Text 261
Text 261
Text
Verš
sei pañcama puruṣārtha — puruṣārthera sīmā
sei pañcama puruṣārtha — puruṣārthera sīmā
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
“When one comes to the platform of loving service to Lord Kṛṣṇa by executing these nine processes, beginning with hearing and chanting, he has attained the fifth platform of success and the limit of life’s goals.
„Ten, kdo následováním těchto devíti metod, počínaje nasloucháním a opěvováním, dospěje na úroveň láskyplné služby Pánu Kṛṣṇovi, dosáhl páté úrovně úspěchu a hranice životních cílů.“
Purport
Význam
Everyone is after success in religion, economic development, sense gratification and ultimately merging into the existence of Brahman. These are the general practices of the common man, but according to the strict principles of the Vedas, the highest attainment is to rise to the platform of śravaṇaṁ kīrtanam, hearing and chanting about the Supreme Personality of Godhead. This is confirmed in Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.2):
Každý touží po úspěchu v náboženství, ekonomickém rozvoji, uspokojování smyslů a nakonec splynutí s Brahmanem. To jsou obvyklé činnosti obyčejných lidí, ale pokud budeme uvažovat nekompromisně v souladu se zásadami Véd, je nejvyšší dokonalostí dospět na úroveň śravaṇaṁ kīrtanam, naslouchání a zpívání o Nejvyšší Osobnosti Božství. To je potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.2):
vedyaṁ vāstavam atra vastu śiva-daṁ tāpa-trayonmūlanam
śrīmad-bhāgavate mahā-muni-kṛte kiṁ vā parair īśvaraḥ
sadyo hṛdy avarudhyate ’tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhis tat-kṣaṇāt
vedyaṁ vāstavam atra vastu śiva-daṁ tāpa-trayonmūlanam
śrīmad-bhāgavate mahā-muni-kṛte kiṁ vā parair īśvaraḥ
sadyo hṛdy avarudhyate 'tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhis tat-kṣaṇāt
“Completely rejecting all religious activities which are materially motivated, this Bhāgavata Purāṇa propounds the highest truth, which is understandable by those devotees who are fully pure in heart. The highest truth is reality distinguished from illusion for the welfare of all. Such truth uproots the threefold miseries. This beautiful Bhāgavatam, compiled by the great sage Śrī Vyāsadeva, is sufficient in itself for God realization. What is the need of any other scripture? As soon as one attentively and submissively hears the message of Bhāgavatam, by this culture of knowledge the Supreme Lord is established within his heart.” This verse of Śrīmad-Bhāgavatam rejects as cheating processes all religious activities that aim at achieving materialistic goals, including dharma, artha, kāma and even mokṣa, or liberation.
„Tato Bhāgavata Purāṇa zcela zavrhuje všechny hmotně motivované náboženské činnosti a hlásá nejvyšší pravdu, kterou mohou pochopit oddaní s naprosto čistým srdcem. Nejvyšší pravda je realita odlišená od iluze pro dobro všech. Tato pravda vykořeňuje trojí utrpení. Tento překrásný Bhāgavatam, sestavený velkým mudrcem Śrī Vyāsadevou, sám o sobě stačí k realizaci Boha. K čemu je třeba jiného písma? Jakmile někdo pozorně a s pokorou naslouchá poselství Bhāgavatamu, díky tomuto rozvoji poznání se Nejvyšší Pán usídlí v jeho srdci.“ Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu zavrhuje jako podvod všechny druhy náboženských činností, které směřují k dosažení materialistických cílů, mezi něž patří dharma, artha, kāma, a dokonce i mokṣa neboli osvobození.
According to Śrīdhara Svāmī, the material conception of success (mokṣa, or liberation) is desired by those in material existence. Devotees, however, not being situated in material existence, have no desire for liberation.
Podle Śrīdhara Svāmīho touží po hmotném pojetí úspěchu (po mokṣe neboli osvobození) ti, kdo setrvávají v hmotné existenci. Oddaní se však nenacházejí v hmotné existenci, a tak po osvobození netouží.
A devotee is always liberated in all stages of life because he is always engaged in the nine items of devotional service (śravaṇam, kīrtanam, etc.). Śrī Caitanya Mahāprabhu’s philosophy holds that devotional service to Kṛṣṇa always exists in everyone’s heart. It simply has to be awakened by the process of śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Śravaṇādi śuddha-citte karaye udaya (Cc. Madhya 22.107). When a person is actually engaged in devotional service, his eternal relationship with the Lord, the servant-master relationship, is awakened.
Oddaný je na všech stupních života osvobozený, protože je neustále zapojený v devíti formách oddané služby (śravaṇam, kīrtanam atd.). Filosofií Śrī Caitanyi Mahāprabhua je, že oddaná služba Kṛṣṇovi existuje věčně v srdcích všech a je pouze třeba ji probudit praktikováním śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Śravaṇādi śuddha-citte karaye udaya (Caitanya-caritāmṛta Madhya 22.107). U toho, kdo je opravdu zapojený do oddané služby, se probudí jeho věčný vztah s Pánem, vztah služebníka a pána.