Mantra Three
Mantra třetí
Text
Verš
andhena tamasāvṛtāḥ
tāḿs te pretyābhigacchanti
ye ke cātma-hano janāḥ
andhena tamasāvṛtāḥ
tāḿs te pretyābhigacchanti
ye ke cātma-hano janāḥ
Synonyms
Synonyma
asuryāḥ — meant for the asuras; nāma — famous by the name; te — those; lokāḥ — planets; andhena — by ignorance; tamasā — by darkness; āvṛtāḥ — covered; tān — those planets; te — they; pretya — after death; abhigacchanti — enter into; ye — anyone; ke — everyone; ca — and; ātma-hanaḥ — the killers of the soul; janāḥ — persons.
Translation
Překlad
The killer of the soul, whoever he may be, must enter into the planets known as the worlds of the faithless, full of darkness and ignorance.
Kdokoliv zabíjí duši, musí vstoupit na planety známé jako světy bezvěrců, plné temna a nevědomosti.
Purport
Význam
Human life is distinguished from animal life due to its heavy responsibilities. Those who are cognizant of these responsibilities and who work in that spirit are called suras (godly persons), and those who are neglectful of these responsibilities or who have no information of them are called asuras (demons). Throughout the universe there are only these two types of human being. In the Ṛg Veda it is stated that the suras always aim at the lotus feet of the Supreme Lord Viṣṇu and act accordingly. Their ways are as illuminated as the path of the sun.
Lidský život se od života zvířecího liší tím, že jej provází velká odpovědnost. Ti, kdo jsou si této odpovědnosti vědomi a jednají podle toho, se nazývají surové (zbožní lidé), zatímco ti, kdo jí nedbají nebo ji neznají, jsou asurové (démoni). V celém vesmíru existují pouze tyto dva druhy živých bytostí. V Rg Védě stojí, že cílem surů jsou vždy lotosové nohy Nejvyššího Pána Višnua, a podle toho také jednají. Jejich cesty jsou jasné jako dráha Slunce.
Intelligent human beings must always remember that the soul obtains a human form after an evolution of many millions of years in the cycle of transmigration. The material world is sometimes compared to an ocean, and the human body is compared to a solid boat designed especially to cross this ocean. The Vedic scriptures and the ācāryas, or saintly teachers, are compared to expert boatmen, and the facilities of the human body are compared to favorable breezes that help the boat ply smoothly to its desired destination. If, with all these facilities, a human being does not fully utilize his life for self-realization, he must be considered ātma-hā, a killer of the soul. Śrī Īśopaniṣad warns in clear terms that the killer of the soul is destined to enter into the darkest region of ignorance to suffer perpetually.
Inteligentní lidské bytosti musí mít neustále na paměti, že tuto specifickou tělesnou podobu jsme dostali po vývoji trvajícím mnoho miliónů let a po dlouhém převtělování duše. Tento hmotný svět bývá někdy přirovnáván k oceánu a naše lidské tělo k dobré lodi, určené k plavbě přes tento oceán. Védské spisy a áčárjové neboli svatí učitelé se přirovnávají ke zkušeným lodivodům a přednosti lidského těla k příznivým větrům, pomáhajícím lodi plout hladce k vytouženému cíli. Člověk, který přes všechny tyto výhody nevyužije plně lidského života k seberealizaci, musí být považován za ātma-hā, toho, kdo zabíjí duši. Šrí Íšópanišad nás jasně upozorňuje a varuje, že tomu, kdo zabíjí duši, je souzeno vstoupit do nejtemnějších končin nevědomosti, kde bude vystaven věčnému utrpení.
There are swine, dogs, camels, asses, etc., whose economic necessities are just as important to them as ours are to us, but the economic problems of these animals are solved only under nasty and unpleasant conditions. The human being is given all facilities for a comfortable life by the laws of nature because the human form of life is more important and valuable than animal life. Why is man given a better life than that of the swine and other animals? Why is a highly placed government servant given better facilities than those of an ordinary clerk? The answer is that a highly placed officer has to discharge duties of a higher nature. Similarly, the duties human beings have to perform are higher than those of animals, who are always engaged in simply feeding their hungry stomachs. Yet the modern soul-killing civilization has only increased the problems of the hungry stomach. When we approach a polished animal in the form of a modern civilized man and ask him to take interest in self-realization, he will say that he simply wants to work to satisfy his stomach and that there is no need of self-realization for a hungry man. The laws of nature are so cruel, however, that despite his denunciation of the need for self-realization and his eagerness to work hard to fill his stomach, he is always threatened by unemployment.
Ekonomické problémy vepřů, psů, velbloudů a oslů jsou stejně závažné jako naše. Problémy těchto zvířat jsou vyřešeny za odporných podmínek, ale člověku poskytly přírodní zákony veškeré možnosti k pohodlnému životu, neboť lidská forma života je důležitější a cennější než život zvířete. Proč byl člověku dán lepší život než vepři a ostatním zvířatům? Proč má pracovník zastávající vedoucí postavení více výhod než obyčejný úředník? Odpověď zní, že povinnosti vysokého úředníka jsou vyšší povahy. Stejně tak životní povinnosti člověka jsou vyšší povahy než povinnosti zvířat, jež se neustále zaměstnávají naplňováním svých žaludků. Dnešní moderní civilizace, ničitelka duší, jen zvětšila problémy prázdného žaludku. Přiblížíme-li se k uhlazenému zvířeti, civilizovanému člověku, řekne nám, že prostě chce pracovat, aby uspokojil svůj žaludek, a že žádnou seberealizaci nepotřebuje. Zákony přírody jsou však tak kruté, že přes jeho horlivou snahu pracovat tvrdě pro svůj žaludek mu stále hrozí nezaměstnanost.
We are given this human form of life not to work hard like asses, swine and dogs but to attain the highest perfection of life. If we do not care for self-realization, the laws of nature force us to work very hard, even though we may not want to do so. Human beings in this age have been forced to work hard like the asses and bullocks that pull carts. Some of the regions where the asuras are sent to work are revealed in this mantra of Śrī Īśopaniṣad. If a man fails to discharge his duties as a human being, he is forced to transmigrate to the asurya planets and take birth in degraded species of life to work hard in ignorance and darkness.
Tuto lidskou životní podobu jsme nedostali proto, abychom dřeli jako osli, vepři a psi, nýbrž proto, abychom dosáhli nejvyšší životní dokonalosti. Jestliže nedbáme o seberealizaci, přírodní zákony nás donutí velmi tvrdě pracovat, i když si to nepřejeme. Lidé tohoto věku jsou nuceni pracovat stejně tvrdě jako osli a býci zapřaženi do vozu. Tento verš Šrí Íšópanišady se zmiňuje o několika oblastech, kam jsou asurové posíláni pracovat. Osoba, které se nepodaří dostát svým povinnostem člověka, se musí převtělovat na planety asurů do některé z degradovaných forem života a tvrdě pracovat v nevědomosti a temnotě.
In the Bhagavad-gītā (6.41–43) it is stated that a man who enters upon the path of self-realization but does not complete the process, despite having sincerely tried to realize his relationship with God, is given a chance to appear in a family of śuci or śrīmat. The word śuci indicates a spiritually advanced brāhmaṇa, and śrīmat indicates a vaiśya, a member of the mercantile community. So the person who fails to achieve self-realization is given a better chance in his next life due to his sincere efforts in this life. If even a fallen candidate is given a chance to take birth in a respectable and noble family, one can hardly imagine the status of one who has achieved success. By simply attempting to realize God, one is guaranteed birth in a wealthy or aristocratic family. But those who do not even make an attempt, who want to be covered by illusion, who are too materialistic and too attached to material enjoyment, must enter into the darkest regions of hell, as confirmed throughout the Vedic literature. Such materialistic asuras sometimes make a show of religion, but their ultimate aim is material prosperity. The Bhagavad-gītā (16.17–18) rebukes such men by calling them ātma-sambhāvita, meaning that they are considered great only on the strength of deception and are empowered by the votes of the ignorant and by their own material wealth. Such asuras, devoid of self-realization and knowledge of īśāvāsya, the Lord’s universal proprietorship, are certain to enter into the darkest regions.
V Bhagavad-gítě (6.41-43) stojí, že člověku, který započal svou pouť za seberealizací, ale nedokončil ji, ačkoliv se opravdově snažil—člověku, který se snažil o realizaci svého vztahu k Bohu—je dána možnost narodit se v rodině śuci nebo śrīmat. Slovo śuci označuje duchovně vyspělého bráhmana, a śrīmat označuje vaišju, příslušníka obchodnické společenské třídy. Znamená to, že osoba, jíž se nepodaří realizovat svůj vztah k Bohu, dostane na základě svého vážného pokusu v předešlém životě lepší možnosti pro seberealizaci. Jestliže dokonce i neúspěšnému uchazeči je poskytnuta možnost narodit se v ušlechtilé rodině, nelze si ani představit postavení toho, kdo dosáhl úspěchu. Již pouhá snaha poznat Boha zaručuje zrození v bohaté nebo aristokratické rodině. Ten však, kdo se o to ani nepokusí, kdo chce být pohroužen do iluzí, kdo je příliš materialistický a lpí na hmotných požitcích, se musí odebrat do nejtemnějších končin pekla, jak to také potvrzují všechny védské spisy. Takoví materialističtí asurové se někdy vydávají za velice zbožné, avšak jejich konečným cílem je hmotný blahobyt. Bhagavad-gítá (16.17-18) takové lidi kárá, neboť jsou velcí jen silou svého podvodu a drží se u moci pouze pomocí hlasů nevědomců a svého hmotného bohatství. Tito asurové nezajímající se o seberealizaci a pojetí īśāvāsya, o Pána, se zajisté dostanou do nejtemnějších končin.
The conclusion is that as human beings we are meant not simply for solving economic problems on a tottering platform but for solving all the problems of the material life into which we have been placed by the laws of nature.
Závěrem tedy je, že jakožto lidé nejsme určeni jen k tomu, abychom v nejistém postavení řešili ekonomické problémy, ale k tomu, abychom řešili problémy hmotného života, jež před nás staví přírodní zákony.