Skip to main content

Text 360

Text 360

Text

Verš

prabhura tīrtha-yātrā-kathā śune yei jana
caitanya-caraṇe pāya gāḍha prema-dhana
prabhura tīrtha-yātrā-kathā śune yei jana
caitanya-caraṇe pāya gāḍha prema-dhana

Synonyms

Synonyma

prabhura — of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu; tīrtha-yātrā — touring of sacred places of pilgrimage; kathā — topics about; śune — hears; yei — who; jana — person; caitanya-caraṇe — at the lotus feet of Śrī Caitanya Mahāprabhu; pāya — gets; gāḍha — deep; prema-dhana — riches of ecstatic love.

prabhura — Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua; tīrtha-yātrā — putování po svatých poutních místech; kathā — vyprávění o; śune — poslouchá; yei — která; jana — osoba; caitanya-caraṇe — u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua; pāya — dostane; gāḍha — hluboké; prema-dhana — bohatství extatické lásky.

Translation

Překlad

Whoever hears of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s pilgrimage to various holy places attains the riches of very deep ecstatic love.

Každý, kdo naslouchá o poutní cestě Śrī Caitanyi Mahāprabhua na různá posvátná místa, získá bohatství hluboké extatické lásky.

Purport

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura remarks, “The impersonalists imagine some forms of the Absolute Truth through the direct perception of their senses. The impersonalists worship such imaginary forms, but neither Śrīmad-Bhāgavatam nor Śrī Caitanya Mahāprabhu accepts this sense gratificatory worship to be of any spiritual significance.” The Māyāvādīs imagine themselves to be the Supreme. They imagine that the Supreme has no personal form and that all His forms are imaginary like the will-o’-the-wisp or a flower in the sky. Both Māyāvādīs and those who imagine forms of God are misguided. According to them, worship of the Deity or any other form of the Lord is a result of the conditioned soul’s illusion. However, Śrī Caitanya Mahāprabhu confirms the conclusion of Śrīmad-Bhāgavatam on the strength of His philosophy of acintya-bhedābheda-tattva. That philosophy holds that the Supreme Lord is simultaneously one with and different from His creation. That is to say, there is unity in diversity. In this way Śrī Caitanya Mahāprabhu proved the impotence of fruitive workers, speculative empiric philosophers and mystic yogīs. The realization of such men is simply a waste of time and energy.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura uvádí: „Impersonalisté si skrze své přímé smyslové vjemy představují nějaké podoby Absolutní Pravdy a tyto vymyšlené podoby uctívají, ale ani Śrīmad-Bhāgavatam, ani Śrī Caitanya Mahāprabhu takovému uctívání prováděnému pro uspokojení smyslů nepřikládají žádný duchovní význam.“ Māyāvādī si představují, že jsou Nejvyšším. Myslí si, že Nejvyšší nemá osobní podobu a že všechny Jeho podoby jsou pouze přeludy či vzdušné zámky. Māyāvādī i ti, kdo si vymýšlejí podoby Boha, jsou svedení. Podle nich je uctívání Božstva nebo jakékoliv jiné podoby Pána výsledkem iluze podmíněné duše. Śrī Caitanya Mahāprabhu však svou filosofií acintya-bhedābheda-tattva potvrzuje závěry Śrīmad-Bhāgavatamu. Tato filosofie říká, že Nejvyšší Pán je se svým stvořením zároveň totožný a zároveň se od něho liší. Jedná se jinými slovy o jednotu v různorodosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu tak dokázal neschopnost těch, kdo jednají pro plody svých činností, spekulujících empirických filosofů a mystických yogīch. Realizace takových lidí jsou pouhou ztrátou času a energie.

To set the example, Śrī Caitanya Mahāprabhu personally visited temples in various holy places. Wherever He visited, He immediately exhibited His ecstatic love for the Supreme Personality of Godhead. When a Vaiṣṇava visits the temple of a demigod, his vision of that demigod is different from the vision of the impersonalists and Māyāvādīs. The Brahma-saṁhitā supports this. A Vaiṣṇava’s visit to the temple of Lord Śiva, for example, is different from a nondevotee’s visit. The nondevotee considers the deity of Lord Śiva an imaginary form because he ultimately thinks that the Supreme Absolute Truth is void. However, a Vaiṣṇava sees Lord Śiva as being simultaneously one with and different from the Supreme Lord. In this regard, the example of milk and yogurt is given. Yogurt is actually nothing but milk, but at the same time it is not milk. It is simultaneously one with milk yet different from it. This is the philosophy of Śrī Caitanya Mahāprabhu, and it is confirmed by Lord Kṛṣṇa in the Bhagavad-gītā (9.4):

Aby šel příkladem, Śrī Caitanya Mahāprabhu osobně navštívil chrámy na různých svatých místech. Kamkoliv přišel, všude projevoval svou extatickou lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství. Když vaiṣṇava navštíví chrám nějakého poloboha, vidí ho jinak než impersonalisté a māyāvādī. To potvrzuje Brahma-saṁhitā. Pokud chrám, například Pána Śivy, navštíví vaiṣṇava, je to jiné, než když ho navštíví neoddaný. Neoddaný považuje božstvo Pána Śivy za pomyslnou podobu, protože v konečném smyslu považuje Nejvyšší Absolutní Pravdu za prázdnotu. Vaiṣṇava však vidí, že Pán Śiva je s Nejvyšším Pánem totožný, a zároveň se od Něho liší. V této souvislosti se uvádí příklad mléka a jogurtu. Jogurt není ve skutečnosti nic jiného než mléko, ale zároveň to mléko není. Je s mlékem totožný, a přitom se od něho liší. To je filosofie Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Pán Kṛṣṇa ji potvrzuje v Bhagavad-gītě (9.4):

mayā tatam idaṁ sarvaṁjagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

“By Me, in My unmanifested form, this entire universe is pervaded. All beings are in Me, but I am not in them.”

„Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.“

The Absolute Truth, God, is everything, but this does not mean that everything is God. For this reason Śrī Caitanya Mahāprabhu and His followers visited the temples of all the demigods, but they did not see them in the same way an impersonalist sees them. Everyone should follow in the footsteps of Śrī Caitanya Mahāprabhu and visit all temples. Sometimes mundane sahajiyās suppose that the gopīs visited the temple of Kātyāyanī in the same way mundane people visit the temple of Devī. However, the gopīs prayed to Kātyāyanī to grant them Kṛṣṇa as their husband, whereas mundaners visit the temple of Kātyāyanī to receive some material profit. That is the difference between a Vaiṣṇava’s visit and a nondevotee’s visit.

Absolutní Pravda, Bůh, je vším, ale to neznamená, že všechno je Bůh. To je důvod, proč Śrī Caitanya Mahāprabhu i Jeho následovníci navštěvovali chrámy různých polobohů, ale nevnímali je stejně jako impersonalisté. Každý by měl následovat příklad Śrī Caitanyi Mahāprabhua a navštěvovat všechny chrámy. Světští sahajiyové se někdy domnívají, že gopī navštívily chrám Kātyāyanī stejně, jako když chrám Devī navštěvují materialisté. Gopī se však ke Kātyāyanī modlily, aby jim dala Kṛṣṇu za manžela, kdežto materialisté navštěvují chrám Kātyāyanī pro hmotný zisk. To je rozdíl mezi návštěvou vaiṣṇavy a neoddaného.

Not understanding the process of disciplic succession, so-called logicians put forward the theory of pañcopāsanā, in which a person worships one of five deities — namely Viṣṇu, Śiva, Durgā, the sun-god or Ganeśa. In this conception the impersonalists imagine one of these five deities as supreme and reject the others. Such philosophical speculation, which is certainly idol worship, is not accepted by Śrī Caitanya Mahāprabhu or by Vaiṣṇavas. This imaginary deity worship has recently been transformed into Māyāvāda impersonalism. For want of Kṛṣṇa consciousness, people are victimized by the Māyāvāda philosophy, and consequently they sometimes become staunch atheists. However, Śrī Caitanya Mahāprabhu established the process of self-realization by His own personal behavior. As stated in the Caitanya-caritāmṛta (Madhya 8.274):

Takzvaní logikové vůbec nechápou, jak funguje učednická posloupnost, a předkládají teorii pañcopāsany, kde člověk uctívá pět božstev: Viṣṇua, Śivu, Durgu, boha Slunce a Ganeśe. V tomto pojetí si impersonalisté představují jedno z těchto pěti božstev jako svrchované a ostatní zavrhují. Śrī Caitanya Mahāprabhu ani vaiṣṇavové nepřijímají tuto filosofickou spekulaci, která není ničím jiným než modloslužebnictvím. Toto imaginární uctívání božstev se nedávno přetvořilo v māyāvādský impersonalismus. Kvůli nedostatku vědomí Kṛṣṇy jsou lidé klamáni māyāvādskou filosofií, a tak se z nich někdy stávají přesvědčení ateisté. Śrī Caitanya Mahāprabhu však zavedl metodu seberealizace svým vlastním osobním chováním. Jak je uvedeno v Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 8.274):

sthāvara-jaṅgama dekhe, nā dekhe tāra mūrti
sarvatra haya nija iṣṭa-deva-sphūrti
sthāvara-jaṅgama dekhe, nā dekhe tāra mūrti
sarvatra haya nija iṣṭa-deva-sphūrti

“A Vaiṣṇava never sees the material form of anything, moving or nonmoving. Rather, everywhere he looks he sees the energy of the Supreme Personality of Godhead, and immediately he remembers the transcendental form of the Lord.”

„Vaiṣṇava nikdy nevidí hmotnou podobu věcí, ať jsou pohyblivé, či nehybné, ale všude, kam se podívá, vidí energii Nejvyšší Osobnosti Božství, a tak si okamžitě vzpomene na transcendentální podobu Pána.“