CHAPTER TWENTY-THREE
Kapitola dvacátá třetí
Kṛṣṇa’s Personality
Kršnova osobnost
Śrīla Rūpa Gosvāmī states that although Lord Kṛṣṇa is the reservoir of unlimited pleasure and the greatest leader of all, He is still dependent upon His devotees in three ways. According to the emotional status of the devotee, the Supreme Personality of Godhead is appreciated in three ways: as the most perfect, as very perfect and as perfect. When He exhibits Himself in fullness, He is appreciated by great learned scholars as most perfect. When He exhibits Himself in lesser degrees, He is called very perfect. And when He exhibits still less, He is called perfect. This means that Kṛṣṇa is appreciated for three degrees of perfection. These three degrees of perfection are especially exhibited as follows: when He is in Goloka Vṛndāvana His transcendental qualities are exhibited as most perfect, when He is in Dvārakā He exhibits His qualities as very perfect, and when He is in Mathurā He exhibits His qualities as perfect.
Šríla Rúpa Gósvámí píše, že ačkoliv je Kršna zdrojem neomezené radosti a je největší ze všech vůdců, přesto trojím způsobem závisí na svých oddaných. Oddaný oceňuje Nejvyšší Osobnost Božství podle svého citového postavení třemi způsoby: jako nejdokonalejšího, velice dokonalého a dokonalého. Projeví-li se Pán plně, vzdělaní učenci Ho oceňují jako nejdokonalejšího, projeví-li se v menším rozsahu, nazývá se velice dokonalý, a projeví-li se ještě méně, nazývá se dokonalý. Znamená to, že Kršna je oceňován ve třech stupních, které se obzvláště projevují následovně: je-li v Gólóce Vrndávaně, projeví své transcendentální vlastnosti jako nejdokonalejší, je-li ve Dvárace, projeví je jako velice dokonalé, a je-li v Mathuře, projeví je jako dokonalé.
Kṛṣṇa’s personality is analyzed as dhīrodātta, dhīra-lalita, dhīra-praśānta and dhīroddhata. If one asks how a personality can be beheld in four quite opposing ways, the answer is that the Lord is the reservoir of all transcendental qualities and activities. Therefore, His different aspects can be analyzed according to the exhibition of His limitless variety of pastimes, and as such there is no contradiction.
Kršnovu osobnost je v rozboru možno označit jako dhīrodātta, dhīra-lalita, dhīra-praśānta a dhīroddhata. Zeptá-li se někdo, jak můžeme nějakou osobnost spatřovat ve čtyřech navzájem si odporujících pohledech, můžeme odpovědět, že Pán je zdrojem všech transcendentálních vlastností a činností. Jeho různé aspekty můžeme analyzovat podle zábav, kterých je neomezené množství, a tak si zde nic neodporuje.
DHĪRODĀTTA
Dhīrodātta
A dhīrodātta is a person who is naturally very grave, gentle, forgiving, merciful, determined, humble, highly qualified, chivalrous and physically attractive.
Drhīrodātta je člověk, který je přirozeně velice vážný, jemný, odpouštějící, milostivý, odhodlaný, pokorný, vysoce kvalifikovaný, rytířský a fyzicky přitažlivý.
In this connection, the following statement given by Indra, the king of heaven, is very significant: “My dear Lord, I admit that I have committed great offenses unto You, but I cannot express my feelings of regret, being bewildered at seeing Your extraordinary chivalrous spirit, Your endeavor to protect Your devotees, Your determination, Your steadiness in lifting the great hill of Govardhana, Your beautiful bodily features and Your astonishing characteristic of being pleased simply by accepting the prayers of Your devotees and offenders.”
V tomto ohledu je velice důležitý citát krále nebes Indry: „Můj drahý Pane, přiznávám, že jsem se proti Tobě dopustil velkého přestupku, ale nejsem schopen toho litovat, neboť mne mate pohled na Tvůj ojediněle rytířský duch, snahu ochránit své oddané, na Tvé odhodlání, Tvou vytrvalost, když jsi držel velký kopec Góvardhana, na Tvé krásné tělesné rysy a Tvou ojedinělou vlastnost — že Tě potěší pouhé modlitby Tvých oddaných a těch, kteří se proti Tobě dopustili přestupku.“
The above statement by the king of heaven is an exact corroboration of Kṛṣṇa’s being dhīrodātta. Many learned scholars have agreed to also accept Lord Rāmacandra as dhīrodātta, but all of Lord Rāmacandra’s qualities are also included in the character of Lord Kṛṣṇa.
Tato řeč krále nebes Indry přesně dokládá, že Kršna je dhīrodātta. Mnoho vzdělaných učenců uznalo, že i Pán Rámačandra je dhīrodātta, ale všechny Jeho vlastnosti jsou zahrnuty v povaze Pána Kršny.
DHĪRA-LALITA
Dhīra-lalita
A person is called dhīra-lalita if he is naturally very funny, always in full youthfulness, expert in joking and free from all anxieties. Such a dhīra-lalita personality is generally found to be domesticated and very submissive to his lover. This dhīra-lalita trait in the personality of Kṛṣṇa is described by Yajña-patnī, the wife of one of the brāhmaṇas who were performing sacrifices in Vṛndāvana. She tells her friends, “One day Śrīmatī Rādhārāṇī, accompanied by Her associates, was taking rest in Her garden, and at that time Lord Śrī Kṛṣṇa arrived in that assembly. After sitting down, He began to narrate very impudently about His previous night’s pastimes with Rādhārāṇī. While He was speaking in that way, Rādhārāṇī became very embarrassed. She was feeling ashamed and was absorbed in thought, and Kṛṣṇa took the opportunity to mark Her breasts with different kinds of tilaka. Kṛṣṇa proved Himself to be very expert in that art.” In this way Kṛṣṇa, as dhīra-lalita, was enjoying His youthful proclivities in the company of the gopīs.
Člověk se nazývá dhīra-lalita, je-li přirozeně velice zábavný, vždy v rozkvětu mládí, odborník na žerty a je prost veškeré úzkosti. Taková osobnost je většinou přivyklá domovu a podřizuje se svému milenci. Rys dhīra-lalita v Kršnově osobnosti popisuje Jadžňa-patní, manželka jednoho z bráhmanů, kteří prováděli oběti ve Vrndávaně. Řekla své přítelkyni: „Jednoho dne Šrímatí Rádhárání odpočívala se svými společnicemi v zahradě, a do této společnosti přišel Kršna. Posadil se, a začal velice nestydatě vyprávět o svých radovánkách s Rádhárání, které se odehrály předcházející noci. Jeho řeč přivedla Rádhárání do velkých rozpaků, styděla se a zasnila se v myšlenkách. Kršna využil té příležitosti a namaloval jí na ňadra různé druhy tilaků. Kršna se ukázal jako veliký odborník tohoto umění.“ Tímto způsobem se Kršna jako dhīra-lalita radoval ve společnosti gópí ze svých mladických sklonů.
Generally, those who are expert in writing drama choose to call Cupid the ideal dhīra-lalita, but we can more perfectly find in the personality of Kṛṣṇa all the characteristics of dhīra-lalita.
Odborníci na divadelní hry říkají, že Amor je ideální dhīra-lalita, ale všechny vlastnosti dhīra-lalita můžeme ještě dokonaleji nalézt v osobnosti Kršny.
DHĪRA-PRAŚĀNTA
Dhīra-praśānta
A person who is very peaceful, forbearing, considerate and obliging is called dhīra-praśānta. This dhīra-praśānta trait of Kṛṣṇa was exhibited in His dealings with the Pāṇḍavas. On account of the Pāṇḍavas’ faithful devotion to the Lord, He agreed to become their charioteer, their advisor, their friend, their messenger and sometimes their bodyguard. Such is an example of the result of devotional service toward Viṣṇu. When Kṛṣṇa was speaking to Mahārāja Yudhiṣṭhira about religious principles, He demonstrated Himself to be a great learned scholar, but because He accepted the position of younger cousin to Yudhiṣṭhira, He was speaking in a very gentle tone, which enhanced His beautiful bodily features. The movements of His eyes and the mode of His speech proved that He was very, very expert in giving moral instruction. Sometimes, Mahārāja Yudhiṣṭhira is also accepted by learned scholars as dhīra-praśānta.
Člověk, který je velice mírumilovný, odpouštějící, ohleduplný a vděčný, se nazývá dhīra-praśānta. Kršna projevil svůj rys dhīra-praśānta při svém jednání s Pánduovci. Za jejich věrnou oddanost se stal jejich vozatajem, rádcem, přítelem, poslem a někdy tělesným strážcem. Takový může být výsledek oddané služby Višnuovi. Když Kršna říkal Mahárádžovi Judhišthirovi o náboženských zásadách, ukázal se jako vzdělaný, ale jelikož přijal postavení Judhišthirova mladšího bratrance, mluvil velice jemným tónem, což umocňovalo Jeho krásné tělesné rysy. Pohyby Jeho očí a styl Jeho řeči dokázaly, jak dokonale uměl poučovat o morálních záležitostech. Učenci někdy přijímají také Mahárádžu Judhišthiru jako osobnost dhīra-praśānta.
DHĪRODDHATA
Dhīroddhata
A person who is very envious, proud, easily angered, restless and complacent is called dhīroddhata by learned scholars. Such qualities were visible in the character of Lord Kṛṣṇa, because when He was writing a letter to Kālayavana, Kṛṣṇa addressed him as a sinful frog. In His letter Kṛṣṇa advised Kālayavana that he should immediately go and find some dark well for his residence because there was a black snake named Kṛṣṇa who was very eager to devour all such sinful frogs. Kṛṣṇa reminded Kālayavana that He could turn all the universes to ashes simply by looking at them.
Člověka, který je velice závistivý, pyšný, snadno se nahněvá, je netrpělivý a samolibý, nazývají vzdělanci dhīroddhata. V povaze Pána Kršny jsou vidět tyto vlastnosti, protože v dopise Kálajavanovi napsal, že Kálajavana je hříšná žába. Kršna mu v dopise poradil, aby si okamžitě odešel hledat nějakou tmavou studnu, protože jeden černý had jménem Kršna velice dychtí všechny takové hříšné žáby pozřít. Kršna Kálajavanu upomenul, že může všechny vesmíry obrátit v prach pouhým pohledem.
The above statement by Kṛṣṇa seems apparently to be of an envious nature, but according to different pastimes, places and times this quality is accepted as a great characteristic. Kṛṣṇa’s dhīroddhata qualities have been accepted as great because Kṛṣṇa uses them only to protect His devotees. In other words, even undesirable traits may also be used in the exchange of devotional service.
Kršnova slova se zdají být zjevně závistivé povahy, ale při různých zábavách, na různých místech a v různém čase se tato vlastnost přijímá jako vhodný charakterový rys. Kršnovy rysy dhīroddhata přijímáme jako dobré vlastnosti, protože je užívá pouze k tomu, aby chránil své oddané. Jinými slovy, při výměnách oddané služby mohou být použity dokonce i nežádoucí vlastnosti.
Sometimes Bhīma, the second brother of the Pāṇḍavas, is also described as dhīroddhata.
Druhý bratr Pánduovců, Bhíma, je také někdy popisován jako dhīroddhata.
Once, while fighting with a demon who was appearing as a deer, Kṛṣṇa challenged him in this way: “I have come before you as a great elephant named Kṛṣṇa. You must leave the battlefield, accepting defeat, or else there is death awaiting you.” This challenging spirit of Kṛṣṇa’s is not contradictory to His sublime character; because He is the Supreme Being, everything is possible in His character.
Kršna jednou bojoval s démonem, který se objevil v podobě srnce. Vyzval ho takto: „Postavil jsem se ti jako velký slon jménem Kršna. Musíš odejít z bojiště a přijmout porážku, jinak tě čeká smrt.“ Kršnův vyzývavý duch se Jeho vznešené povaze neprotiví — Kršna je Nejvyšší Bytost a v Jeho povaze je možné najít vše.
There is a nice statement in the Kūrma Purāṇa about these contradictory traits of the Supreme Personality of Godhead. It is stated there that the Supreme Person is neither very fat nor very thin; He is always transcendental to material qualities, and yet His bodily luster is blackish. His eyes are reddish, He is all-powerful, and He is equipped with all different kinds of opulences. Contradictory traits in Kṛṣṇa’s person are not at all surprising; one should not consider the characteristics of Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, to be actually contradictory. One should try to understand the traits of Kṛṣṇa from authorities and try to understand how these characteristics are employed by the supreme will of the Lord.
O protikladných rysech Nejvyšší Osobnosti Božství se píše v Kúrma Puráně. Říká se tam, že Nejvyšší Pán není ani moc tlustý a ani moc hubený. Je transcendentální hmotným vlastnostem i přesto, že Jeho tělo má černou barvu. Jeho oči jsou načervenalé, je všemocný a vlastní veškerá bohatství. Protichůdné rysy v Kršnově osobnosti nejsou udivující a vlastně bychom si neměli myslet, že si vlastnosti Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství, odporují. Měli bychom se snažit Kršnovým rysům porozumět od autorit a pochopit, jak tyto vlastnosti podle své svrchované vůle využívá.
In the Mahā-varāha Purāṇa it is confirmed that the transcendental bodies of the Supreme Personality of Godhead and His expansions are all existing eternally. Such bodies are never material; they are completely spiritual and full of knowledge. They are reservoirs of all transcendental qualities. In the Viṣṇu-yāmala-tantra there is a statement that because the Personality of Godhead and His expanded bodies are always full of knowledge, bliss and eternity, they are always free from the eighteen kinds of material contaminations – illusion, fatigue, errors, roughness, material lust, restlessness, pride, envy, violence, disgrace, exhaustion, untruth, anger, hankering, dependence, desire to lord over the universe, seeing duality and cheating.
Mahá-varáha Purána potvrzuje, že transcendentální těla Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství, a Jeho expanzí existují věčně. Nejsou nikdy hmotná; jsou zcela duchovní a plná poznání. Jsou jako oceán všech transcendentálních vlastností. Ve Višnu-jámala-tantře se říká, že jelikož jsou Nejvyšší Pán a Jeho expandovaná těla vždy plná poznání, blaženosti a věčnosti, jsou vždy prosty osmnácti druhů hmotného znečištění — iluze, únavy, chyb, hrubosti, hmotného chtíče, roztěkanosti, pýchy, závisti, násilí, nemilosrdnosti, vyčerpání, nepravosti, hněvu, dychtění, závislosti, touhy ovládat vesmír, spatřování dvojností a podvádění.
Regarding all of the above-mentioned statements, it is understood that the Mahā-viṣṇu is the source of all incarnations in the material world. But because of His greater, extraordinary opulence, we can understand that the son of Nanda Mahārāja is the source of the Mahā-viṣṇu also. This is confirmed in the Brahma-saṁhitā, wherein it is stated, “Let me offer my respectful obeisances unto Govinda, whose partial representation is the Mahā-viṣṇu.” The gigantic form of the Mahā-viṣṇu is the source of generation for innumerable universes. Innumerable universes are coming out of His exhaling breath, and the same universes are going back in with His inhaling breath. This Mahā-viṣṇu is also a plenary portion of a portion of Kṛṣṇa.
Z výše zmíněných citátů je patrno, že Mahá-Višnu je zdrojem všech inkarnací v hmotném světě. Syn Nandy Mahárádži má však ještě vznešenější zcela jedinečné vlastnosti a tudíž můžeme poznat, že je zdrojem i Mahá-Višnua. Potvrzuje to Brahma-sanhitá: „Hluboce se klaním Góvindovi, Jehož částečnou reprezentací je Mahá-Višnu.“ Nesmírná podoba Mahá-Višnua je zdrojem, ze kterého se vytvářejí nespočetné vesmíry. Pocházejí z Jeho výdechu a s Jeho vdechem vcházejí do Něho zpět. Tento Mahá-Višnu je také úplnou částí části Kršny.