Text 258

Text

Verš

prabhu kahe, — śāstre kahe śravaṇa-kīrtana
kṛṣṇa-prema-sevā-phalera ‘parama-sādhana’

Synonyms

Synonyma

prabhu kahe — Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu said; śāstre kahe — in the śāstra it is said; śravaṇa-kīrtana — the process of chanting and hearing; kṛṣṇa-prema-sevā — of loving service to Lord Kṛṣṇa; phalera — of the result; parama-sādhana — best process of achievement.

prabhu kahe — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl; śāstre kahe — v śāstře se říká; śravaṇa-kīrtana — zpívání a naslouchání; kṛṣṇa-prema-sevā — láskyplné služby Pánu Kṛṣṇovi; phalera — výsledku; parama-sādhana — nejlepší způsob dosažení.

Translation

Překlad

Śrī Caitanya Mahāprabhu said, “According to the verdict of the śāstras, the process of hearing and chanting is the best means to attain loving service to Kṛṣṇa.

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Podle śāster je naslouchání a opěvování tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout láskyplné služby Śrī Kṛṣṇovi.“

Purport

Význam

According to the Tattvavādīs, the best process for achieving the highest goal of life is to execute the duties of the four varṇas and āśramas. In the material world, unless one is situated in one of the varṇas (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya or śūdra) one cannot manage social affairs properly to attain the ultimate goal. One also has to follow the principles of the āśramas (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa), since these principles are considered essential for the attainment of the highest goal. In this way the Tattvavādīs establish that the execution of the principles of varṇa and āśrama for the sake of Kṛṣṇa is the best way to attain the topmost goal. The Tattvavādīs thus established their principles in terms of human society. Śrī Caitanya Mahāprabhu, however, differed when He said that the best process is hearing and chanting about Lord Viṣṇu. According to the Tattvavādīs, the highest goal is returning home, back to Godhead, but in Śrī Caitanya Mahāprabhu’s opinion the highest goal is attaining love of Godhead, in either the material world or the spiritual world. In the material world this is practiced according to śāstric injunction, and in the spiritual world the real achievement is already there.

Podle tattvavādīch je nejlepším prostředkem k dosažení nejvyššího cíle života plnění povinností čtyř vareṇ a āśramů. Dokud v tomto hmotném světě není člověk umístěn v některé z vareṇ (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya nebo śūdra), nemůže si své společenské záležitosti zařídit takovým způsobem, aby dosáhl konečného cíle. Je také třeba následovat zásady āśramů (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās), protože ty jsou pro dosažení nejvyššího cíle považovány za stěžejní. Tattvavādī proto tvrdí, že následování zásad varen a āśramů pro Kṛṣṇu je nejlepší způsob, jak dosáhnout nejvyššího cíle. Tattvavādī tedy svoje zásady prosazují z hlediska lidské společnosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu však předložil jiný názor, když řekl, že nejlepším postupem je naslouchat o Pánu Viṣṇuovi a opěvovat Ho. Podle tattvavādīch je nejvyšším cílem návrat domů, zpátky k Bohu, ale podle Śrī Caitanyi Mahāprabhua jím je dosažení lásky k Bohu, ať v hmotném, či duchovním světě. V tomto hmotném světě je to praktikováno podle nařízení śāster a v duchovním světě je skutečného úspěchu již dosaženo.