Skip to main content

Text 245

Text 245

Text

Verš

prabhu kahe, — “kon vidyā vidyā-madhye sāra?”
rāya kahe, — “kṛṣṇa-bhakti vinā vidyā nāhi āra”
prabhu kahe, — “kon vidyā vidyā-madhye sāra?”
rāya kahe, — “kṛṣṇa-bhakti vinā vidyā nāhi āra”

Synonyms

Synonyma

prabhu kahe — the Lord inquired; kon — what; vidyā — knowledge; vidyā-madhye — in the midst of knowledge; sāra — the most important; rāya kahe — Rāmānanda Rāya answered; kṛṣṇa-bhakti — devotional service to Kṛṣṇa; vinā — except; vidyā — education; nāhi — there is not; āra — any other.

prabhu kahe — Pán se zeptal; kon — jaké; vidyā — poznání; vidyā-madhye — mezi veškerým poznáním; sāra — nejdůležitější; rāya kahe — Rāmānanda Rāya odpověděl; kṛṣṇa-bhakti — oddané služby Kṛṣṇovi; vinā — vyjma; vidyā — vzdělání; nāhi — není; āra — jakékoliv jiné.

Translation

Překlad

On one occasion the Lord inquired, “Of all types of education, which is the most important?”

Při jedné příležitosti se Pán zeptal: „Jaký druh vzdělání je ze všech nejdůležitější?“

Purport

Význam

Rāmānanda Rāya replied, “No education is important other than the transcendental devotional service of Kṛṣṇa.”

Rāmānanda Rāya odpověděl: „Žádné vzdělání není důležité kromě transcendentální oddané služby Kṛṣṇovi.“

texts 245 to 257 are all questions and answers between Śrī Caitanya Mahāprabhu and Rāmānanda Rāya. In these exchanges there is an attempt to show the difference between material and spiritual existence. Education in Kṛṣṇa consciousness is always transcendental and is the best of all forms of education. Material education aims at increasing the activities of material sense gratification. Beyond material sense gratification is another negative form of knowledge called brahma-vidyā, or impersonal transcendental knowledge. But beyond that brahma-vidyā, or knowledge of the impersonal Brahman, is knowledge of devotional service to the Supreme Lord, Viṣṇu. This knowledge is higher. And higher still is devotional service to Lord Kṛṣṇa, which is the topmost form of education. According to Śrīmad-Bhāgavatam (4.29.49), tat karma hari-toṣaṁ yat sā vidyā tan-matir yayā: “Work meant for pleasing the Supreme Lord is the best, and education that enhances one’s Kṛṣṇa consciousness is the best.”

Verše 245 až 257 jsou všechno otázky a odpovědi mezi Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a Rāmānandou Rāyem, prodchnuté snahou ukázat rozdíl mezi hmotnou a duchovní existencí. Vzdělání ve vědomí Kṛṣṇy je vždy transcendentální a je tím nejlepším druhem vzdělání. Hmotné vzdělání má za cíl rozvíjet hmotné uspokojování smyslů. Nad hmotným uspokojováním smyslů se nachází další negativní podoba poznání, zvaná brahma-vidyā neboli neosobní transcendentální poznání. Nad tímto brahma-vidyā neboli poznáním o neosobním Brahmanu stojí poznání o oddané službě Nejvyššímu Pánu, Viṣṇuovi. Toto poznání je vyšší. A ještě výše stojí oddaná služba Pánu Kṛṣṇovi, což je nejvyšší podoba vzdělání. Śrīmad-Bhāgavatam (4.29.49) uvádí: tat karma hari-toṣaṁ yat sā vidyā tan-matir yayā – „Nejlepší činností je činnost určená k potěšení Nejvyššího Pána a nejlepším vzděláním je vzdělání, které obohacuje naše vědomí Kṛṣṇy.“

Also, according to Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23-24):

Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23–24) dále uvádí:

śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥsmaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
iti puṁsārpitā viṣṇaubhaktiś cen nava-lakṣaṇā
kriyeta bhagavaty addhā
tan manye ’dhītam uttamam
iti puṁsārpitā viṣṇaubhaktiś cen nava-lakṣaṇā
kriyeta bhagavaty addhā
tan manye ’dhītam uttamam

This is a statement given by Prahlāda Mahārāja in answer to a question raised by his father. Prahlāda Mahārāja said, “To hear or chant about Lord Viṣṇu, to remember Him, to serve His lotus feet, to worship Him, to offer prayers to Him, to become His servant and His friend, to sacrifice everything for His service — all these are varieties of devotional service. One who is engaged in such activities is understood to be educated to the topmost perfection.”

Toto je výrok Prahlāda Mahārāje, který vyslovil jako odpověď na otázku svého otce. Prahlāda Mahārāja řekl: „Opěvovat Pána Viṣṇua nebo o Něm naslouchat, myslet na Něho, sloužit Jeho lotosovým nohám, uctívat Ho, modlit se k Němu, stát se Jeho služebníkem a přítelem a obětovat vše službě Jemu – to vše jsou různé způsoby oddané služby. O tom, kdo je zapojený v těchto činnostech, se rozumí, že dosáhl nejvyšší dokonalosti ve vzdělání.“