Text 245
Text 245
Text
Verš
rāya kahe, — “kṛṣṇa-bhakti vinā vidyā nāhi āra”
rāya kahe, — “kṛṣṇa-bhakti vinā vidyā nāhi āra”
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
On one occasion the Lord inquired, “Of all types of education, which is the most important?”
Při jedné příležitosti se Pán zeptal: „Jaký druh vzdělání je ze všech nejdůležitější?“
Purport
Význam
Rāmānanda Rāya replied, “No education is important other than the transcendental devotional service of Kṛṣṇa.”
Rāmānanda Rāya odpověděl: „Žádné vzdělání není důležité kromě transcendentální oddané služby Kṛṣṇovi.“
texts 245 to 257 are all questions and answers between Śrī Caitanya Mahāprabhu and Rāmānanda Rāya. In these exchanges there is an attempt to show the difference between material and spiritual existence. Education in Kṛṣṇa consciousness is always transcendental and is the best of all forms of education. Material education aims at increasing the activities of material sense gratification. Beyond material sense gratification is another negative form of knowledge called brahma-vidyā, or impersonal transcendental knowledge. But beyond that brahma-vidyā, or knowledge of the impersonal Brahman, is knowledge of devotional service to the Supreme Lord, Viṣṇu. This knowledge is higher. And higher still is devotional service to Lord Kṛṣṇa, which is the topmost form of education. According to Śrīmad-Bhāgavatam (4.29.49), tat karma hari-toṣaṁ yat sā vidyā tan-matir yayā: “Work meant for pleasing the Supreme Lord is the best, and education that enhances one’s Kṛṣṇa consciousness is the best.”
Verše 245 až 257 jsou všechno otázky a odpovědi mezi Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a Rāmānandou Rāyem, prodchnuté snahou ukázat rozdíl mezi hmotnou a duchovní existencí. Vzdělání ve vědomí Kṛṣṇy je vždy transcendentální a je tím nejlepším druhem vzdělání. Hmotné vzdělání má za cíl rozvíjet hmotné uspokojování smyslů. Nad hmotným uspokojováním smyslů se nachází další negativní podoba poznání, zvaná brahma-vidyā neboli neosobní transcendentální poznání. Nad tímto brahma-vidyā neboli poznáním o neosobním Brahmanu stojí poznání o oddané službě Nejvyššímu Pánu, Viṣṇuovi. Toto poznání je vyšší. A ještě výše stojí oddaná služba Pánu Kṛṣṇovi, což je nejvyšší podoba vzdělání. Śrīmad-Bhāgavatam (4.29.49) uvádí: tat karma hari-toṣaṁ yat sā vidyā tan-matir yayā – „Nejlepší činností je činnost určená k potěšení Nejvyššího Pána a nejlepším vzděláním je vzdělání, které obohacuje naše vědomí Kṛṣṇy.“
Also, according to Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23-24):
Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23–24) dále uvádí:
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
kriyeta bhagavaty addhā tan manye ’dhītam uttamam
kriyeta bhagavaty addhā tan manye ’dhītam uttamam
This is a statement given by Prahlāda Mahārāja in answer to a question raised by his father. Prahlāda Mahārāja said, “To hear or chant about Lord Viṣṇu, to remember Him, to serve His lotus feet, to worship Him, to offer prayers to Him, to become His servant and His friend, to sacrifice everything for His service — all these are varieties of devotional service. One who is engaged in such activities is understood to be educated to the topmost perfection.”
Toto je výrok Prahlāda Mahārāje, který vyslovil jako odpověď na otázku svého otce. Prahlāda Mahārāja řekl: „Opěvovat Pána Viṣṇua nebo o Něm naslouchat, myslet na Něho, sloužit Jeho lotosovým nohám, uctívat Ho, modlit se k Němu, stát se Jeho služebníkem a přítelem a obětovat vše službě Jemu – to vše jsou různé způsoby oddané služby. O tom, kdo je zapojený v těchto činnostech, se rozumí, že dosáhl nejvyšší dokonalosti ve vzdělání.“