CHAPTER TWENTY-FOUR
Kapitola dvacátá čtvrtá
Further Traits of Śrī Kṛṣṇa
Další rysy Šrí Kršny
After describing the different opulences of Kṛṣṇa, Śrīla Rūpa Gosvāmī tries to further describe the transcendental beauties and qualities of the Lord as decorated, enjoying, pleasing, dependable, steady and predominating. He is also described as a meticulous dresser and a magnanimous personality. These are generally considered to be the qualities of great personalities.
Šríla Rúpa Gósvámí popsal různé Kršnovy vznešené vlastnosti a nyní pokračuje v popisu transcendentální krásy a následujících vlastností Pána: ozdobený, radující se, příjemný, spolehlivý, neochvějný a vládnoucí. Popisuje Kršnu jako znalce pečlivého oblékání a velkomyslnou osobnost. To jsou vlastnosti, které se všeobecně považují za vlastnosti velkých osobností.
DECORATED
Ozdobený
It is said that a person is great if he is decorated with the qualities of being very merciful toward the unfortunate, very powerful, superior, chivalrous, enthusiastic, expert and truthful. These decorations were manifested in the character of Kṛṣṇa during His govardhana-līlā. At that time the whole tract of land in Vṛndāvana was being disturbed by the rains sent by Indra, as described elsewhere. At first Kṛṣṇa thought, “Let Me retaliate against this vengeance of Indra by destroying his heavenly kingdom,” but later on, when He thought of the insignificance of the king of heaven, Kṛṣṇa changed His mind and felt merciful toward Indra. No one is able to tolerate the wrath of Kṛṣṇa, so instead of retaliating against Indra, He simply showed His compassion for His friends in Vṛndāvana by lifting the whole of Govardhana Hill to protect them.
Říká se, že člověk je velký, zdobí-li ho vlastnosti jako milostivost k nešťastnému, velká síla, nadřazenost, rytířskost, nadšení, odborná znalost a pravdivost. Tyto vlastnosti se v Kršnově charakteru projevily během Jeho zábavy govardhana-līlā. V té době byla celá vrndávanská oblast narušena Indrovými dešti, jak je vylíčeno jinde. Kršna si nejdříve myslel: „Oplatím Indrovu pomstu tím, že zničím jeho nebeské království“, avšak později, když pomyslel na bezvýznamnost krále nebes, změnil své plány a pocítil k Indrovi soucit. Nikdo nemůže Kršnově hněvu odolat. Namísto aby Indrovi oplácel, projevil soucit se svými přáteli ve Vrndávaně tím, že zvedl celý kopec Góvardhana, a tím je ochránil.
ENJOYING
Radující se
When a person is seen to be always happy and is accustomed to speak smilingly, he is considered to be in the mode of enjoyment. This trait was found in Kṛṣṇa when He appeared at the sacrificial arena of King Kaṁsa. It is described that the lotus-eyed Kṛṣṇa entered among the wrestlers without being impolite to them, glanced over them with determination and seemed to them just like an elephant attacking some plants. Even while speaking to them Kṛṣṇa was still smiling, and in this way He stood valiantly upon the wrestling dais.
Když je člověk neustále šťastný a mluví zpravidla s úsměvem, považujeme ho za člověka v radostné náladě. Tento rys jsme mohli vidět u Kršny, když se objevil při oběti krále Kansy. Píše se, že Kršna s lotosovýma očima přišel mezi zápasníky velice zdvořile, pohlédl na ně s odhodláním a připadal jim jako slon napadající nějaké rostliny. Dokonce i když k nim mluvil, neustále se usmíval, a statečně stál na zápasnickém pódiu.
PLEASING
Příjemný
When one’s characteristics are very sweet and desirable, his personality is called pleasing. An example of Kṛṣṇa’s pleasing nature is thus described in Śrīmad-Bhāgavatam: “One day while Kṛṣṇa was awaiting the arrival of Śrīmatī Rādhārāṇī by the bank of the Yamunā, He began to make a garland of kadamba flowers. In the meantime, Śrīmatī Rādhārāṇī appeared there, and at that time Murāri [Kṛṣṇa], the enemy of Mura, glanced over Rādhārāṇī very sweetly.”
Má-li člověk velice sladké a žádoucí vlastnosti, říká se mu příjemný. Příklad Kršnovy příjemné povahy podává Šrímad Bhágavatam: „Jednoho dne, když Kršna čekal na břehu Jamuny na příchod Šrímatí Rádhárání, začal navlékat girlandu z květů kadamba. Mezitím se tam Šrímatí Rádhárání objevila a v té chvíli se na Ní Murári (Kršna, nepřítel Mury), velice sladce podíval.“
DEPENDABLE
Spolehlivý
Any person who is reliable in all circumstances is called dependable. In this connection Rūpa Gosvāmī says that even the demons were relying upon the dependability of Kṛṣṇa because they were confident that Kṛṣṇa would never attack them without due cause. Therefore, with faith and confidence, they used to live with their doors wide open. And the demigods, although afraid of the demons, were confident of the protection of Kṛṣṇa. Therefore, even in the midst of danger they were engaged in sportive activities. Persons who had never undergone the reformatory ritualistic ceremonies of the Vedas were confident that Kṛṣṇa would accept only faith and devotion, and so they were engaged in Kṛṣṇa consciousness and were freed from all anxieties. In other words, all kinds of men, from the demigods down to the uncultured, can rely on the causeless mercy of the Supreme Lord.
Člověk, na kterého je spolehnutí za každých okolností, se nazývá spolehlivý. Rúpa Gósvámí k tomu řekl, že na Kršnu se spoléhali dokonce i démoni, neboť si byli jisti tím, že Kršna je nikdy nenapadne bez patřičného důvodu. S důvěrou žili s dveřmi dokořán otevřenými. Polobozi se démonů báli, ale přesto byli přesvědčeni o Kršnově ochraně, a proto se i uprostřed nebezpečí věnovali rozmarným hrátkám. Lidé, kteří se nikdy nepodrobili védským očistným obřadům, věřili, že Kršna přijímá pouze víru a oddanost, a tak se zapojili do vědomí Kršny a byli zbaveni veškeré úzkosti. Všichni lidé — od polobohů až k nekulturním — se mohou spoléhat na bezpříčinnou milost Nejvyššího Pána.
STEADY
Neochvějný
A person who is not disturbed even in a situation of reverses is called steady. This steadiness was observed in Kṛṣṇa in connection with His chastising the demon known as Bāṇa. The Bāṇa demon had many hands, and Kṛṣṇa was cutting off these hands one after another. This Bāṇa was a great devotee of Lord Śiva and the goddess Durgā. Thus, when Bāṇa was being chastised, Lord Śiva and Durgā became very furious at Kṛṣṇa. But Kṛṣṇa did not care for them.
Člověk, kterého nerozruší ani situace plná převratů, se nazývá neochvějný. Kršnovu neochvějnost můžeme vidět, když trestal démona, známého pod jménem Bána. Démon Bána měl mnoho rukou a Kršna je jednu po druhé usekával. Bána byl velký oddaný Šivy a bohyně Durgy, a tak když byl potrestán, Šiva a Durgá se na Kršnu velice rozzuřili. Kršna však na ně nedbal.
PREDOMINATING
Vládnoucí
A person who can affect the mind of everyone is called predominating. As far as Kṛṣṇa’s predomination is concerned, in the Tenth Canto, forty-third chapter, verse 17 of Śrīmad-Bhāgavatam, Kṛṣṇa is described thus by Śukadeva Gosvāmī to King Parīkṣit: “My dear King, Kṛṣṇa is a thunderbolt to the wrestlers; to the common man He is the most beautiful human being; to the young girls He is just like Cupid; to the cowherd men and women He is the most intimate relative; to the impious kings He is the supreme ruler; to His parents, Nanda and Yaśodā, He is just a baby; to Kaṁsa, the king of Bhoja, He is death personified; to the dull and stupid He is just like a stone; to the yogīs He is the Supreme Absolute Truth; and to the Vṛṣṇis He is the Supreme Personality of Godhead. In such a predominating position, Kṛṣṇa appeared in that arena along with His older brother, Balarāma.” When Kṛṣṇa, the reservoir of all mellows, was present in the arena of Kaṁsa, He appeared differently to the different persons who were related to Him in different mellows. It is stated in Bhagavad-gītā that He appears to every person according to one’s relationship with Him.
Člověk, který může ovlivnit mysl všech, se nazývá vládnoucí. O Kršnově vládnutí pojednává desátý zpěv, čtyřicátá třetí kapitola, 17. verš Šrímad Bhágavatamu, kde Šukadéva Gósvámí popisuje Kršnu králi Paríkšitovi: „Můj drahý králi, Kršna je bleskem pro zápasníky, pro obyčejného člověka je nejkrásnější lidskou bytostí, pro mladé dívky je jako bůh lásky, pro pastevce a pasačky je nejdůvěrnějším příbuzným, pro bezbožné krále je nejvyšším vladařem, pro své rodiče Nandu a Jašódu je pouhé dítě, pro bhódžského krále Kansu je zosobněná smrt, pro tupé a nechápavé je jako kámen, pro jógíny je Nejvyšší Absolutní Pravdou a pro Vršniovce je Nejvyšší Osobností Božství. V tomto vládnoucím postavení se Kršna objevil spolu se svým starším bratrem Balarámou.“ Když byl Kršna, který je jako oceán všech nálad, přítomen v Kansově aréně, různým lidem, kteří k Němu byli poutáni různými vztahy, se jevil odlišně. V Bhagavad-gítě stojí, že každému se Pán zjevuje podle toho, jaký má k Němu vztah.
Sometimes learned scholars describe “predominating” to mean a person intolerant of being neglected. This peculiarity in Kṛṣṇa was visible when Kaṁsa was insulting Mahārāja Nanda. Vasudeva was asking Kṛṣṇa’s assistance in killing Kaṁsa, and Kṛṣṇa was glancing over Kaṁsa with longing eyes, just like a prostitute, and was just preparing to jump at the king.
Učenci někdy poukazují na to, že slovo „vládnoucí“ označuje člověka, který nedokáže snášet, je-li přehlížen. Tuto Kršnovu zvláštní vlastnost jsme mohli vidět, když Kansa urážel Mahárádžu Nandu. Vasudéva žádal Kršnu, aby mu pomohl Kansu zabít a Kršna se díval na Kansu toužebnýma očima jako prostitutka a chystal se na krále skočit.
METICULOUS DRESSER
Znalec pečlivého oblékání
A person who is very fond of dressing himself is called lalita, or a meticulous dresser. This characteristic was found in Kṛṣṇa in two ways: sometimes He used to decorate Śrīmatī Rādhārāṇī with various marks, and sometimes, when He was preparing to kill demons like Ariṣṭāsura, He would take care to arrange His belt very nicely.
Člověk, který se velice rád obléká, se nazývá lalita neboli ten, kdo se umí pečlivě oblékat. U Kršny se tato vlastnost projevuje dvěma způsoby: někdy zdobil různými znaky Šrímatí Rádhárání a jindy, když se připravoval zabít démony jako je Arištásura, si s pečlivostí velice pěkně upravil svůj opasek.
MAGNANIMOUS
Velkorysý
Persons who can give themselves to anyone are called magnanimous. No one could be more magnanimous than Kṛṣṇa because He is always prepared to give Himself completely to His devotee. Even to one who is not a devotee, Kṛṣṇa in His form of Lord Caitanya is prepared to give Himself and to grant deliverance.
Člověk, který umí dát sebe samého komukoli, se nazývá velkorysý. Nikdo nemůže být velkorysejší než Kršna, protože je vždy připraven dát svému oddanému sebe samého. Kršna je v podobě Šrí Čaitanji připraven dát sebe samotného a udělit osvobození dokonce i tomu, kdo oddaný není.
Although Kṛṣṇa is independent of everyone, out of His causeless mercy He is dependent upon Garga Ṛṣi for religious instruction; for learning the military art He is dependent upon Sātyaki; and for good counsel He is dependent upon His friend Uddhava.
Kršna nezávisí na nikom, ale i přesto ze své bezpříčinné milosti závisí na Gargovi Ršimu, aby obdržel náboženské pokyny, v učení se vojenskému umění závisí na Sátjakim a pro dobré rady závisí na svém příteli Uddhavovi.