CHAPTER EIGHT
Kapitola osmá
Offenses to Be Avoided
Přestupky, kterým je třeba se vyhýbat
In the supplementary Vedic literature, there is the following list of thirty-two offenses in the matter of serving the Lord: (1) One should not enter the temple of the Deity in a car or palanquin or with shoes on the feet. (2) One should not fail to observe the various festivals for the pleasure of the Supreme Personality of Godhead, such as Janmāṣṭamī and Ratha-yātrā. (3) One should not avoid bowing down before the Deity. (4) One should not enter the temple to worship the Lord without having washed one’s hands and feet after eating. (5) One should not enter the temple in a contaminated state. (According to Vedic scripture, if someone dies in the family the whole family becomes contaminated for some time, according to its status. For example, if the family is brāhmaṇa their contamination period is twelve days, for the kṣatriyas and vaiśyas it is fifteen days, and for śūdras thirty days.) (6) One should not bow down on one hand. (7) One should not circumambulate in front of Śrī Kṛṣṇa. (The process of circumambulating the temple is that one should begin circumambulating from the Deity’s right-hand side of the temple and come round. Such circumambulation should be performed outside the temple structure at least three times daily.) (8) One should not spread his legs before the Deity. (9) One should not sit before the Deity holding the ankles, elbows or knees with one’s hands. (10) One should not lie down before the Deity of Kṛṣṇa. (11) One should not accept prasāda before the Deity. (12) One should never speak a lie before the Deity. (13) One should not talk very loudly before the Deity. (14) One should not talk with others before the Deity. (15) One should not cry or howl before the Deity. (16) One should not quarrel or fight before the Deity. (17) One should not chastise anyone before the Deity. (18) One should not be charitable to beggars before the Deity. (19) One should not speak very harshly to others before the Deity. (20) One should not wear a fur blanket before the Deity. (21) One should not eulogize or praise anyone else before the Deity. (22) One should not speak any ill names before the Deity. (23) One should not pass air before the Deity. (24) One should not fail to worship the Deity according to one’s means. (In Bhagavad-gītā it is stated that the Lord is satisfied if some devotee offers Him even a leaf or a little water. This formula prescribed by the Lord is universally applicable, even for the poorest man. But that does not mean that one who has sufficient means to worship the Lord very nicely should also adopt this method and try to satisfy the Lord simply by offering water and a leaf. If he has sufficient means, he should offer nice decorations, nice flowers and nice foodstuffs and observe all ceremonies. It is not that one should try to satisfy the Supreme Lord with a little water and a leaf, and for himself spend all his money in sense gratification.) (25) One should not eat anything that is not offered first to Kṛṣṇa. (26) One should not fail to offer fresh fruit and grains to Kṛṣṇa according to the season. (27) After food has been cooked, no one should be offered any foodstuff unless it is first offered to the Deity. (28) One should not sit with his back toward the Deity. (29) One should not offer obeisances silently to the spiritual master, or in other words, one should recite aloud the prayers to the spiritual master while offering obeisances. (30) One should not fail to offer some praise in the presence of the spiritual master. (31) One should not praise himself before the spiritual master. (32) One should not deride the demigods before the Deity.
V dodatkové védské literatuře je uveden následující seznam třiceti dvou přestupků týkajících se služby Pánu: (1) Neměli bychom vstoupit do chrámu Božstev na voze nebo nosítkách či s botami na nohou. (2) Neměli bychom zanedbávat různé slavnosti pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství jako je Džanmáštamí a Ratha-játrá. (3) Neměli bychom opomíjet klanění se Božstvům. (4) Neměli bychom vstoupit do chrámu aniž jsme si umyli ruce a nohy po jídle. (5) Neměli bychom vstoupit do chrámu znečištění. (Když někdo v rodině zemře, podle védských písem je celá rodina na určitou dobu podle jejího postavení znečištěna. Doba znečištění bráhmanské rodiny je například dvanáct dní, kšatrijské a vaišjovské patnáct dní a šúdrovské třicet dní.) (6) Neměli bychom se klanět na jedné ruce. (7) Neměli bychom se procházet před Šrí Kršnou. (Chrám se má obcházet tak, že se začne na straně chrámu po pravé ruce Božstev a chodí se kolem chrámové budovy alespoň třikrát denně.) (8) Neměli bychom natahovat nohy před Božstvem. (9) Neměli bychom si držet rukama kotníky, lokty nebo kolena, když sedíme před Božstvem. (10) Neměli bychom ležet před Božstvem Kršny. (11) Neměli bychom jíst prasádam před Božstvem. (12) Nikdy bychom neměli lhát před Božstvem. (13) Neměli bychom před Božstvem mluvit příliš hlasitě. (14) Neměli bychom před Božstvem mluvit s ostatními. (15) Neměli bychom před Božstvem křičet nebo povykovat. (16) Neměli bychom se před Božstvem přít nebo zápolit. (17) Před Božstvem bychom neměli nikoho kárat. (18) Neměli bychom před Božstvem dávat milodary žebrákům. (19) Neměli bychom před Božstvem mluvit příliš hrubě k ostatním. (20) Neměli bychom před Božstvem nosit kožešinovou pokrývku. (21) Před Božstvem bychom neměli nikoho velebit ani chválit. (22) Neměli bychom před Božstvem říkat žádná neslušná slova. (23) Neměli bychom mít větry před Božstvy. (24) Neměli bychom opomíjet uctívání Božstev podle svých možností. (V Bhagavad-gítě je řečeno, že Pán je spokojen, když Mu oddaný nabídne i jen lístek nebo trochu vody. Řekl to osobně, a tuto zásadu mohou následovat všichni, i ti nejchudší. To však neznamená, že ten, kdo má dost peněz, aby uctíval Pána velice pěkně, by se také měl snažit uspokojit Pána pouhým obětováním vody a lístku. Má-li dostatečné prostředky, měl by zařídit krásnou výzdobu, obětovat pěkné květiny a dobré jídlo a provádět všechny obřady. Není to myšleno tak, aby se člověk snažil uspokojit Nejvyššího Pána trochou vody a lístkem a všechny peníze utratil pro svůj vlastní smyslový požitek.) (25) Neměli bychom jíst nic, co nebylo nejprve obětováno Kršnovi. (26) Měli bychom obětovat Kršnovi čerstvé ovoce a obilí podle ročního období. (27) Když se uvaří jídlo, nikomu by se nemělo nabízet, dokud není obětováno Božstvu. (28) Neměli bychom sedět zády k Božstvu. (29) Neměli bychom se klanět duchovnímu mistrovi potichu; jinými slovy, při pokloně bychom měli nahlas recitovat modlitbu duchovnímu mistrovi. (30) Je-li duchovní mistr přítomen, neměli bychom opomíjet ho chválit. (31) Neměli bychom chválit před duchovním mistrem sami sebe. (32) Neměli bychom se vysmívat polobohům před Božstvem.
This is a list of thirty-two offenses. Besides these there are a number of offenses which are mentioned in the Varāha Purāṇa. They are as follows: (1) One should not touch the Deity in a dark room. (2) One should not fail to strictly follow the rules and regulations in worshiping the Deity. (3) One should not enter the temple of the Deity without first making some sound. (4) One should not offer any foodstuff to the Deity which has been seen by dogs or other lower animals. (5) One should not break silence while worshiping. (6) One should not pass urine or evacuate while engaged in worshiping. (7) One should not offer incense without offering some flower. (8) Useless flowers without any fragrance should not be offered. (9) One should not fail to wash his teeth very carefully every day. (10) One should not enter the temple directly after sexual intercourse. (11) One should not enter the temple after touching a woman during her menstrual period. (12) One should not enter the temple after touching a dead body. (13) One should not enter the temple wearing garments of red or blue color or garments which are unwashed. (14) One should not enter the temple after seeing a dead body. (15) One should not pass air within the temple. (16) One should not be angry within the temple. (17) One should not enter the temple after visiting a crematorium. (18) One should not belch before the Deity. So, until one has fully digested his food, he should not enter the temple. (19) One should not smoke marijuana, or gañjā. (20) One should not take opium or similar intoxicants. (21) One should not enter the Deity room or touch the body of the Deity after having smeared oil over his body. (22) One should not show disrespect to a scripture teaching about the supremacy of the Lord. (23) One should not introduce any opposing scripture. (24) One should not chew betel before the Deity. (25) One should not offer a flower that was kept in an unclean pot. (26) One should not worship the Lord while sitting on the bare floor; one must have a sitting place or carpet. (27) One should not touch the Deity before one has completed taking bath. (28) One should not decorate his forehead with the three-lined tilaka. (29) One should not enter the temple without washing his hands and feet.
To je seznam třiceti dvou přestupků. Kromě těchto je ve Varáha Puráně zmínka o mnoha dalších přestupcích: (1) Neměli bychom se dotýkat Božstva v temné místnosti. (2) Neměli bychom opomíjet přísné dodržování pravidel a příkazů při uctívání Božstva. (3) Neměli bychom vejít do chrámu Božstev aniž jsme před tím vytvořili nějaký zvuk. (4) Neměli bychom obětovat Božstvu žádné jídlo, které viděl pes nebo jiná nižší zvířata. (5) Neměli bychom rušit ticho při uctívání. (6) Neměli bychom močit nebo se vyprazdňovat, když jsme zaměstnáni v uctívání. (7) Neměli bychom obětovat vonné tyčinky aniž jsme obětovali nějakou květinu. (8) Nevhodné květiny, které nevoní, bychom neměli obětovat. (9) Neměli bychom zanedbat pečlivě si každý den čistit zuby. (10) Neměli bychom vstoupit do chrámu hned po pohlavním styku. (11) Neměli bychom se dotknout ženy během jejího menstruačního cyklu. (12) Neměli bychom vstoupit do chrámu, když jsme se dotkli mrtvého těla. (13) Neměli bychom vstoupit do chrámu oblečeni v šatech červené nebo modré barvy nebo v nevypraných šatech. (14) Neměli bychom chodit do chrámu, jestliže jsme zahlédli mrtvé tělo. (15) Neměli bychom mít větry v chrámu. (16) Neměli bychom se hněvat v chrámu. (17) Neměli bychom chodit do chrámu po návštěvě krematoria. (18) Neměli bychom říhat před Božstvem a tak dokud není jídlo zcela stráveno, neměli bychom chodit do chrámu. (19) Neměli bychom kouřit marihuanu nebo gaňdžu. (20) Neměli bychom brát opium nebo podobné omamné látky. (21) Neměli bychom chodit do místnosti Božstev nebo se dotknout těl Božstev, když jsme si před tím pomazali tělo olejem. (22) Neměli bychom být neuctiví k písmu učícímu o svrchovanosti Pána. (23) Neměli bychom předkládat žádné oponující písmo. (24) Neměli bychom před Božstvem žvýkat betelový oříšek. (25) Neměli bychom obětovat květinu, která byla uchovávána v nečisté nádobě. (26) Neměli bychom uctívat Pána v sedu přímo na podlaze — musíme mít nějaké místo k sezení nebo koberec. (27) Neměli bychom se dotknout Božstva aniž jsme se před tím celí vykoupali. (28) Neměli bychom si zdobit tělo tilakem ze tří čar. (29) Neměli bychom chodit do chrámu aniž jsme si umyli ruce a nohy.
Other rules are that one should not offer foodstuff which is cooked by a non-Vaiṣṇava, one should not worship the Deity before a nondevotee, and one should not engage himself in the worship of the Lord while seeing a nondevotee. One should not worship the Deity without first worshiping the demigod Gaṇapati, who drives away all impediments in the execution of devotional service. In the Brahma-saṁhitā it is stated that Gaṇapati worships the lotus feet of Lord Nṛsiṁha-deva and in that way has become auspicious for the devotees in clearing out all impediments. Therefore, all devotees should worship Gaṇapati. The Deities should not be bathed in water that has been touched by the nails or fingers. When a devotee is perspiring, he should not engage himself in worshiping the Deity. Similarly, there are many other prohibitions. For example, one should not cross or step over the flowers offered to the Deities, nor should one take a vow in the name of God. These are all different kinds of offenses in the matter of executing devotional service, and one should be careful to avoid them.
Dalším pravidlem je, že bychom neměli obětovat jídlo, které vařil neoddaný, neměli bychom uctívat Božstvo před neoddaným a neměli bychom uctívat Pána a zároveň se dívat na neoddaného. Měli bychom začít uctívat poloboha Ganapatiho, který odstraní při provádění oddané služby všechny překážky. V Brahma-sanhitě stojí, že Ganapati uctívá lotosové nohy Nrsinhadévy, a tak je oddaným nápomocný při odstraňování překážek. Všichni oddaní by proto měli uctívat Ganapatiho. Božstva bychom neměli koupat ve vodě, které jsme se dotkli nehty nebo prsty. Když se oddaný potí, neměl by se věnovat uctívání Božstva. Existuje mnoho podobných zákazů. Nikdo by například neměl překročit nebo šlápnout na květiny obětované Božstvům, ani by neměl skládat slib ve jménu Boha. To vše jsou různé druhy přestupků při vykonávání oddané služby a my bychom měli být opatrní a vyhýbat se jim.
In the Padma Purāṇa it is stated that even a person whose life is completely sinful will be completely protected by the Lord if he simply surrenders unto Him. So it is accepted that one who surrenders unto the Supreme Personality of Godhead becomes free from all sinful reactions. And even when a person becomes an offender unto the Supreme Personality of Godhead Himself, he can still be delivered simply by taking shelter of the holy names of the Lord: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. In other words, the chanting of Hare Kṛṣṇa is beneficial for eradicating all sins, but if one becomes an offender to the holy names of the Lord, then he has no chance of being delivered.
V Padma Puráně se říká, že dokonce i člověka, jehož život je zcela hříšný, Pán zcela ochrání, když se Mu odevzdá. Ten, kdo se odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství, osvobodí se od všech hříšných reakcí. Dokonce i když se člověk dopustí přestupků proti Nejvyšší Osobnosti Božství, může být stále osvobozen, odevzdá-li se jednoduše svatým jménům Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Zpívání Haré Kršna odstraňuje všechny hříchy, ale jestliže se člověk dopouští přestupků proti svatému jménu Pána, ztrácí možnost vysvobození.
The offenses against the chanting of the holy name are as follows: (1) To blaspheme the devotees who have dedicated their lives for propagating the holy name of the Lord. (2) To consider the names of demigods like Lord Śiva or Lord Brahmā to be equal to, or independent of, the name of Lord Viṣṇu. (Sometimes the atheistic class of men take it that any demigod is as good as the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu. But one who is a devotee knows that no demigod, however great he may be, is independently as good as the Supreme Personality of Godhead. Therefore, if someone thinks that he can chant “Kālī, Kālī!” or “Durgā, Durgā!”and it is the same as Hare Kṛṣṇa, that is the greatest offense.) (3) To disobey the orders of the spiritual master. (4) To blaspheme the Vedic literature or literature in pursuance of the Vedic version. (5) To consider the glories of chanting Hare Kṛṣṇa to be imagination. (6) To give some interpretation on the holy name of the Lord. (7) To commit sinful activities on the strength of the holy name of the Lord. (It should not be taken that because by chanting the holy name of the Lord one can be freed from all kinds of sinful reaction, one may continue to act sinfully and after that chant Hare Kṛṣṇa to neutralize his sins. Such a dangerous mentality is very offensive and should be avoided.) (8) To consider the chanting of Hare Kṛṣṇa one of the auspicious ritualistic activities offered in the Vedas as fruitive activities (karma-kāṇḍa). (9) To instruct a faithless person about the glories of the holy name. (Anyone can take part in chanting the holy name of the Lord, but in the beginning one should not be instructed about the transcendental potency of the Lord. Those who are too sinful cannot appreciate the transcendental glories of the Lord, and therefore it is better not to instruct them in this matter.) (10) To not have complete faith in the chanting of the holy names and to maintain material attachments, even after understanding so many instructions on this matter.
Přestupky při zpívání svatého jména jsou následující: (1) Pomlouvat oddané, kteří odevzdali své životy rozšiřování svatého jména Pána. (2) Považovat jména polobohů jako je Šiva nebo Brahmá za rovnocenná nebo nezávislá na jméně Višnua. (Ateistická třída lidí si někdy myslí, že jakýkoliv polobůh je stejně dobrý jako Nejvyšší Pán Višnu. Oddaný však ví, že žádný polobůh, jakkoliv velký, není sám o sobě stejně dobrý jako Nejvyšší Osobnost Božství. Jestliže si někdo myslí, že může zpívat: „Kálí, Kálí!“ nebo „Durgá, Durgá!“ a že je to stejné jako Haré Kršna, je to největší přestupek.) (3) Neposlouchat pokyny duchovního mistra. (4) Pomlouvat védská písma nebo písma v souladu s védskou literaturou. (5) Považovat slávu zpívání Haré Kršna za výplod představivosti. (6) Vytvářet výklady o svatém jménu Pána. (7) Hřešit na síle svatého jména Pána. (Člověk by si to neměl vykládat tak, že jelikož zpívání svatého jména Pána může člověka osvobodit od všech druhů hříšných reakcí, může pokračovat v hříšném jednání a potom zpívat Haré Kršna, aby své hříchy smazal. Takováto nebezpečná mentalita je velikým přestupkem a je třeba se jí vyvarovat.) (8) Považovat zpívání Haré Kršna za jeden z běžných védských obřadů, jako jsou plodonosné činnosti (karma-kāṇḍa). (9) Poučovat o slávě svatého jména člověka bez víry. (Zpívání svatého jména Pána se může zúčastnit každý, ale na začátku bychom neměli nikoho poučovat o transcendentální síle Pána. Příliš hříšní lidé nedokáží ocenit transcendentální slávu Pána, a proto je lépe jim o těchto věcech neříkat.) (10) Nemít úplnou víru ve zpívání svatých jmen a udržovat hmotné svazky i přesto, že jsme porozuměli tolika pokynům o těchto záležitostech.
Every devotee who claims to be a Vaiṣṇava must guard against these offenses in order to quickly achieve the desired success.
Každý oddaný, který se prohlašuje za vaišnavu, se musí vyvarovat výše zmíněných přestupků, aby rychle dosáhl vytouženého výsledku.