Skip to main content

CHAPTER 45

45. KAPITOLA

Kṛṣṇa Recovers the Son of His Teacher

Krišna zachraňuje syna svého učitele

When Lord Kṛṣṇa saw Vasudeva and Devakī standing in a reverential attitude, He immediately expanded His influence of yogamāyā so that they could treat Him and Balarāma as children. As in the material world the relationship existing between father and mother and children can be established amongst different living entities by the influence of the illusory energy, so, by the influence of yogamāyā, the devotee can establish a relationship in which the Supreme Personality of Godhead is his child. After creating this situation by His yogamāyā, Kṛṣṇa, appearing with His elder brother, Balarāma, as the most illustrious son in the dynasty of the Sātvatas, very submissively and respectfully addressed Vasudeva and Devakī: “My dear Father and Mother, although you have always been anxious for the protection of Our lives, you could not enjoy the pleasure of having Us as your babies, as your growing boys and as your adolescent youths.” Kṛṣṇa indirectly praised the fatherhood of Nanda Mahārāja and motherhood of Yaśodā as most glorious because although He and Balarāma were not their born sons, Nanda and Yaśodā actually enjoyed Their childhood pastimes. By nature’s own arrangement, the childhood of the embodied living being is enjoyed by his parents. Even in the animal kingdom, parents are found to be affectionate to their cubs. Being captivated by the activities of their offspring, they take much care for their well-being. As for Vasudeva and Devakī, they were always anxious for the protection of their sons, Kṛṣṇa and Balarāma. That is why Kṛṣṇa, after His appearance, was immediately transferred to another’s house. Balarāma was also transferred, from Devakī’s womb to Rohiṇī’s womb.

Když Krišna viděl, že Vasudéva a Dévakí před Ním stojí se zbožnou úctou, okamžitě je ovlivnil svojí yogamāyou, aby se k Němu a Balarámovi mohli chovat jako k dětem. Stejně jako v hmotném světě může být vlivem iluzorní energie mezi různými živými bytostmi vytvořen vztah rodičů a dětí, tak může oddaný vlivem yogamāyi vyvinout vztah, ve kterém je Nejvyšší Osobnost Božství jeho dítě. Poté, co Krišna, který se zjevil se svým starším bratrem Balarámou jako nejvýznačnější syn dynastie Sátvatů, vytvořil pomocí svojí yogamāyi tuto situaci, velice pokorně a uctivě oslovil Vasudévu a Dévakí: “Můj milý otče a matko, vždy jste si dělali starosti o Naše životy, ale přesto jste se nemohli těšit z toho, abyste Nás měli jako své malé děti, rostoucí hochy a dospívající mladíky.” Krišna nepřímo velebil Nandu Mahárádže jako nejslavnějšího otce a Jašódu jako nejlepší matku, protože ti se mohli těšit z Jejich dětských zábav, přestože On a Balaráma nebyli jejich vlastní synové. V přírodě je to zařízeno tak, že z dětství vtělených živých bytostí se radují jejich rodiče. Dokonce i v říši zvířat můžeme vidět, jak se rodiče s láskou starají o svá mláďata. Jsou okouzlení činnostmi svých potomků a všemožně pečují o jejich blaho. Vasudéva a Dévakí se vždy úzkostlivě snažili chránit své syny, Krišnu a Balarámu. Proto byl Krišna hned po svém zjevení přemístěn do jiného domu. I Balaráma byl přemístěn, z lůna Dévakí do lůna Róhiní.

Vasudeva and Devakī were full of anxieties for Kṛṣṇa’s and Balarāma’s protection, but they could not enjoy Their childhood pastimes. Kṛṣṇa said, “Unfortunately, being ordered by Our fate, We could not be raised by Our own parents to enjoy childhood pleasures at home. My dear Father and Mother, a man cannot repay his debt to his parents, from whom he gets this body, which can bestow upon him all the benefits of material existence. According to the Vedic injunctions, this human form of life enables one to perform all kinds of religious activities, fulfill all kinds of desires and acquire all kinds of wealth. And only in this human form is there every possibility that one can get liberation from material existence. This body is produced by the combined efforts of the father and mother. Every human being should be obliged to his parents and understand that he cannot repay his debt to them. If, after growing up, a son does not try to satisfy his parents by his actions or by an endowment of riches, he is surely punished after death by the superintendent of death and made to eat his own flesh. If a person is able to care for or give protection to old parents, a chaste wife, children, the spiritual master, brāhmaṇas and other dependents but does not do so, he is considered already dead, although he is supposedly breathing. My dear Father and Mother, you have always been anxious for Our protection, but unfortunately We could not render any service to you. Until now We have simply wasted Our time; due to reasons beyond Our control, We could not serve you. Mother and Father, please excuse Us for Our sinfulness.”

Vasudévu a Dévakí naplňovala úzkost co se týče Krišnovy a Balarámovy ochrany, ale nemohli se těšit z Jejich dětských zábav. Krišna řekl: “Naneštěstí Nám osud určil, že Nás nemohli vychovávat Naši vlastní rodiče a že jsme své dětské radosti nemohli prožívat doma. Můj milý otče a matko, člověk nemůže splatit dluh svým rodičům, kteří mu dali tělo umožňující dosáhnout všech cílů hmotné existence. Podle védského učení můžeme v lidské podobě vykonávat různé druhy náboženských činností, uspokojit své různé touhy a získat bohatství všeho druhu. A pouze lidské tělo dává možnost vysvobodit se z hmotné existence. Toto tělo je vytvořeno spojeným úsilím otce a matky. Každý člověk by měl být zavázán svým rodičům a měl by vědět, že jim nikdy nemůže splatit svůj dluh. Jestliže se dospělý syn nesnaží rodiče uspokojit svými činnostmi nebo zaopatřit bohatstvím, po smrti bude určitě potrestán správcem smrti a bude donucen jíst své vlastní maso. Pokud je někdo schopen poskytnout péči nebo ochranu starým rodičům, počestné manželce, dětem, duchovnímu učiteli, bráhmanům a dalším osobám, které na něm závisí, ale nečiní tak, je považován za mrtvého, třebaže může ještě dýchat. Můj milý otče a matko, vždy jste si dělali starosti o Naši ochranu, ale My jsme vám bohužel nemohli nijak sloužit. Až doposud jsme jen mrhali časem; nemohli jsme vám sloužit z důvodů, které byly mimo naši moc. Matko a otče, prosíme, odpusťte Nám Naši hříšnost.”

When the Supreme Personality of Godhead was speaking as an innocent boy in very sweet words, Vasudeva and Devakī became captivated by parental affection and embraced Him with great pleasure. They were amazed and could not speak or answer the words of Kṛṣṇa, but simply embraced Him and Balarāma in great affection and remained silent, shedding incessant tears.

Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mluvil sladkými slovy jako nevinný chlapec, Vasudévu i Dévakí zaplavila rodičovská láska a s radostí Ho objali. Byli ohromeni a nedokázali nic říci, ani odpovědět na Krišnova slova. Pouze Ho i Balarámu s velkou náklonností objali, mlčeli a prolévali potoky slz.

Thus having consoled His father and mother, the Supreme Personality of Godhead, appearing as the beloved son of Devakī, approached His grandfather Ugrasena and announced that Ugrasena would now be the king of the Yadu kingdom. Kaṁsa had been forcibly ruling the kingdom of Yadu, in spite of the presence of his father, whom he had arrested. But after the death of Kaṁsa, his father was released and announced to be the monarch of the Yadu kingdom. It appears that in those days in the western part of India there were many small kingdoms, ruled by the Yadu dynasty, Andhaka dynasty, Vṛṣṇi dynasty and Bhoja dynasty. Mahārāja Ugrasena belonged to the Bhoja dynasty; therefore Kṛṣṇa indirectly declared that the king of the Bhoja dynasty would be the emperor of the other small kingdoms. Kṛṣṇa willingly asked Mahārāja Ugrasena to rule over Himself and Balarāma because They were his subjects. The word prajā is used both for progeny and for citizens, so Kṛṣṇa belonged to the prajā, both as a grandson of Mahārāja Ugrasena’s and as a member of the Yadu dynasty. Thus He voluntarily accepted the rule of Mahārāja Ugrasena. He informed Ugrasena, “Being cursed by Yayāti, the kings of the Yadu dynasty may not occupy the throne. It will be Our pleasure to act as your servants. My full cooperation with you will make your position more exalted and secure so that the kings of other dynasties will not hesitate to pay their respective revenues. Protected by Me, you will be honored even by the demigods from the heavenly planets. My dear grandfather, out of fear of My late uncle Kaṁsa, all the kings belonging to the Yadu, Vṛṣṇi, Andhaka, Madhu, Daśārha and Kukura dynasties were very anxious and disturbed. Now you can pacify them all and give them assurance of security. The whole kingdom will be peaceful.”

Jakmile Nejvyšší Pán, který se zjevil jako milovaný syn Dévakí, takto utěšil svoje rodiče, obrátil se na svého děda Ugrasénu a oznámil, že Ugraséna bude nyní králem jaduovského království. Kansa násilím vládl jaduovskému království navzdory přítomnosti svého otce, kterého nechal vsadit do vězení. Po Kansově smrti však byl jeho otec vyveden z vězení a prohlášen za krále. Vypadá to, že v té době se v západní Indii nacházelo mnoho malých království, která ovládaly dynastie Jaduovců, Andhaků, Vrišniovců a Bhódžů. Mahárádž Ugraséna náležel do bhódžského rodu, a Krišna tedy nepřímo vyhlásil, že bhódžský král se stane vládcem ostatních malých království. Krišna s radostí požádal Mahárádže Ugrasénu, aby Jemu a Balarámovi vládl, protože byli jeho poddanými. Slova prajā se používá jak pro potomstvo, tak pro obyvatelstvo, a Krišna patřil mezi prajā jednak jako vnuk Mahárádže Ugrasény a jednak jako člen jaduovské dynastie. Dobrovolně tedy přijal vládu Mahárádže Ugrasény. Zároveň mu sdělil: “Kvůli kletbě od Jajátiho nemohou králové jaduovské dynastie obsadit trůn. S radostí budeme jednat jako tvoji služebníci. Budu ti z plných sil pomáhat, a tak se zlepší a upevní tvoje postavení, takže králové dalších rodů se nebudou zdráhat platit své daně. Pod Mou ochranou tě budou uctívat i polobozi z nebeských planet. Můj milý děde, kvůli strachu z Mého právě zesnulého strýce Kansy byli všichni králové náležící k dynastiím Jaduovců, Vrišniovců, Andhaků, Madhuů, Dašárhů a Kukurů rozrušení a plní úzkosti. Nyní je můžeš všechny uklidnit a zaručit jim bezpečí. V celém království zavládne mír.”

All the kings in the neighboring area had left their homes in fear of Kaṁsa and were living in distant parts of the country. Now, after the death of Kaṁsa and the reinstallment of Ugrasena as king, the neighboring kings were given all kinds of presentations and comforts. Then they returned to their respective homes. After this nice political arrangement, the citizens of Mathurā were pleased to live in Mathurā, being protected by the strong arms of Kṛṣṇa and Balarāma. On account of good government in the presence of Kṛṣṇa and Balarāma, the inhabitants of Mathurā felt complete satisfaction in the fulfillment of all their material desires and necessities, and because they saw Kṛṣṇa and Balarāma daily, face to face, they soon forgot all material miseries completely. As soon as they saw Kṛṣṇa and Balarāma coming out on the street, very nicely dressed and smiling and looking at the citizens with grace, the citizens were immediately filled with loving ecstasies simply by seeing the personal presence of Mukunda. The name Mukunda refers to one who can award liberation and transcendental bliss. Kṛṣṇa’s presence acted as such a vitalizing tonic that not only the younger generation but even the old men of Mathurā became fully invigorated with youthful energy and strength by regularly seeing Him.

Všichni králové v sousedních oblastech kvůli strachu z Kansy opustili své domovy a žili v odlehlých částech země. Nyní, po Kansově smrti a opětovném dosazení Ugrasény na trůn, se dočkali různých darů a útěchy a vrátili se zpátky do svých domovů. Po tomto zavedení náležitého politického pořádku se Mathuřanům líbilo žít v Mathuře, pod ochranou silných paží Krišny a Balarámy. Díky dobré vládě za Krišnovy a Balarámovy přítomnosti pociťovali obyvatelé Mathury dokonalé uspokojení, neboť se jim plnily všechny hmotné touhy a byli zaopatřeni všemi nezbytnostmi. Jelikož denně vídali Krišnu a Balarámu tváří v tvář, brzy zapomněli na všechny hmotné strasti. Jakmile zahlédli oba bratry, jak pěkně oblečeni vyšli do ulic, usmívali se a laskavě pohlíželi na ostatní, ihned je naplnila extáze lásky, díky pouhé osobní přítomnosti Mukundy. Jméno Mukunda označuje toho, kdo může udělit osvobození a transcendentální blaženost. Krišnova přítomnost působila jako posilující lék do takové míry, že při pravidelném pohledu na Něho nejen mladší generace, ale i starší lidé z Mathury ožili mladistvou energií a silou.

Nanda Mahārāja and Yaśodā were also living in Mathurā because Kṛṣṇa and Balarāma were there, but after some time they wanted to go back to Vṛndāvana. Kṛṣṇa and Balarāma went before Nanda and Yaśodā and very affectionately embraced them, and then the two Lords spoke as follows: “Dear Father and Mother, although We were born of Vasudeva and Devakī, you have been Our real father and mother, because from Our very birth and childhood you raised Us with great affection and love. Your affectionate love for Us was more than anyone can offer one’s own children. You are actually Our father and mother, because you raised Us as your own children when We were just like orphans. For certain reasons We were rejected by Our father and mother, and you protected Us. Dear Father and Mother, We know that you will feel separation upon returning to Vṛndāvana and leaving Us here, but please rest assured that We shall come back to Vṛndāvana just after giving some satisfaction to Our real father and mother, Vasudeva and Devakī, and Our grandfather and other family members.” Kṛṣṇa and Balarāma thus satisfied Nanda and Yaśodā by sweet words and by presentations of various kinds of clothing, ornaments and copper utensils. They satisfied them, along with their friends and neighbors who had come with them from Vṛndāvana to Mathurā, as fully as possible. On account of excessive parental affection for Balarāma and Kṛṣṇa, Nanda Mahārāja felt tears in his eyes, and he embraced Them and started with the cowherd men for Vṛndāvana.

Nanda Mahárádž a Jašódá také bydleli v Mathuře, protože tam byli Krišna a Balaráma, ale po určité době se chtěli vrátit zpátky do Vrindávanu. Krišna a Balaráma před ně předstoupili a s velkou láskou je objali. Potom řekli: “Milý otče a matko, i když jsme se narodili Vasudévovi a Dévakí, vy jste byli Našimi skutečnými rodiči, protože jste Nás od samého narození s velkou láskou vychovávali. Vaše láska k Nám byla větší, než může kdokoliv poskytnout svým vlastním dětem. Ve skutečnosti jste vy Našimi rodiči, neboť jste se o Nás starali jako o vlastní, když jsme byli v podstatě sirotci. Naši rodiče se Nás z určitých důvodů zřekli, a vy jste Nás chránili. Milý otče a matko, víme, že když se vrátíte do Vrindávanu a Nás necháte tady, budete od Nás cítit odloučení, ale vězte, že se do Vrindávanu také vrátíme, jen co potěšíme Naše skutečné rodiče, Vasudévu a Dévakí, Našeho děda a ostatní členy rodiny.” Krišna a Balaráma takto potěšili Nandu a Jašódu sladkými slovy a darovali jim různé oděvy, ozdoby a měděné nádobí. Zároveň také co nejlépe uspokojili jejich přátele a sousedy z Vrindávanu, kteří do Mathury přijeli s nimi. Nandovi Mahárádžovi se z hluboké rodičovské lásky k Balarámovi a Krišnovi nahrnuly slzy do očí. Objal Je a pak se s pastevci vydal na cestu do Vrindávanu.

After this, Vasudeva had his sons initiated by sacred thread as the token of second birth, which is essential for the higher castes of human society. Vasudeva called for his family priest and learned brāhmaṇas, and the sacred thread ceremony of Kṛṣṇa and Balarāma was duly performed. During this ceremony, Vasudeva gave various ornaments in charity to the brāhmaṇas and endowed them with cows decorated with silken cloths and golden ornaments. Then Vasudeva remembered the cows he had wanted to give in charity to the brāhmaṇas after the birth of Kṛṣṇa and Balarāma. But being imprisoned by Kaṁsa at that time, Vasudeva had been able to do so only within his mind, for Kaṁsa had stolen all his cows. With the death of Kaṁsa his cows were released, and now Vasudeva gave the actual cows to the brāhmaṇas. Then Balarāma and Kṛṣṇa were duly initiated with the sacred thread ceremony, and They repeated the chanting of the Gāyatrī mantra. The Gāyatrī mantra is offered to disciples after the sacred thread ceremony, and Balarāma and Kṛṣṇa properly discharged the duties of chanting this mantra. Anyone who executes the chanting of this mantra has to abide by certain principles and vows. Although Balarāma and Kṛṣṇa are transcendental personalities, They strictly followed the regulative principles. They were initiated by Their family priest, Gargācārya, usually known as Garga Muni, the ācārya of the Yadu dynasty. According to Vedic culture, every respectable family has an ācārya, or spiritual master. One is not considered a perfectly cultured man without being initiated and trained by an ācārya. It is said, therefore, that one who has approached an ācārya is actually in perfect knowledge. Lord Kṛṣṇa and Lord Balarāma are the Supreme Personality of Godhead, the master of all education and knowledge. There was no need for Them to accept a spiritual master, or ācārya, yet for the instruction of ordinary men They also accepted a spiritual master for advancement in spiritual knowledge.

Poté nechal Vasudéva své syny zasvětit posvátnou šňůrou, což je znak druhého zrození, nezbytného pro vyšší třídy lidské společnosti. Pozval rodinného kněze a učené bráhmany, kteří obřad náležitě provedli. Během obřadu daroval Vasudéva bráhmanům různé ozdoby a krávy ozdobené hedvábnými látkami a zlatými přívěšky. Vzpomínal, jak chtěl původně obdarovat bráhmany krávami po Krišnově a Balarámově narození. Jelikož byl ale tehdy v Kansově vězení, mohl to udělat jen v mysli, neboť Kansa mu všechny krávy ukradl. Po Kansově smrti byly jeho krávy volné a nyní je daroval bráhmanům doopravdy. Balaráma a Krišna pak dostali posvátnou šňůru a opakovali přednášení mantry gāyatrī. Mantru gāyatrī dostávají žáci po obřadu předání posvátné šňůry a Balaráma i Krišna řádně plnili svou povinnost tuto mantru recitovat. Každý, kdo ji pronáší, musí dodržovat určité zásady a sliby. Přestože jsou Balaráma a Krišna transcendentální osobnosti, usměrňující zásady přísně dodržovali. Oba zasvětil Jejich rodinný kněz Gargáčárja, známý jako Garga Muni, áčárja jaduovské dynastie. Podle zásad védské kultury má každá vážená rodina áčárju neboli duchovního učitele. Ten, kdo nedostal zasvěcení a výcvik od áčárji, není považován za kulturního člověka. Proto je řečeno, že ten, kdo se obrátil na áčárju, vlastní dokonalé poznání. Pán Krišna a Pán Balaráma jsou Nejvyšší Osobnost Božství, páni všeho vzdělání a poznání. Nemuseli přijímat duchovního učitele či áčárju, ale pro poučení obyčejných lidí ho i Oni přijali za účelem rozvoje duchovního poznání.

It is customary, after being initiated in the Gāyatrī mantra, for one to live away from home for some time under the care of the ācārya, to be trained in spiritual life. During this period, one has to work under the spiritual master as an ordinary menial servant. There are many rules and regulations for a brahmacārī living under the care of an ācārya, and Kṛṣṇa and Balarāma strictly followed those regulative principles while living under the instruction of their spiritual master, Sāndīpani Muni, who was a resident of Avantipura, in the northern Indian district of Ujjain. According to scriptural injunctions, a spiritual master should be respected and regarded on an equal level with the Supreme Personality of Godhead. Kṛṣṇa and Balarāma exactly followed those principles with great devotion and underwent the regulations of brahmacarya. Thus They satisfied Their spiritual master, who instructed Them in Vedic knowledge. Being very satisfied, Sāndīpani Muni instructed Them in all the intricacies of Vedic wisdom and in supplementary literatures such as the Upaniṣads. Because Kṛṣṇa and Balarāma happened to be kṣatriyas, They were specifically trained in military science, politics and ethics. Politics includes such departments of knowledge as how to make peace, how to fight, how to pacify, how to divide and rule and how to give shelter. All these items were fully explained and instructed to Kṛṣṇa and Balarāma.

Bývá zvykem, že po zasvěcení do mantry gāyatrī žije žák jistou dobu mimo domov pod dohledem áčárji, aby se zdokonalil v duchovním životě. Během tohoto období musí pracovat pod vedením duchovního učitele jako obyčejný sluha. Pro brahmačárí sloužící duchovnímu učiteli existuje mnoho usměrňujících pravidel, a když Krišna a Balaráma žili u svého duchovního učitele Sándípani Muniho, obyvatele Avantipuru v severoindické oblasti Udždžajn, všechny tyto zásady přísně dodržovali. Podle pokynů písem má být duchovní učitel uctíván a chápán jako rovnocenný s Nejvyšší Osobností Božství. Krišna a Balaráma přesně následovali tyto pokyny s velkou oddaností a podrobili se zásadám brahmačárích. Takto uspokojili svého duchovního učitele, který Je poučil o védském poznání. Sándípani Muni s Nimi byl velice spokojen, a vysvětlil Jim všechny taje védské moudrosti a také doplňková písma, jako jsou Upanišady. Krišna a Balaráma byli kšatrijové, a proto dostali zvláštní výcvik ve vojenské vědě, politice a etice. Politika zahrnuje různé druhy poznání — jak uzavřít mír, jak bojovat, jak uklidňovat, jak rozdělit a panovat a jak poskytovat útočiště. To vše si Krišna a Balaráma nechali dokonale vysvětlit.

The ocean is the source of water in a river. The cloud is created by the evaporation of ocean water, and the same water is distributed as rain all over the surface of the earth and then returns to the ocean in rivers. So Kṛṣṇa and Balarāma, the Supreme Personality of Godhead, are the source of all knowledge, but because They were playing like ordinary human boys, They set the example so that everyone would receive knowledge from the right source. Thus They agreed to take knowledge from a spiritual master.

Moře je zdrojem vody v řece. Mrak vznikne vypařováním vody z moře, stejná voda je roznesena jako déšť po celém zemském povrchu a nakonec se do moře v řekách vrátí. Krišna a Balaráma, Nejvyšší Osobnost Božství, jsou také zdrojem veškerého poznání, ale hráli obyčejné chlapce, a proto šli příkladem, že každý musí obdržet poznání z pravého zdroje. Z toho důvodu si nechali vysvětlit poznání od duchovního učitele.

After hearing only once from Their teacher, Kṛṣṇa and Balarāma learned all the arts and sciences. In sixty-four days and sixty-four nights, They learned all the necessary arts and sciences required in human society. During the daytime They took lessons on a subject from the teacher, and by nightfall They were expert in that department of knowledge.

Krišna a Balaráma se naučili všem vědám a uměním už při prvním poslechu svého učitele. Za šedesát čtyři dnů a šedesát čtyři nocí se naučili všem uměním a vědám, které jsou nezbytné v lidské společnosti. Přes den se svým učitelem probírali jednotlivé předměty a do večera již byli v daném oboru mistry.

First of all They learned how to sing, how to compose songs and how to recognize the different tunes; They learned the favorable and unfavorable accents and meters, how to sing different kinds of rhythms and melodies, and how to follow them by beating different kinds of drums. They learned how to dance to the rhythm of melody and different songs. They learned how to write dramas, and They learned the various types of painting, from simple village arts up to the highest perfectional stage. They also learned how to paint tilaka on the face by making different kinds of dots on the forehead and cheeks. Then They learned the art of making paintings on the floor with a liquid paste of rice and flour; such paintings are very popular at auspicious ceremonies performed at household affairs or in the temple. They learned how to make a resting place with flowers and how to decorate clothing and limbs with colorful paintings. They also learned how to set valuable jewels in ornaments. They learned the art of ringing waterpots. Waterpots are filled with water to a certain measurement so that as one beats on the pots, different tones are produced, and when the pots are beaten together they produce a melodious sound. They also learned how to splash water in the rivers or lakes while taking a bath among friends. They learned how to decorate with flowers. This art of decorating can still be seen in various temples of Vṛndāvana during the summer season. It is called phulla-bāḍi. The dais, the throne, the walls and the ceiling are all fully decorated, and a small, aromatic fountain of flowers is fixed in the center. Because of these floral decorations, the people, fatigued from the heat of the summer, become refreshed.

Nejdříve se naučili zpívat, skládat písně a rozeznávat různé tóny, naučili se vhodné a nevhodné přízvuky a míry veršů, naučili se zpívat různé rytmy a melodie a doprovázet je hrou na různé druhy bubnů. Do rytmu melodií a různých písní se naučili tancovat. Naučili se psát divadelní hry a kreslit různé druhy obrazů, počínaje prostým vesnickým uměním a tou nejdokonalejší tvorbou konče. Naučili se také malovat na obličej tilak sestávající z různých teček na čele a na tvářích. Potom se naučili umění vytvářet na zemi obrazce tekutou směsí z rýže a mouky; takové malby jsou velmi oblíbené při konání domácích nebo chrámových slavnostních obřadů. Naučili se, jak vytvořit lůžko z květů a jak si zdobit oděvy a končetiny barevnými kresbami. Také se naučili zasazovat drahokamy do šperků. Naučili se hrát na nádoby naplněné vodou. Nádoby se naplní vodou do určité výše, a když se na ně udeří, vytvářejí různé tóny. Hrou na více nádob najednou lze vytvářet různé melodie. Také se naučili, jak po sobě s přáteli cákat vodou při společné koupeli v řece nebo jezeře. Naučili se vytvářet květinovou výzdobu. Toto umění lze dodnes vidět během letního období v různých chrámech ve Vrindávanu. Nazývá se phulla-bāḍi. Ozdobí se pódium, trůn, stěny a strop a doprostřed se umístí malá fontána z vonných květin. Taková květinová výzdoba osvěžuje, když jsou lidé unavení z letního vedra.

Kṛṣṇa and Balarāma learned the art of dressing hair in various styles and fixing a helmet in different positions on the head. They also learned how to set up a theatrical stage, how to decorate dramatic actors with costumes and with flower ornaments over the ear, and how to sprinkle sandalwood pulp and water to produce a nice fragrance. They also learned the art of performing magical feats. Within the magical field there is an art called bahu-rūpī, by which a person dresses himself in such a way that when he approaches a friend he cannot be recognized. Kṛṣṇa and Balarāma also learned how to make various syrups and beverages required at various times, having various tastes and intoxicating effects. They also learned different types of sewing and embroidery work, as well as how to manipulate thin threads for dancing puppets. This art includes how to string wires on musical instruments, such as the vīṇā, sitar, esarāja and tamboura, to produce melodious sounds. Then They learned how to make and solve riddles. They learned the art of how even a dull student can very quickly learn the alphabet and read books. Then They learned how to rehearse and act out a drama. They also studied the art of solving crossword puzzles, filling up the missing spaces and making complete words.

Krišna a Balaráma se naučili umění, jak upravovat vlasy do různých účesů a jak si různými způsoby posazovat korunu na hlavu. Naučili se také stavět divadelní pódium, oblékat herce do šatů a zdobit je květy kolem uší a rozprašovat směs vody se santálovou pastou, která vytváří příjemnou vůni. Rovněž se naučili různým kouzelnickým trikům. V kouzelnictví existuje umění zvané bahu- rūpī, ve kterém se člověk obleče tak, že ho ani přítel nepozná. Krišna a Balaráma se také naučili připravovat nápoje vhodné pro různé příležitosti, mající různé chutě a omamné účinky. Naučili se mnohé způsoby šití a vyšívání a také vodit loutky. Zároveň se naučili natahovat struny na hudební nástroje, jako je víná, sitár, ésarádž a tampura, aby se na ně daly hrát pěkné melodie. Potom se naučili sestavovat a řešit hádanky. Naučili se umění, jak se i hloupý student může rychle naučit abecedu a číst knihy. Také studovali řešení křížovek, doplňování chybějících písmen a vytváření úplných slov.

They also learned how to draw and read pictographic literature. In some countries in the world, pictographic literature is still current. A story is represented by pictures; for instance, a man and house are pictured to represent a man going home. Kṛṣṇa and Balarāma also learned the art of architecture – how to construct residential buildings. They learned to recognize valuable jewels by studying their luster and colors. Then They learned the art of placing jewels in a gold and silver setting so that they look very beautiful. They also learned how to study soil to find minerals. This study of soil is now a greatly specialized science, but formerly it was common knowledge even for the ordinary man. They learned to study herbs and plants to discover how they would act as medicine for different ailments. By studying the different species of plants, They learned how to crossbreed plants and trees and get different types of fruits. They learned how to train and engage rams and cocks in fighting for sport. They then learned how to teach parrots to speak and to answer the questions of human beings.

Naučili se kreslit a číst obrázkové písmo. V některých zemích na světě se toto písmo používá dodnes. Příběh je vysvětlen v obrázcích; muž a dům například představuje, že muž jde domů. Krišna a Balaráma se také naučili architektonickému umění, jak stavět obytné domy. Naučili se rozeznávat drahokamy zkoumáním jejich lesku a barev. Dále se naučili zasazovat drahokamy do zlata a stříbra, což jim dodává na kráse. Naučili se také hledat v zemině minerály. Toto studium zeminy je dnes velmi specializovaná věda, ale dříve ji běžně znali i obyčejní lidé. Krišna a Balaráma se naučili studovat byliny a zjišťovat jejich léčivé účinky při různých zdravotních potížích. Studiem různých rostlinných druhů se naučili křížit rostliny a stromy, a získávat tak různé druhy ovoce. Naučili se, jak cvičit berany a kohouty, aby proti sobě pro zábavu bojovali. Pak se naučili, jak učit papoušky mluvit a odpovídat lidem na jejich otázky.

They learned practical psychology – how to influence another’s mind and thus induce another to act according to one’s own desire. Sometimes this is called hypnotism. They learned how to wash hair, dye it different colors and curl it in different ways. They learned the art of telling what is written in someone’s book without actually seeing it. They learned to tell what is contained in another’s fist. Sometimes children imitate this art, although not very accurately. One child keeps something within his fist and asks his friend, “Can you tell what is within?” and the friend gives some suggestion, although he actually cannot tell. But there is an art by which one can understand and actually tell what is held within the fist.

Naučili se praktické psychologii — jak ovlivnit mysl druhého a přimět ho, aby jednal podle našeho přání. Někdy se tomu říká hypnóza. Naučili se, jak si umýt vlasy, nabarvit je různými barvami a různými způsoby je zvlnit. Naučili se umění, jak říci, co je napsáno v něčí knize, aniž by ji skutečně viděli. Naučili se, jak uhádnout, co kdo drží v zavřené dlani. Děti toto umění někdy napodobují, ale velice nedokonale. Jedno dítě drží něco v pěsti a zeptá se svého přítele: “Řekni mi, co tam mám?” Druhé dítě něco řekne, ale ve skutečnosti to nemůže uhodnout. Existuje však umění, pomocí kterého člověk dokáže poznat a říci, co je ukryté v zaťaté pěsti.

Kṛṣṇa and Balarāma learned how to speak and understand the languages of various countries. Not only did They learn the languages of human beings; Kṛṣṇa could also speak even with animals and birds. Evidence of this is found in the Vaiṣṇava literature compiled by the Gosvāmīs. Then They learned how to make carriages and airplanes from flowers. It is said in the Rāmāyaṇa that after defeating Rāvaṇa, Rāmacandra was carried from Laṅkā to Bhārata-varṣa on a plane of flowers, called a puṣpa-ratha. Kṛṣṇa and Balarāma then learned the art of foretelling events by seeing signs. In a book called Khanara-vacana, the various types of signs and omens are described. If when one is going out one sees someone with a bucket full of water, that is a very good sign. But if one sees someone with an empty bucket, it is not a good sign. Similarly, if one sees a cow being milked alongside its calf, it is a good sign. The result of understanding these signs is that one can foretell events, and Kṛṣṇa and Balarāma learned the science. They also learned the art of composing mātṛkā. A mātṛkā is like a crossword box, with three numbers in each row. If one adds any three from any side, it will come to nine. The mātṛkās are of different kinds and for different purposes.

Krišna a Balaráma se naučili hovořit a chápat jazyky různých zemí. Nejen, že se naučili jazyky lidských bytostí; Krišna dovedl mluvit dokonce i se zvířaty a ptáky. Důkazy o tom najdeme ve vaišnavských textech, jež sestavili Gósvámí. Pak se naučili stavět kočáry a letadla z květů. V Rāmāyaṇě je řečeno, že Rámačandra po Rávanově porážce odletěl z Lanky do Bhárata-varši letadlem z květů, zvaným puṣpa-ratha. Dále se Krišna a Balaráma naučili umění předvídat události podle různých znamení. Různé druhy osudových znamení a zjevení jsou popsané v knize nazvané Khanaravacana. Velmi dobré znamení například je, když vidíme někoho nést vědro s vodou. Špatné znamení však je, když vidíme někoho s prázdným vědrem. Podobně je dobré znamení, když vidíme, jak někdo dojí krávu a telátko stojí vedle ní. Ten, kdo těmto znamením rozumí, dovede předpovědět budoucí události a Krišna s Balarámou se naučili této vědě. Také se naučili, jak sestavovat mātṛku, což je rébus ve tvaru čtverce se třemi čísly na každém řádku. Sečtením kterékoliv trojice z kterékoliv strany bychom se měli dostat k výsledku devět. Existují různé mātṛky sloužící různým účelům.

Kṛṣṇa and Balarāma learned the art of cutting valuable stones such as diamonds, and They also learned the art of questioning and answering by immediately composing poetry within the mind. They learned the science of the action and reaction of physical combinations and permutations. They learned the art of a psychiatrist, who can understand the psychic movements of another person. They learned how to satisfy one’s desires. Desires are very difficult to fulfill; but if one desires something which is unreasonable and can never be fulfilled, the desire can be subdued and satisfied, and that is an art. By this art one can also subdue sex impulses when they are aroused, as they are even in brahmacārī life. By this art one can make even an enemy one’s friend or transfer the direct action of a physical element to other things.

Krišna a Balaráma se naučili brousit drahokamy, jako je diamant, a rovněž se naučili umění ptát se a odpovídat verši, které ihned složili v mysli. Naučili se vědě o akcích a reakcích fyzických kombinací a permutací. Naučili se umění psychiatra, který chápe myšlenkové pochody jiné osoby. Naučili se, jak uspokojit vlastní touhy. Touhy se dají velice těžko splnit. Pokud však někdo touží po něčem nerozumném a nedosažitelném, je možné takovou touhu potlačit a uspokojit, a to je umění. Pomocí tohoto umění může člověk ovládnout pohlavní pudy, když vyvstanou, což se stává i v životě brahmačárích. Pomocí stejného umění lze také z nepřítele udělat přítele nebo přenést přímé působení určitého fyzického prvku na jiné věci.

Lord Kṛṣṇa and Balarāma, the reservoir of all knowledge, exhibited Their perfect understanding of all the arts and sciences mentioned above. Then They offered to serve Their teacher by awarding him anything he desired. This offering by the student to the teacher or spiritual master is called guru-dakṣiṇā. It is essential that a student satisfy the teacher in return for any learning received, either material or spiritual. When Kṛṣṇa and Balarāma offered Their service in this way, the teacher, Sāndīpani Muni, thought it wise to ask Them for something extraordinary, something no common student could offer. He therefore consulted with his wife about what to ask from Them. He and his wife had already seen the extraordinary potencies of Kṛṣṇa and Balarāma and could understand that the two boys were the Supreme Personality of Godhead. They decided to ask for the return of their son, who had drowned in the ocean near the shore at Prabhāsa-kṣetra.

Pán Krišna a Balaráma, útočiště veškerého poznání, projevili dokonalé pochopení všech výše zmíněných umění a věd. Pak nabídli svému učiteli, že mu splní jakoukoliv touhu. Takový dar žáka duchovnímu učiteli se nazývá guru- dakṣiṇā. Je důležité, aby žák za cokoliv, co se naučil, ať je to hmotné, či duchovní, svého učitele na oplátku uspokojil. Když Krišna a Balaráma nabídli svoji službu, jejich učitel Sándípani Muni považoval za moudré požádat o něco neobvyklého, co by obyčejný žák nemohl poskytnout. Proto se o tom, oč by Je měl požádat, poradil se svou ženou. Oba již viděli neobyčejné schopnosti Krišny a Balarámy a věděli, že tito dva hoši jsou Nejvyšší Osobnost Božství. Rozhodli se, že požádají o navrácení svého syna, který se utopil v oceánu poblíž Prabhása-kšétry.

When Kṛṣṇa and Balarāma heard from Their teacher about the death of his son, They immediately started for Prabhāsa-kṣetra on Their chariot. Reaching the beach, They asked the controlling deity of the ocean to return the son of Their teacher. The ocean deity immediately appeared before the Lord and offered Him all respectful obeisances with great humility.

Jakmile Krišna a Balaráma uslyšeli od svého učitele o smrti jeho syna, okamžitě usedli na vůz a vydali se na cestu. Když dojeli na pobřeží, vyzvali boha vládnoucího oceánu, aby vrátil syna Jejich učitele. Bůh oceánu se ihned zjevil před Pánem a s velkou pokorou se Mu uctivě poklonil.

The Lord said, “Some time back you caused the drowning of the son of Our teacher. I order you to return him.”

Pán řekl: “Před nějakým časem jsi zavinil, že se utopil syn Našeho učitele. Nařizuji ti, abys ho vrátil.”

The ocean deity replied, “The boy was not actually taken by me but was captured by a demon named Pañcajana. This great demon generally remains deep in the water in the shape of a conch shell. The son of Your teacher might be within the belly of the demon, having been devoured by him.”

Bůh oceánu odpověděl: “Hocha jsem ve skutečnosti nevzal já, ale zmocnil se ho démon jménem Paňčadžana, který obvykle sídlí hluboko ve vodě v podobě lastury. Syn Vašeho učitele je nejspíš v břiše tohoto démona, který ho pozřel.”

On hearing this, Kṛṣṇa dove deep into the water and caught hold of the demon Pañcajana. He killed him on the spot but could not find the son of His teacher within his belly. Therefore He took the demon’s dead body (in the shape of a conch shell) and returned to His chariot on the beach of Prabhāsa-kṣetra. From there He started for Saṁyamanī, the residence of Yamarāja, the superintendent of death. Accompanied by His elder brother, Balarāma, who is also known as Halāyudha, Kṛṣṇa arrived there and blew on His conch shell.

Když to Krišna slyšel, ponořil se hluboko do vody a chytil démona Paňčadžanu. Na místě ho zabil, ale syna svého učitele v jeho břiše nenašel. Vzal démonovo mrtvé tělo (v podobě lastury) a vrátil se ke svému vozu na břeh Prabhása-kšétry. Odtud se vydal do Sanjamaní, kde přebývá vládce smrti Jamarádž. V doprovodu svého staršího bratra Balarámy, který je také známý jako Halájudha, dorazil k Sanjamaní a zatroubil na svou lasturu.

Hearing the vibration, Yamarāja appeared and received Śrī Kṛṣṇa with all respectful obeisances. Yamarāja could understand who Kṛṣṇa and Balarāma were, and therefore he immediately offered his humble service to the Lord. Kṛṣṇa had appeared on the surface of the earth like an ordinary human being, but actually Kṛṣṇa and Balarāma are the Supersoul living within the heart of every living entity. They are Viṣṇu Himself, but were playing just like ordinary human boys. When Yamarāja offered his services to the Lord, Śrī Kṛṣṇa asked him to return His teacher’s son, who had come to him as a result of his work. “Considering My ruling supreme,” said Kṛṣṇa, “you should immediately return the son of My teacher.”

Jakmile Jamarádž uslyšel zvuk lastury, objevil se před Šrí Krišnou a velmi uctivě Ho přivítal. Jamarádž věděl, kdo jsou Krišna a Balaráma, a proto Pánu okamžitě nabídl své pokorné služby. Krišna se zjevil na Zemi jako obyčejná lidská bytost, ale ve skutečnosti jsou Krišna a Balaráma Nadduše žijící v srdcích všech živých bytostí. Jsou samotný Višnu, ale jednali jako obyčejní chlapci. Když Jamarádž nabídl Pánu své služby, Šrí Krišna ho požádal, aby navrátil syna Jeho učitele, který se následkem svých činností dostal k němu. “S ohledem na Mé svrchované postavení,” řekl Krišna, “okamžitě vrať syna Mého učitele.”

Yamarāja returned the boy to the Supreme Personality of Godhead, and Kṛṣṇa and Balarāma brought him to his father. The brothers asked if Their teacher had anything more to ask from Them, but he replied, “My dear sons, You have done enough for me. I am now completely satisfied. What further want can there be for a man who has disciples like You? My dear boys, You may now go home. These glorious acts of Yours will always be renowned all over the world. You are above all blessing, yet it is my duty to bless You. I therefore give You the benediction that whatever You speak will remain as eternally fresh as the instructions of the Vedas. Your teachings will be honored not only within this universe or in this millennium but in all places and ages and will remain increasingly new and important.” Due to this benediction from His teacher, Lord Kṛṣṇa’s Bhagavad-gītā is ever-increasingly fresh and is renowned not only within this universe but in other planets and other universes also.

Jamarádž vrátil chlapce Nejvyšší Osobnosti Božství a Krišna s Balarámou ho přivedli k jeho otci. Pak se zeptali, zda pro svého učitele mohou ještě něco udělat, ale on odpověděl: “Moji milí synové, již jste toho pro mě udělali dost. Jsem nyní úplně spokojený. Co víc by si člověk mohl přát, když má žáky, jako jste Vy? Moji milí chlapci, můžete se vrátit domů. Vaše slavné činy budou vždy známé po celém světě. Na Vás se nevztahují žádná požehnání, ale přesto je mou povinností Vám nějaké dát. Proto Vám žehnám, aby vše, co řeknete, zůstalo vždy svěží jako pokyny Véd. Vaše učení bude ctěné nejen v tomto vesmíru a tomto věku, ale na všech místech a ve všech dobách a bude čím dál čerstvější a důležitější.” Díky tomuto požehnání Krišnova učitele je Bhagavad-gītā stále více a více svěží a je slavná nejen v tomto vesmíru, ale i na jiných planetách a v jiných vesmírech.

Being ordered by Their teacher, Kṛṣṇa and Balarāma immediately returned home on Their chariot. They traveled at great speed, like the wind, and made sounds like the crashing of clouds. All the residents of Mathurā, who had not seen Kṛṣṇa and Balarāma for a long time, were very much pleased to see Them again. They felt joyful, like a person who has regained his lost property.

Krišna a Balaráma se na pokyn svého učitele okamžitě vrátili ve svém kočáře domů. Cestovali rychlostí větru a vůz vydával zvuk podobný hřmění. Všichni obyvatelé Mathury, kteří Krišnu a Balarámu dlouho neviděli, byli velice rádi, že Je mají znovu před sebou. Cítili radost jako člověk, jenž získal zpátky svůj ztracený majetek.

Thus ends the Bhaktivedanta purport of the forty-fifth chapter of Kṛṣṇa, “Kṛṣṇa Recovers the Son of His Teacher.”

Takto končí Bhaktivédántův výklad 45. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Krišna zachraňuje syna svého učitele”.