CHAPTER SEVEN
KAPITOLA SEDMÁ
The Lord Begins His Tour of South India
Pán se vydává na pouť po jižní Indii
In his Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura summarizes the seventh chapter as follows. Śrī Caitanya Mahāprabhu accepted the renounced order of life in the month of Māgha (January-February) and went to Jagannātha Purī in the month of Phālguna (February-March). He saw the Dola-yātrā festival during the month of Phālguna, and in the month of Caitra He liberated Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. During the month of Vaiśākha, He began to tour South India. When He proposed to travel to South India alone, Śrī Nityānanda Prabhu gave Him a brāhmaṇa assistant named Kṛṣṇadāsa. When Śrī Caitanya Mahāprabhu was beginning His tour, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya gave Him four sets of clothes and requested Him to see Rāmānanda Rāya, who was residing at that time on the bank of the river Godāvarī. Along with other devotees, Nityānanda Prabhu accompanied the Lord to Ālālanātha, but there Lord Caitanya left them all behind and went ahead with the brāhmaṇa Kṛṣṇadāsa. The Lord began chanting the mantra “kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa he.” In whatever village He spent the night, whenever a person came to see Him in His shelter, the Lord implored him to preach the Kṛṣṇa consciousness movement. After teaching the people of one village, the Lord proceeded to other villages to increase devotees. In this way He finally reached Kūrma-sthāna. While there, He bestowed His causeless mercy upon a brāhmaṇa called Kūrma and cured another brāhmaṇa, named Vāsudeva, who was suffering from leprosy. After curing this brāhmaṇa leper, Śrī Caitanya Mahāprabhu received the title Vāsudevāmṛta-prada, meaning “one who delivered nectar to the leper Vāsudeva.”
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi shrnuje sedmou kapitolu takto: Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal stav odříkání v měsíci Māgha (leden–únor) a v měsíci Phālguna (únor–březen) odešel do Džagannáth Purí. V měsíci Phālguna se také zúčastnil slavnosti Dola-yātrā a v měsíci Caitra osvobodil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. V měsíci Vaiśākha zahájil svoji pouť po jižní Indii. Původně chtěl po jižní Indii cestovat sám, ale Śrī Nityānanda Prabhu Mu dal s sebou brāhmaṇského pomocníka Kṛṣṇadāse. Když se Śrī Caitanya Mahāprabhu vydával na cestu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Mu věnoval čtyři sady oblečení a požádal Ho, aby navštívil Rāmānandu Rāye, který tehdy sídlil na břehu řeky Gódávarí. Nityānanda Prabhu a další oddaní Pána doprovázeli až do Álálanáthu, ale tam se Pán Caitanya se všemi rozloučil a dál šel jenom s brāhmaṇou Kṛṣṇadāsem. Cestou začal zpívat mantru „kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa he“. V jakékoli vesnici, kde přenocoval, žádal každého, kdo Ho přišel navštívit, ať šíří hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Poté, co ukončil kázání v jedné vesnici, šel zvětšovat počet oddaných do dalších vesnic. Tak dorazil až do Kúrma-sthánu. Tam udělil svou bezpříčinnou milost brāhmaṇovi Kūrmovi a jiného brāhmaṇu, Vāsudevu, vyléčil z lepry. Po vyléčení tohoto malomocného brāhmaṇy dostal Śrī Caitanya Mahāprabhu jméno Vāsudevāmṛta-prada, což znamená „ten, kdo dal nektar malomocnému Vāsudevovi“.
- Text 1:
- Lord Caitanya Mahāprabhu, being very compassionate toward a brāhmaṇa named Vāsudeva, cured him of leprosy. He transformed him into a beautiful man satisfied with devotional service. I offer my respectful obeisances unto the glorious Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu.
- Text 1:
- Pán Caitanya Mahāprabhu se slitoval nad brāhmaṇou Vāsudevou a vyléčil ho z lepry. Proměnil ho v překrásného člověka spokojeného s oddanou službou. S úctou se klaním slavnému Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
- Text 2:
- All glories to Lord Caitanya Mahāprabhu! All glories to Lord Nityānanda Prabhu! All glories to Advaita Ācārya! And all glories to all the devotees of Lord Caitanya!
- Text 2:
- Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua!
- Text 4:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu accepted the renounced order during the waxing fortnight of the month of Māgha. During the following month, Phālguna, He went to Jagannātha Purī and resided there.
- Text 4:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal stav odříkání během čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce v měsíci Māgha. Během následujícího měsíce Phālguna odešel do Džagannáth Purí a usadil se tam.
- Text 5:
- At the end of the month of Phālguna, He witnessed the Dola-yātrā ceremony, and in His usual ecstatic love of God, He chanted and danced in various ways on the occasion.
- Text 5:
- Na konci měsíce Phālguna se zúčastnil slavnosti Dola-yātrā a při této příležitosti různými způsoby zpíval a tančil ve stavu extatické lásky k Bohu, jak měl ve zvyku.
- Text 6:
- During the month of Caitra, while living at Jagannātha Purī, the Lord delivered Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, and at the beginning of the next month (Vaiśākha), He decided to go to South India.
- Text 6:
- V měsíci Caitra Pán za svého pobytu v Džagannáth Purí osvobodil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu a začátkem dalšího měsíce (Vaiśākha) se rozhodl jít do jižní Indie.
- Texts 7-8:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu called all His devotees together and, holding them by the hand, humbly informed them, “You are all more dear to Me than My life. I can give up My life, but to give you up is difficult for Me.
- Text 7-8:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu svolal všechny své oddané, vzal je za ruce a s pokorou jim řekl: „Jste Mi všichni dražší než Můj vlastní život. Mohu se vzdát svého života, ale vzdát se vás je pro Mě těžké.“
- Text 9:
- “You are all My friends, and you have properly executed the duties of friends by bringing Me here to Jagannātha Purī and giving Me the chance to see Lord Jagannātha in the temple.
- Text 9:
- „Všichni jste Moji přátelé a tím, že jste Mě přivedli sem do Džagannáth Purí a umožnili Mi zhlédnout Pána Jagannātha v chrámu, jste náležitě splnili povinnosti přátel.“
- Text 13:
- Knowing everything, Śrī Caitanya Mahāprabhu was aware that Viśvarūpa had already passed away. A pretense of ignorance was necessary, however, so that He could go to South India and liberate the people there.
- Text 13:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu ví vše, a tak dobře věděl, že Viśvarūpa již opustil tento svět. Musel však předstírat, že o tom neví, aby mohl odejít do jižní Indie a osvobodit tamní obyvatelstvo.
- Text 16:
- “Let one or two of us go with You; otherwise You may fall into the clutches of thieves and rogues along the way. They may be whomever You like, but two persons should go with You.
- Text 16:
- „Nech jednoho nebo dva z nás jít s Tebou; jinak bys mohl cestou padnout do spárů zlodějů a darebáků. Vyber si, koho chceš, ale dva by měli jít s Tebou.“
- Text 20:
- “While on the way to Jagannātha Purī, You broke My sannyāsa staff. I know that all of you have great affection for Me, but such things disturb My activities.
- Text 20:
- „Na cestě do Džagannáth Purí jsi zlámal Mou tyč sannyāsīho. Vím, že ke Mně všichni chováte hlubokou náklonnost, ale takové věci narušují Mé činnosti.“
- Text 23:
- “Being a sannyāsī, I have a duty to lie down on the ground and to take a bath three times a day, even during the winter. But Mukunda becomes very unhappy when he sees My severe austerities.
- Text 23:
- „Jsem sannyāsī a Mou povinností je spát na zemi a koupat se třikrát denně i v zimě. Když ale Mukunda vidí Moji přísnou askezi, je z toho nešťastný.“
- Text 27:
- “Dāmodara Paṇḍita and others are more advanced in receiving the mercy of Lord Kṛṣṇa; therefore they are independent of public opinion. As such, they want Me to enjoy sense gratification, even though it be unethical. But since I am a poor sannyāsī, I cannot abandon the duties of the renounced order, and therefore I follow them strictly.
- Text 27:
- „Dāmodara Paṇḍita a další umějí přijímat milost Pána Kṛṣṇy lépe než Já, a proto je názory veřejnosti nezajímají. Chtějí tedy, abych si užíval smyslů, i když je to nemorální. Já se ale jako ubohý sannyāsī nemohu zříci povinností stavu odříkání, a proto je přísně následuji.“
- Text 29:
- Actually the Lord was controlled by the good qualities of all His devotees. On the pretense of attributing faults, He tasted all these qualities.
- Text 29:
- Pán byl ve skutečnosti v moci dobrých vlastností všech svých oddaných. Pod rouškou přisuzování chyb si všechny tyto vlastnosti vychutnával.
- Text 30:
- No one can properly describe Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu’s affection for His devotees. He always tolerated all kinds of personal unhappiness resulting from His acceptance of the renounced order of life.
- Text 30:
- Nikdo nedokáže náležitě popsat náklonnost, kterou Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu choval ke svým oddaným. Vždy toleroval všechny druhy osobního neštěstí, které Mu způsobilo přijetí stavu odříkání.
- Text 31:
- The regulative principles observed by Caitanya Mahāprabhu were sometimes intolerable, and all the devotees became greatly affected by them. Although strictly observing the regulative principles, Caitanya Mahāprabhu could not tolerate the unhappiness felt by His devotees.
- Text 31:
- Usměrňující zásady, které Caitanya Mahāprabhu dodržoval, byly někdy nesnesitelné a všech oddaných se velmi dotýkaly. Přestože Caitanya Mahāprabhu přísně dodržoval usměrňující zásady, nemohl snášet neštěstí, které zakoušeli Jeho oddaní.
- Text 33:
- Four devotees then humbly insisted that they go with the Lord, but Śrī Caitanya Mahāprabhu, being the independent Supreme Personality of Godhead, did not accept their request.
- Text 33:
- Čtyři oddaní pokorně naléhali, že půjdou s Pánem, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu jako nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství jejich žádosti nevyhověl.
- Text 42:
- As soon as they entered his house, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya offered the Lord obeisances and a place to sit. After seating all the others, the Bhaṭṭācārya took his seat.
- Text 42:
- Jakmile vstoupili do jeho domu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se Pánu poklonil a nabídl Mu místo k sezení. Potom usadil všechny ostatní a nakonec se posadil sám.
- Text 43:
- After they had discussed various topics about Lord Kṛṣṇa, Śrī Caitanya Mahāprabhu informed Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, “I have come to your place just to receive your order.
- Text 43:
- Po rozhovoru o různých námětech týkajících se Pána Kṛṣṇy řekl Śrī Caitanya Mahāprabhu Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi: „Přišel jsem do tvého domu jen proto, abych od tebe dostal příkaz.“
- Text 46:
- Upon hearing this, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya became very much agitated. Catching hold of the lotus feet of Caitanya Mahāprabhu, he gave this sorrowful reply.
- Text 46:
- Když to Sārvabhauma Bhaṭṭācārya uslyšel, velice ho to znepokojilo. Uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a zarmouceně odpověděl.
- Text 49:
- “My dear Lord, You are the independent Supreme Personality of Godhead. Certainly You will depart. I know that. Still, I ask You to stay here a few days more so that I can see Your lotus feet.”
- Text 49:
- „Můj drahý Pane, jsi nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství. Zcela jistě odejdeš, já to vím. Přesto Tě žádám, zůstaň zde ještě pár dní, abych mohl vidět Tvé lotosové nohy.“
- Text 56:
- Seeing Lord Jagannātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu also begged His permission. The priest then immediately delivered prasādam and a garland to Lord Caitanya.
- Text 56:
- Při návštěvě Pána Jagannātha požádal Śrī Caitanya Mahāprabhu o svolení také Jeho. Kněz v tu chvíli Pánu Caitanyovi okamžitě přinesl prasādam a girlandu.
- Text 57:
- Thus receiving Lord Jagannātha’s permission in the form of a garland, Śrī Caitanya Mahāprabhu offered obeisances, and then in great jubilation He prepared to depart for South India.
- Text 57:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu tak dostal svolení Pána Jagannātha v podobě girlandy. Složil poklony a s velkou radostí se připravil k odchodu do jižní Indie.
- Text 58:
- Accompanied by His personal associates and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu circumambulated the altar of Jagannātha. The Lord then departed on His South Indian tour.
- Text 58:
- V doprovodu svých osobních služebníků a Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi Śrī Caitanya Mahāprabhu obřadně obešel Jagannāthův oltář a potom se vydal na svou pouť po jižní Indii.
- Text 60:
- “Bring the four sets of loincloths and outer garments I keep at home, and also some prasādam of Lord Jagannātha. You may carry these things with the help of some brāhmaṇa.”
- Text 60:
- „Přines čtyři sady bederních roušek a svrchního oblečení, které mám doma, a také prasādam Pána Jagannātha. Vezmi si na pomoc nějakého brāhmaṇu.“
- Text 61:
- While Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu was departing, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya submitted the following at His lotus feet: “My Lord, I have one final request that I hope You will kindly fulfill.
- Text 61:
- Když Śrī Caitanya Mahāprabhu odcházel, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přednesl u Jeho lotosových nohou tuto žádost: „Můj Pane, mám jedno poslední přání a doufám, že mi je laskavě splníš.“
- Text 64:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya continued, “Rāmānanda Rāya is a fit person to associate with You; no other devotee can compare with him in knowledge of the transcendental mellows.
- Text 64:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pokračoval: „Rāmānanda Rāya je někým, kdo je hoden Tvé společnosti. Žádný jiný oddaný se mu nevyrovná v poznání o transcendentálních náladách.“
- Text 65:
- “He is a most learned scholar as well as an expert in devotional mellows. Actually he is most exalted, and if You talk with him, You will see how glorious he is.
- Text 65:
- „Je tím největším učencem a zároveň odborníkem na nálady oddanosti. Ve skutečnosti je to ta nejvznešenější osoba, a pokud s ním promluvíš, poznáš jeho slávu.“
- Text 66:
- “I could not realize when I first spoke with Rāmānanda Rāya that his topics and endeavors were all transcendentally uncommon. I made fun of him simply because he was a Vaiṣṇava.”
- Text 66:
- „Když jsem s Rāmānandou Rāyem mluvil poprvé, nechápal jsem, jak transcendentálně neobyčejná jsou témata, o kterých hovoří, a úsilí, které vyvíjí. Posmíval jsem se mu jen proto, že byl vaiṣṇava.“
- Text 67:
- The Bhaṭṭācārya said, “By Your mercy I can now understand the truth about Rāmānanda Rāya. In talking with him, You also will acknowledge his greatness.”
- Text 67:
- Bhaṭṭācārya řekl: „Díky Tvé milosti jsem nyní pochopil skutečnou pravdu o Rāmānandovi Rāyovi. Ty také oceníš jeho vznešenost, až s ním budeš hovořit.“
- Text 69:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu asked the Bhaṭṭācārya to bless Him while he engaged in the devotional service of Lord Kṛṣṇa at home, so that by Sārvabhauma’s mercy the Lord could return to Jagannātha Purī.
- Text 69:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu Bhaṭṭācāryu požádal, aby Mu požehnal, až se bude doma věnovat oddané službě Pánu Kṛṣṇovi, aby se Sārvabhaumovou milostí mohl do Džagannáth Purí vrátit.
- Text 71:
- Although Sārvabhauma Bhaṭṭācārya fainted, Śrī Caitanya Mahāprabhu did not take notice of him. Rather, He left quickly. Who can understand the mind and intention of Śrī Caitanya Mahāprabhu?
- Text 71:
- Přestože Sārvabhauma Bhaṭṭācārya omdlel, Śrī Caitanya Mahāprabhu si ho nevšímal a rychle odešel. Kdo může pochopit mysl a záměry Śrī Caitanyi Mahāprabhua?
- Text 73:
- “The hearts of those above common behavior are sometimes harder than a thunderbolt and sometimes softer than a flower. How can one accommodate such contradictions in great personalities?”
- Text 73:
- „Srdce těch, kteří jednají nad běžnou úrovní, jsou někdy tvrdší než blesk a někdy jemnější než květina. Jak si může člověk srovnat takové protiklady u velkých osobností?“
- Text 78:
- All around Śrī Caitanya Mahāprabhu, who is also known as Gaurahari, people began to shout the holy name of Hari. Lord Caitanya, immersed in His usual ecstasy of love, danced in the midst of them.
- Text 78:
- Všude okolo Śrī Caitanyi Mahāprabhua, známého také jako Gaurahari, začali lidé křičet svaté jméno Hariho. Pán Caitanya tančil v jejich středu, pohroužený ve své obvyklé extázi lásky k Bohu.
- Text 79:
- The body of Śrī Caitanya Mahāprabhu was naturally very beautiful. It was like molten gold dressed in saffron cloth. Indeed, He was most beautiful for being ornamented with the ecstatic symptoms, which caused His bodily hair to stand on end, tears to well up in His eyes, and His body to tremble and perspire all over.
- Text 79:
- Tělo Śrī Caitanyi Mahāprabhua bylo přirozeně nádherné, jako tekuté zlato oblečené do šafránového roucha. Byl nesmírně krásný tím, že Ho zdobily extatické příznaky, které způsobovaly, že se Mu ježily chlupy, oči se zalévaly slzami a celé Jeho tělo se třáslo a potilo.
- Text 81:
- Everyone — including children, old men and women — began to dance and to chant the holy names of Śrī Kṛṣṇa and Gopāla. In this way they all floated in the ocean of love of Godhead.
- Text 81:
- Každý, včetně dětí, starců a žen, začal tančit a zpívat svatá jména Śrī Kṛṣṇy a Gopāla. Všichni tak plavali v oceánu lásky k Bohu.
- Text 82:
- Upon seeing the chanting and dancing of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu, Lord Nityānanda predicted that later there would be dancing and chanting in every village.
- Text 82:
- Pán Nityānanda Prabhu při pohledu na zpěv a tanec Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua předpověděl, že později se bude tančit a zpívat v každé vesnici.
- Text 91:
- The next morning, after taking His bath, Śrī Caitanya Mahāprabhu started on His South Indian tour. He bade farewell to the devotees by embracing them.
- Text 91:
- Dalšího dne ráno se Śrī Caitanya Mahāprabhu vykoupal a vydal se na svou cestu po jižní Indii. S každým oddaným se na rozloučenou obejmul.
- Text 95:
- Almost like a mad lion, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu went on His tour filled with ecstatic love and performing saṅkīrtana, chanting Kṛṣṇa’s names as follows.
- Text 95:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval ve své cestě téměř jako šílený lev. Pohroužený v extázi lásky prováděl saṅkīrtan tak, že zpíval Kṛṣṇova jména následujícím způsobem.
- Text 97:
- Chanting this verse, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu, known as Gaurahari, went on His way. As soon as He saw someone, He would request him to chant “Hari! Hari!”
- Text 97:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu, známý jako Gaurahari, zpíval tento verš a šel svou cestou. Jakmile někoho uviděl, požádal ho, ať zpívá „Hari! Hari!“
- Text 98:
- Whoever heard Lord Caitanya Mahāprabhu chant “Hari! Hari!” also chanted the holy name of Lord Hari and Kṛṣṇa. In this way they all followed the Lord, very eager to see Him.
- Text 98:
- Každý z těch, kdo Pána Caitanyu Mahāprabhua slyšeli zpívat „Hari! Hari!“, také zpíval svatá jména Pána Hariho a Kṛṣṇy. Všichni tak šli za Pánem, protože Ho dychtili vidět.
- Text 100:
- Each of these empowered persons would return to his own village, always chanting the holy name of Kṛṣṇa and sometimes laughing, crying and dancing.
- Text 100:
- Každý takto zmocněný člověk se vrátil do své vesnice a neustále zpíval svaté jméno Kṛṣṇy, někdy se smál, někdy naříkal a někdy tančil.
- Text 101:
- Such an empowered person would request everyone and anyone — whomever he saw — to chant the holy name of Kṛṣṇa. In this way all the villagers would also become devotees of the Supreme Personality of Godhead.
- Text 101:
- Tato zmocněná osoba žádala každého, koho potkala, aby zpíval svaté jméno Kṛṣṇy, a tak se i všichni ostatní vesničané stali oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství.
- Text 102:
- People from different villages who came to see such an empowered individual would become like him simply by seeing him and receiving the mercy of his glance.
- Text 102:
- Lidé z různých vesnic se na takového zmocněného člověka přicházeli podívat, a díky tomu, že ho viděli a dostali milost jeho pohledu, se stali podobnými jako on.
- Text 103:
- When each of these newly empowered individuals returned to his own village, he also converted the villagers into devotees. And when others came from different villages to see him, they were also converted.
- Text 103:
- Když se každý z těchto nově zmocněných jedinců vrátil do své vesnice, také udělal ze všech vesničanů oddané. Oddaní se stali i z těch, kdo se na něho přišli podívat z jiných vesnic.
- Text 107:
- By the mercy of the Supreme Lord, Śrī Caitanya Mahāprabhu, everyone became a first-class devotee. Later they became teachers or spiritual masters and liberated the entire world.
- Text 107:
- Milostí Nejvyššího Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua, se ze všech stali prvotřídní oddaní. Později se stali učiteli nebo duchovními mistry a osvobodili celý svět.
- Text 109:
- Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu did not manifest His spiritual potencies at Navadvīpa, but He did manifest them in South India and liberated all the people there.
- Text 109:
- V Navadvípu Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu neprojevil své duchovní síly, ale projevil je v jižní Indii, kde osvobodil všechny lidi.
- Text 114:
- While at this place, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu was in His usual ecstasy of love of Godhead and was laughing, crying, dancing and chanting. Everyone who saw Him was astonished.
- Text 114:
- Během pobytu na tomto místě Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu prožíval svou obvyklou extázi lásky k Bohu a smál se, naříkal, tančil a zpíval. Každý, kdo Ho viděl, nevycházel z údivu.
- Text 115:
- After hearing of these wonderful occurrences, everyone came to see Him there. When they saw the beauty of the Lord and His ecstatic condition, they were all struck with wonder.
- Text 115:
- Všichni, kdo se o těchto neobyčejných událostech doslechli, se tam na Něho přišli také podívat, a každý žasl nad Pánovou krásou a extází.
- Text 116:
- Just by seeing Lord Caitanya Mahāprabhu, everyone became a devotee. They began to chant “Kṛṣṇa” and “Hari” and all the holy names. They all were merged in a great ecstasy of love, and they began to dance, raising their arms.
- Text 116:
- Pouhým pohledem na Pána Caitanyu Mahāprabhua se lidé stávali oddanými. Začínali zpívat „Kṛṣṇa“, „Hari“ a další svatá jména. Všichni se topili ve velké extázi lásky a tančili s rukama nad hlavou.
- Text 118:
- By hearing the holy name of Kṛṣṇa, the entire country became Vaiṣṇava. It was as if the nectar of the holy name of Kṛṣṇa overflooded the entire country.
- Text 118:
- Poslechem svatého jména Kṛṣṇy se z celé země stala země vaiṣṇavů. Vypadalo to, jako kdyby celou zemi zaplavil nektar svatého jména.
- Text 119:
- After some time, when Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu manifested His external consciousness, a priest of the Lord Kūrma Deity gave Him various offerings.
- Text 119:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu po nějaké době projevil známky vnějšího vědomí, a tehdy Mu kněz Božstva Pána Kūrmy daroval různé obětiny.
- Text 120:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu’s mode of preaching has already been explained, and I shall not repeat the explanation. In whichever village the Lord entered, His behavior was the same.
- Text 120:
- Nálada, ve které Śrī Caitanya Mahāprabhu kázal, již byla popsána, a tak se nebudu opakovat. Pán se choval stejně v každé vesnici, do které přišel.
- Text 123:
- With great affection and respect, that Kūrma brāhmaṇa made Śrī Caitanya Mahāprabhu eat all kinds of food. After that, the remnants were shared by all the members of the family.
- Text 123:
- Tento brāhmaṇa Kūrma s velkou náklonností a úctou pohostil Śrī Caitanyu Mahāprabhua všemožnými druhy jídel. O zbytky se potom rozdělili všichni členové rodiny.
- Text 126:
- The brāhmaṇa begged Lord Caitanya Mahāprabhu, “My dear Lord, kindly show me favor and let me go with You. I can no longer tolerate the waves of misery caused by materialistic life.”
- Text 126:
- Brāhmaṇa Pána Caitanyu Mahāprabhua prosil: „Můj drahý Pane, prosím projev mi svou přízeň a dovol mi jít s Tebou. Už nemohu snášet vlny utrpení vyvolávané materialistickým způsobem života.“
- Text 128:
- “Instruct everyone to follow the orders of Lord Śrī Kṛṣṇa as they are given in the Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam. In this way become a spiritual master and try to liberate everyone in this land.”
- Text 128:
- „Každého pouč, aby následoval pokyny Pána Śrī Kṛṣṇy, jak jsou dané v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu. Staň se tak duchovním mistrem a snaž se osvobodit každého v této zemi.“
- Text 129:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu further advised the brāhmaṇa Kūrma, “If you follow this instruction, your materialistic life at home will not obstruct your spiritual advancement. Indeed, if you follow these regulative principles, we will again meet here, or, rather, you will never lose My company.”
- Text 129:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu dále brāhmaṇovi Kūrmovi poradil: „Budeš-li se řídit tímto pokynem, nebude materialistický život doma na překážku tvému duchovnímu pokroku. Naopak, budeš-li následovat tyto usměrňující zásady, znovu se tu setkáme, nebo lépe řečeno, nikdy neztratíš Moji společnost.“
- Text 130:
- At whosever house Śrī Caitanya accepted His alms by taking prasādam, He would convert the dwellers to His saṅkīrtana movement and advise them just as He advised the brāhmaṇa named Kūrma.
- Text 130:
- Vždy, když Śrī Caitanya přijímal v něčím domě almužnu v podobě prasādam, získal všechny, kdo tam bydleli, pro své saṅkīrtanové hnutí a dal jim stejné pokyny jako brāhmaṇovi Kūrmovi.
- Texts 131-132:
- While on His tour, Śrī Caitanya Mahāprabhu would spend the night at a temple by the road. Whenever He accepted food from a person, He would give him the same advice He gave the brāhmaṇa named Kūrma. He adopted this process until He returned to Jagannātha Purī from His South Indian tour.
- Text 131-132:
- Na své pouti trávil Śrī Caitanya Mahāprabhu noci v chrámu nebo u cesty. Kdykoliv u někoho jedl, dal tomu člověku stejné pokyny jako brāhmaṇovi Kūrmovi. To dělal celou dobu, dokud se ze své cesty po jižní Indii nevrátil do Džagannáth Purí.
- Text 133:
- Thus I have described the Lord’s behavior elaborately in the case of Kūrma. In this way, you will know Śrī Caitanya Mahāprabhu’s dealings throughout South India.
- Text 133:
- Obšírně jsem popsal Pánovo jednání s brāhmaṇou Kūrmou, a díky tomu budete vědět, jak se Śrī Caitanya Mahāprabhu choval po celé jižní Indii.
- Text 135:
- When Śrī Caitanya Mahāprabhu left, the brāhmaṇa Kūrma followed Him a great distance, but eventually Lord Caitanya took care to send him back home.
- Text 135:
- Když Śrī Caitanya Mahāprabhu odcházel, brāhmaṇa Kūrma Ho velký kus cesty následoval. Pán Caitanya ho však nakonec starostlivě poslal domů.
- Text 137:
- Although suffering from leprosy, the brāhmaṇa Vāsudeva was enlightened. As soon as one worm fell from his body, he would pick it up and place it back again in the same location.
- Text 137:
- I když brāhmaṇa Vāsudeva trpěl leprou, byl osvícený. Jakmile jeden červ vypadl z rány na jeho těle, vždy ho sebral a vrátil ho zpátky na stejné místo.
- Text 139:
- When the leper Vāsudeva came to Kūrma’s house to see Caitanya Mahāprabhu, he was informed that the Lord had already left. The leper then fell to the ground unconscious.
- Text 139:
- Když malomocný Vāsudeva přišel do Kūrmova domu, aby viděl Caitanyu Mahāprabhua, dozvěděl se, že Pán již odešel. V bezvědomí se pak zhroutil na zem.
- Text 140:
- When Vāsudeva, the leper brāhmaṇa, was lamenting due to not being able to see Caitanya Mahāprabhu, the Lord immediately returned to that spot and embraced him.
- Text 140:
- Když malomocný brāhmaṇa Vāsudeva naříkal, že nemohl spatřit Caitanyu Mahāprabhua, Pán se tam okamžitě vrátil a objal ho.
- Text 141:
- When Śrī Caitanya Mahāprabhu touched him, both the leprosy and his distress went to a distant place. Indeed, Vāsudeva’s body became very beautiful, to his great happiness.
- Text 141:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu se ho dotkl, a v tu chvíli se lepra i jeho neštěstí vzdálily na hony daleko. Vāsudevovo tělo k jeho velké radosti velice zkrásnělo.
- Text 142:
- The brāhmaṇa Vāsudeva was astonished to behold the wonderful mercy of Śrī Caitanya Mahāprabhu, and he began to recite a verse from Śrīmad-Bhāgavatam, touching the Lord’s lotus feet.
- Text 142:
- Brāhmaṇa Vāsudeva žasl, když viděl úžasnou milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a dotýkaje se lotosových nohou Pána, začal recitovat verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu.
- Text 143:
- He said, “ ‘Who am I? A sinful, poor friend of a brāhmaṇa. And who is Kṛṣṇa? The Supreme Personality of Godhead, full in six opulences. Nonetheless, He has embraced me with His two arms.’ ”
- Text 143:
- Řekl: „Kdo jsem? Hříšný a ubohý přítel brāhmaṇy. A kdo je Kṛṣṇa? Nejvyšší Osobnost Božství, jež v plné míře oplývá šesti vznešenými atributy. On mě však přesto svými dvěma pažemi objal.“
- Texts 144-145:
- The brāhmaṇa Vāsudeva continued, “O my merciful Lord, such mercy is not possible for ordinary living entities. Such mercy can be found only in You. Upon seeing me, even a sinful person goes away due to my bad bodily odor. Yet You have touched me. Such is the independent behavior of the Supreme Personality of Godhead.”
- Text 144-145:
- Brāhmaṇa Vāsudeva pokračoval: „Ó můj milostivý Pane, obyčejné živé bytosti nemohou být takto milostivé. Taková milost se dá najít pouze u Tebe. Dokonce i hříšník, když mě spatří, se mi kvůli mému tělesnému zápachu vyhne, ale Ty ses mě přesto dotkl. Takové je nezávislé chování Nejvyšší Osobnosti Božství.“
- Text 147:
- To protect the brāhmaṇa, Śrī Caitanya Mahāprabhu advised him to chant the Hare Kṛṣṇa mantra incessantly. By doing so, he would never become unnecessarily proud.
- Text 147:
- Aby brāhmaṇu ochránil, Śrī Caitanya Mahāprabhu mu poradil, ať neustále zpívá Hare Kṛṣṇa mantru. Když to bude dělat, nikdy zbytečně nezpyšní.
- Text 148:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu also advised Vāsudeva to preach about Kṛṣṇa and thus liberate living entities. As a result, Kṛṣṇa would very soon accept him as His devotee.
- Text 148:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu Vāsudevu rovněž poučil, aby kázal o Kṛṣṇovi, a tak osvobozoval živé bytosti. Výsledkem bude, že ho Kṛṣṇa velmi brzy přijme jako svého oddaného.
- Text 149:
- After instructing the brāhmaṇa Vāsudeva in that way, Śrī Caitanya Mahāprabhu disappeared from that place. Then the two brāhmaṇas, Kūrma and Vāsudeva, embraced each other and began to cry, remembering the transcendental qualities of Śrī Caitanya Mahāprabhu.
- Text 149:
- Poté, co takto Śrī Caitanya Mahāprabhu poučil brāhmaṇu Vāsudevu, zmizel z onoho místa. Oba brāhmaṇové, Kūrma a Vāsudeva, se objali a ve vzpomínkách na transcendentální vlastnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua se dali do pláče.
- Text 151:
- Thus I end my description of the beginning of the tour of Śrī Caitanya Mahāprabhu, His visiting the temple of Kūrma and His liberating the leper brāhmaṇa Vāsudeva.
- Text 151:
- Tímto končím popis začátku cesty Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Jeho návštěvy chrámu Kūrmy a toho, jak osvobodil malomocného brāhmaṇu Vāsudevu.
- Text 153:
- I admit that I do not know the beginning or the end of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s pastimes. However, whatever I have written I have heard from the mouths of great personalities.
- Text 153:
- Přiznávám, že neznám začátek ani konec zábav Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Vše, co jsem napsal, jsem ale vyslechl z úst velkých osobností.
- Text 155:
- Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.
- Text 155:
- Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.