Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya-līlā » CHAPTER TWENTY-FOUR

Text 282

Text 282

Text

Verš

ei ta’ kahiluṅ tomāya vyādhera ākhyāna
yā śunile haya sādhu-saṅga-prabhāva-jñāna
ei ta’ kahiluṅ tomāya vyādhera ākhyāna
yā śunile haya sādhu-saṅga-prabhāva-jñāna

Synonyms

Synonyma

ei ta’ kahiluṅ — thus I have narrated; tomāya — unto you; vyādhera ākhyāna — the story of the hunter; yā śunile — hearing which; haya — there is; sādhu-saṅga — of the association of devotees; prabhāva — of the influence; jñāna — knowledge.

ei ta' kahiluṅ — tak jsem vyprávěl; tomāya — tobě; vyādhera ākhyāna — příběh lovce; yā śunile — jehož poslechem; haya — je; sādhu-saṅga — společnosti oddaných; prabhāva — vlivu; jñāna — poznání.

Translation

Překlad

“Thus I have narrated the incident of the hunter. By hearing this narration, one can understand the influence of association with devotees.

„Tak jsem vyprávěl událost s lovcem. Poslechem tohoto vyprávění lze pochopit vliv společnosti oddaných.“

Purport

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu wanted to stress that even a hunter, the lowest of men, could become a topmost Vaiṣṇava simply by associating with Nārada Muni or a devotee in his bona fide disciplic succession.

Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl zdůraznit, že i lovec, nejnižší z lidí, se mohl ve společnosti Nārady Muniho nebo oddaného v Jeho pravé učednické posloupnosti stát vaiṣṇavou na nejvyšší úrovni.