Text 167

Text

Verš

śrī-vigraha ye nā māne, sei ta’ pāṣaṇḍī
adṛśya aspṛśya, sei haya yama-daṇḍī

Synonyms

Synonyma

śrī-vigraha — the form of the Lord; ye — anyone who; nā — not; māne — accepts; sei — he; ta’ — indeed; pāṣaṇḍī — agnostic; adṛśya — not to be seen; aspṛśya — untouchable; sei — he; haya — is; yama-daṇḍī — subject to be punished by Yamarāja.

śrī-vigraha — Pánovu podobu; ye — každý, kdo; nā — ne; māne — přijímá; sei — ten; ta' — opravdu; pāṣaṇḍī — agnostik; adṛśya — nehodný pohledu; aspṛśya — nedotknutelný; sei — on; haya — je; yama-daṇḍī — podléhající trestu Yamarāje.

Translation

Překlad

“One who does not accept the transcendental form of the Lord is certainly an agnostic. Such a person should be neither seen nor touched. Indeed, he is subject to be punished by Yamarāja.

„Ten, kdo nepřijímá Pánovu transcendentální podobu, je nepochybně agnostik a na takového člověka bychom neměli ani pohlédnout, ani se ho dotknout. Podléhá trestu od Yamarāje.“

Purport

Význam

According to the Vedic instructions, the Supreme Personality of Godhead has His eternal, transcendental form, which is always blissful and full of knowledge. Impersonalists think that “material” refers to the forms within our experience and that “spiritual” refers to an absence of form. However, one should know that beyond this material nature is another nature, which is spiritual. Just as there are material forms in this material world, there are spiritual forms in the spiritual world. This is confirmed by all Vedic literature. The spiritual forms in the transcendental world have nothing to do with the negative conception of formlessness. The conclusion is that a person is an agnostic when he does not agree to worship the transcendental form of the Lord.

Podle védských písem má Nejvyšší Osobnost Božství věčnou transcendentální podobu, vždy oplývající blažeností a poznáním. Impersonalisté si myslí, že „hmotné“ znamená podoby, které můžeme vnímat, a „duchovní“ znamená bez podoby. Je však třeba si uvědomit, že nad touto hmotnou přírodou je jiná příroda, která je duchovní. Stejně jako jsou hmotné podoby v tomto hmotném světě, jsou také duchovní podoby ve světě duchovním. To potvrzují všechna védská písma. Duchovní podoby transcendentálního světa nemají nic společného s negativním pojetím beztvarosti. Závěrem tedy je, že ten, kdo nechce uctívat transcendentální podobu Pána, je agnostik.

Actually, at the present moment all systems of religion deny the worship of the form of the Lord due to ignorance of His transcendental form. The first-class materialists (the Māyāvādīs) imagine five specific forms of the Lord, but when they try to equate the worship of such imaginary forms with bhakti, they are immediately condemned. Lord Śrī Kṛṣṇa confirms this in the Bhagavad-gītā (7.15), where He says, na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ. Bereft of real knowledge due to agnosticism, the Māyāvādī philosophers should not even be seen by the devotees of the Lord, nor touched, because those philosophers are liable to be punished by Yamarāja, the superintendent demigod who judges the activities of sinful men. The Māyāvādī agnostics wander within this universe in different species of life due to their nondevotional activities. Such living entities are subjected to the punishments of Yamarāja. Only the devotees, who are always engaged in the service of the Lord, are exempt from the jurisdiction of Yamarāja.

Všechny náboženské systémy dnes ve skutečnosti popírají uctívání podoby Pána kvůli neznalosti Jeho transcendentální podoby. Prvotřídní materialisté (māyāvādī) si představují pět konkrétních podob Pána, ale když se snaží postavit toto uctívání vymyšlených podob na jednu úroveň s bhakti, jsou okamžitě zavrženi. Pán Śrī Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītě (7.15), kde říká: na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ. Māyāvādští filosofové kvůli svému agnosticismu postrádají skutečné poznání, a oddaní Pána by na ně proto neměli ani pohlédnout, ani se jich dotknout, protože tito filosofové podléhají trestu od Yamarāje, poloboha, jenž posuzuje činnosti hříšných lidí. Kvůli svému neoddanému jednání putují māyāvādští filosofové tímto vesmírem v různých životních druzích. Takové živé bytosti podléhají Yamarājovu trestu; toho jsou ušetřeni pouze oddaní, kteří neustále slouží Pánu.