācārya, Nakula, Sahadeva, Bhīmasena, Dhaumya a Satyavatī tehdy téměř omdleli, neboť odloučení od Pána Kṛṣṇy nemohli snést.
Texts 11-12:
The intelligent, who have understood the Supreme Lord in association with pure devotees and have become freed from bad materialistic association, can never avoid hearing the glories of the Lord, even though they have heard them only once. How then could the Pāṇḍavas tolerate His separation, for they had been intimately associated with His person, seeing Him face to face, touching Him, conversing with Him, and sleeping, sitting and dining with Him?
Sloka 11-12:
Inteligentní člověk, který pochopil Nejvyššího Pána ve společnosti čistých oddaných a oprostil se od špatné materialistické společnosti, se nikdy nevyhýbá naslouchání o slávě Pána, byť o ní slyšel jen jedinkrát. Jak tedy mohli Pāṇḍuovci snášet odloučení od Něho, když se důvěrně stýkali s Jeho osobou, vídali se s Ním tváří v tvář, dotýkali se Ho a spali, sedali a obědvali s Ním?
Text 13:
All their hearts were melting for Him on the pot of attraction. They looked at Him without blinking their eyes, and they moved hither and thither in perplexity.
Sloka 13:
Jejich srdce měkla v nádobě Jeho přitažlivosti. Hleděli na Něho bez mrkání víčky a zmateně přecházeli sem a tam.
Text 14:
The female relatives, whose eyes were flooded with tears out of anxiety for Kṛṣṇa, came out of the palace. They could stop their tears only with great difficulty. They feared that tears would cause misfortune at the time of departure.
Sloka 14:
Příbuzné ženy vyšly z paláce s očima plnýma slz úzkosti o Kṛṣṇu. S velkým přemáháním tyto slzy zadržovaly, neboť se obávaly, že by v době odjezdu mohly přivodit nějaké neštěstí.
Text 15:
While the Lord was departing from the palace of Hastināpura, different types of drums — like the mṛdaṅga, dhola, nagra, dhundhurī and dundubhi — and flutes of different types, the vīṇā, gomukha and bherī, all sounded together to show Him honor.
Sloka 15:
Když Pán opouštěl hastināpurský palác, na Jeho počest zněly mṛdaṅgy, dholy, nagry, dhundhurī, dundubhi a ostatní druhy bubnů a také různé druhy fléten, vīṇy, gomukhy a bherī.
Text 16:
Out of a loving desire to see the Lord, the royal ladies of the Kurus got up on top of the palace, and smiling with affection and shyness, they showered flowers upon the Lord.
Sloka 16:
S láskyplnou touhou vidět Pána vystoupily ženy královského rodu Kuruovců na střechu paláce a s úsměvy plnými náklonnosti a studu zasypávaly Pána květinami.
Text 17:
At that time Arjuna, the great warrior and conqueror of sleep, who is the intimate friend of the most beloved Supreme Lord, took up an umbrella which had a handle of jewels and was embroidered with lace and pearls.
Sloka 17:
Arjuna, velký válečník a přemožitel spánku, který byl důvěrným přítelem milovaného Svrchovaného Pána, tehdy zdvihl slunečník, jehož rukojeť byla z drahokamů a který byl přikrášlený krajkami a perlami.
Text 18:
Uddhava and Sātyaki began to fan the Lord with decorated fans, and the Lord, as the master of Madhu, seated on scattered flowers, commanded them along the road.
Sloka 18:
Uddhava a Sātyaki začali Pána ovívat ozdobenými vějíři a Pán jako vládce Madhua, usazený na poházených květech, jim cestou velel.
Text 19:
It was being heard here and there that the benedictions being paid to Kṛṣṇa were neither befitting nor unbefitting because they were all for the Absolute, who was now playing the part of a human being.
Sloka 19:
Tu a tam se ozývalo, že požehnání udílená Kṛṣṇovi nejsou ani vhodná, ani nevhodná, protože všechna patřila Absolutnímu, který nyní hrál roli lidské bytosti.
Text 20:
Absorbed in the thought of the transcendental qualities of the Lord, who is sung in select poetry, the ladies on the roofs of all the houses of Hastināpura began to talk of Him. This talk was more attractive than the hymns of the Vedas.
Sloka 20:
Ženy na střechách všech hastināpurských domů, pohroužené do myšlenek na transcendentální vlastnosti Pána, Jehož opěvují vybrané básně, o Něm začaly hovořit. Jejich rozpravy byly přitažlivější nežli védské hymny.
Text 21:
They said: Here He is, the original Personality of Godhead as we definitely remember Him. He alone existed before the manifested creation of the modes of nature, and in Him only, because He is the Supreme Lord, all living beings merge, as if sleeping at night, their energy suspended.
Sloka 21:
Říkaly: Tady je, původní Osobnost Božství, přesně tak, jak si Ho pamatujeme. Jen On existoval před projeveným stvořením kvalit přírody a jelikož je Nejvyšším Pánem, jen do Něho vstoupí všechny živé bytosti, jako když v noci spí, a jejich energie je na čas neprojevená.
Text 22:
The Personality of Godhead, again desiring to give names and forms to His parts and parcels, the living entities, placed them under the guidance of material nature. By His own potency, material nature is empowered to re-create.
Sloka 22:
Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, si přál dát živým bytostem, které jsou Jeho částmi, znovu jména a podoby, a proto je svěřil do rukou hmotné přírody. Jeho vlastní silou dostává hmotná příroda znovu moc tvořit.
Text 23:
Here is the same Supreme Personality of Godhead whose transcendental form is experienced by the great devotees who are completely cleansed of material consciousness by dint of rigid devotional service and full control of life and the senses. And that is the only way to purify existence.
Sloka 23:
Zde je týž Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, s Jehož transcendentální podobou se setkávají velcí oddaní, kteří se stálou oddanou službou a plnou vládou nad životem a smysly zcela zbavili hmotného vědomí. Jedině tak lze očistit svoji existenci.
Text 24:
O dear friends, here is that very Personality of Godhead whose attractive and confidential pastimes are described in the confidential parts of Vedic literature by His great devotees. It is He only who creates, maintains and annihilates the material world and yet remains unaffected.
Sloka 24:
Ó drahé přítelkyně, zde je týž Pán, Osobnost Božství, Jehož přitažlivé a důvěrné zábavy popsali Jeho velcí oddaní v důvěrných pasážích védské literatury. Pouze On tvoří, udržuje a ničí hmotný svět a zároveň zůstává neovlivněný.
Text 25:
Whenever there are kings and administrators living like animals in the lowest modes of existence, the Lord in His transcendental form manifests His supreme power, the Truth Positive, shows special mercy to the faithful, performs wonderful activities and manifests various transcendental forms as is necessary in different periods and ages.
Sloka 25:
Kdykoliv žijí králové a vládci jako zvířata v nejnižších kvalitách existence, Pán ve Své transcendentální podobě projevuje Svoji svrchovanou moc, Pozitivní Pravdu, prokazuje zvláštní milost věřícím, vykonává úžasné skutky a vyjevuje různé transcendentální podoby podle potřeby různých období a věků.
Text 26:
Oh, how supremely glorified is the dynasty of King Yadu, and how virtuous is the land of Mathurā, where the supreme leader of all living beings, the husband of the goddess of fortune, has taken His birth and wandered in His childhood.
Sloka 26:
Ó jak slavná je dynastie krále Yadua a jak ctnostná je mathurská zem, na níž se svrchovaný vůdce všech živých bytostí a manžel bohyně štěstí narodil a po níž se toulal ve Svém dětství!
Text 27:
Undoubtedly it is wonderful that Dvārakā has defeated the glories of the heavenly planets and has enhanced the celebrity of the earth. The inhabitants of Dvārakā are always seeing the soul of all living beings [Kṛṣṇa] in His loving feature. He glances at them and favors them with sweet smiles.
Sloka 27:
Je nepochybně podivuhodné, že Dvārakā překonala slávu nebeských planet a zvětšila proslulost Země. Obyvatelé Dvāraky stále vidí Kṛṣṇu, duši všech živých bytostí, v Jeho láskyplné podobě. Hledí na ně a žehná jim Svými sladkými úsměvy.
Text 28:
O friends, just think of His wives, whose hands He has accepted. How they must have undergone vows, baths, fire sacrifices and perfect worship of the Lord of the universe to constantly relish now the nectar from His lips [by kissing]. The damsels of Vrajabhūmi would often faint just by expecting such favors.
Sloka 28:
Ó přítelkyně, jen pomyslete na Jeho ženy, které přijal za manželky. Kolik musely složit slibů, provést očistných koupelí a ohňových obětí a jak dokonale musely uctívat Pána vesmíru, aby nyní mohly neustále vychutnávat nektar z Jeho rtů (polibky). Dívky z Vrajabhūmi často omdlévaly v pouhém očekávání takové přízně.
Text 29:
The children of these ladies are Pradyumna, Sāmba, Amba, etc. Ladies like Rukmiṇī, Satyabhāmā and Jāmbavatī were forcibly taken away by Him from their svayaṁvara ceremonies after He defeated many powerful kings, headed by Śiśupāla. And other ladies were also forcibly taken away by Him after He killed Bhaumāsura and thousands of his assistants. All of these ladies are glorious.
Sloka 29:
Pradyumna, Sāmba, Amba atd. jsou synové těchto žen. Rukmiṇī, Satyabhāmu, Jāmbavatī a další ženy Pán silou odvedl z jejich obřadů svayaṁvara, když předtím porazil mnoho mocných králů v čele s Śiśupālem. A jiné ženy unesl rovněž silou, poté, co zabil Bhaumāsuru a tisíce jeho pomocníků. Všechny tyto ženy jsou slavné.
Text 30:
All these women auspiciously glorified their lives despite their being without individuality and without purity. Their husband, the lotus-eyed Personality of Godhead, never left them alone at home. He always pleased their hearts by making valuable presentations.
Sloka 30:
Všechny tyto ženy blahořečily svým životům, třebaže ztratily společenskou totožnost i čistotu. Jejich manžel, Osobnost Božství s lotosovýma očima, je nenechával nikdy doma o samotě. Vždy těšil jejich srdce hodnotnými dary.
Text 31:
While the ladies of the capital [Hastināpura] were greeting Him and talking in this way, the Lord, smiling, accepted their good greetings, and casting the grace of His glance over them, He departed from the city.
Sloka 31:
Když ženy z hlavního města Hastināpuru těmito slovy zdravily Pána, Pán s úsměvem přijal jejich vlídné pozdravy, obdařil je milostí Svého pohledu a pak se vydal na cestu.
Text 32:
Mahārāja Yudhiṣṭhira, although no one’s enemy, engaged four divisions of defense [horse, elephant, chariot and army] to accompany Lord Kṛṣṇa, the enemy of the asuras [demons]. The Mahārāja did this because of the enemy, and also out of affection for the Lord.
Sloka 32:
Mahārāja Yudhiṣṭhira, i když nebyl ničí nepřítel, nechal doprovázet Pána Kṛṣṇu, nepřítele asurů (démonů), čtyřmi obrannými jednotkami (koní, slonů, vozů a vojska). Mahārāja tak učinil kvůli nepřátelům a také z lásky k Pánu.
Text 33:
Out of profound affection for Lord Kṛṣṇa, the Pāṇḍavas, who were of the Kuru dynasty, accompanied Him a considerable distance to see Him off. They were overwhelmed with the thought of future separation. The Lord, however, persuaded them to return home, and He proceeded towards Dvārakā with His dear companions.
Sloka 33:
Pāṇḍuovci, příslušníci kuruovské dynastie, doprovázeli z hluboké lásky Pána Kṛṣṇu hodný kus cesty, a nakonec se s Ním rozloučili. Byli zdrceni pomyšlením na budoucí odloučení, ale Pán je přesvědčil, aby se vrátili domů, a Sám pokračoval se Svými drahými společníky směrem k Dvārace.
Texts 34-35:
O Śaunaka, the Lord then proceeded towards Kurujāṅgala, Pāñcālā, Śūrasenā, the land on the bank of the river Yamunā, Brahmāvarta, Kurukṣetra, Matsya, Sārasvata, the province of the desert and the land of scanty water. After crossing these provinces He gradually reached the Sauvīra and Ābhīra provinces, then, west of these, reached Dvārakā at last.
Sloka 34-35:
Ó Śaunako, Pán pak projížděl krajem Kurujāṅgala, Pāñcālā, Śūrasenā, zemí na břehu řeky Yamuny, Brahmāvartou, Kurukṣetrou, Matsjou, Sārasvatou, pouští a zemí s nedostatkem vody. Když projel tyto kraje, dostal se k provincii Sauvīra a Ābhīra, a nakonec dále na západ až do Dvāraky.
Text 36:
On His journey through these provinces He was welcomed, worshiped and given various presentations. In the evening, in all places, the Lord suspended His journey to perform evening rites. This was regularly observed after sunset.
Sloka 36:
Obyvatelé těchto provincií Pána na Jeho cestě vítali, uctívali a dávali Mu různé dary. Každý večer se Pán vždy zastavil, aby pravidelně po západu slunce vykonal večerní rituály.