Text 64
Text 64
Text
Verš
rāya kahe, “jñāna-miśrā bhakti — sādhya-sāra”
rāya kahe, “jñāna-miśrā bhakti — sādhya-sāra”
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
After hearing Rāmānanda Rāya speak in this way, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu again rejected his statement and said, “Go ahead and say something more.”
Poté, co Rāmānanda Rāya promluvil tímto způsobem, Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu jeho výrok znovu zavrhl a řekl: „Pokračuj a řekni něco víc.“
Purport
Význam
Rāmānanda Rāya then replied, “Devotional service mixed with empiric knowledge is the essence of perfection.”
Rāmānanda Rāya na to odpověděl: „Podstatou dokonalosti je oddaná služba smíšená s empirickým poznáním.“
Devotional service mixed with non-Vedic speculative knowledge is certainly not pure devotional service. Therefore Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī in his Anubhāṣya preaches that self-realization following the execution of ritualistic ceremonies is in the neutral stage between liberation and conditioned life. It is a place beyond this material world, in the river Virajā, where the three modes of material nature are subdued or neutralized in the unmanifest stage. However, the spiritual world is a manifestation of spiritual energy and is known as Vaikuṇṭhaloka, “the place where there is no anxiety.” The material world, known as brahmāṇḍa, is the creation of the external energy. Between the two creations — the material creation and the spiritual creation — is a river known as Virajā, as well as a place known as Brahmaloka. Virajā-nadī and Brahmaloka are shelters for living entities disgusted with material life and inclined to impersonal existence by way of denying material variegatedness. Since these places are not situated in the Vaikunṭḥalokas, or the spiritual world, Śrī Caitanya Mahāprabhu proclaims them to be external. In the Brahmaloka and Virajā-nadī, one cannot conceive of the Vaikuṇṭhalokas. Brahmaloka and Virajā-nadī are also attained after difficult austerities, but in these realms there is no understanding of the Supreme Personality of Godhead and His transcendental loving service. Without such spiritual knowledge, simple detachment from material conditions is but another side of material existence. From the spiritual point of view, it is all external. When Śrī Caitanya Mahāprabhu rejected this proposal, Rāmānanda Rāya suggested that devotional service based on philosophy and logic is a more advanced position. He therefore quoted the following verse from the Bhagavad-gītā (18.54).
Oddaná služba s příměsí nevédského spekulativního poznání jistě není čistou oddanou službou. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī proto ve své Anubhāṣyi učí, že seberealizace, která následuje po konání obřadů, je na neutrálním stádiu mezi osvobozeným a podmíněným životem. Je to místo nad tímto hmotným světem, v řece Virajā, kde jsou tři kvality hmotné přírody potlačené či neutralizované v neprojeveném stavu. Duchovní svět je však projevem duchovní energie a je známý jako Vaikuṇṭhaloka neboli „místo, kde neexistuje úzkost“. Hmotný svět známý jako brahmāṇḍa je výtvorem vnější energie. Mezi těmito dvěma stvořeními – hmotným a duchovním – se nachází řeka jménem Virajā a místo známé jako Brahmaloka. Virajā-nadī a Brahmaloka jsou útočiště pro živé bytosti znechucené hmotným životem, se sklonem k neosobní existenci, jíž se dosahuje zavrhováním hmotné různorodosti. Jelikož se tato místa nenacházejí na Vaikuṇṭhalokách neboli v duchovním světě, Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlašuje, že jsou vnější. V Brahmaloce či Virajā-nadī nelze vnímat Vaikuṇṭhaloky. Brahmaloky a Virajā-nadī lze dosáhnout po náročné askezi, ale v těchto oblastech neexistuje pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství a transcendentální oddané služby Pánu. Bez tohoto duchovního poznání je odpoutanost od hmotných podmínek pouze obrácenou stranou hmotné existence. Z duchovního hlediska je to vše vnější. Śrī Caitanya Mahāprabhu tento návrh zamítl, a tak Rāmānanda Rāya navrhl, že oddaná služba založená na filosofii a logice je vyšší. Citoval proto následující verš z Bhagavad-gīty (18.54).