Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya-līlā » CHAPTER TWENTY-FOUR

Text 272

Text 272

Text

Verš

nārada kahe, — “vyādha, ei nā haya āścarya
hari-bhaktye hiṁsā-śūnya haya sādhu-varya
nārada kahe, — “vyādha, ei nā haya āścarya
hari-bhaktye hiṁsā-śūnya haya sādhu-varya

Synonyms

Synonyma

nārada kahe — Nārada Muni said; vyādha — my dear hunter; ei nā haya āścarya — this is not wonderful for you; hari-bhaktye — by advancement in devotional service; hiṁsā-śūnya haya — one becomes nonviolent and nonenvious; sādhu-varya — thus one becomes the best of honest gentlemen.

nārada kahe — Nārada Muni řekl; vyādha — můj drahý lovče; ei nā āścarya — to u tebe není nic zvláštního; hari-bhaktye — pokrokem v oddané službě; hiṁsā-śūnya haya — člověk začne být nenásilný a bez zášti; sādhu-varya — tak se stává nejlepším z čestných urozených lidí.

Translation

Překlad

“Nārada Muni said, ‘My dear hunter, such behavior is not at all astonishing. A man in devotional service is automatically nonviolent. He is the best of gentlemen.

„Nārada Muni řekl: ,Můj drahý lovče, toto chování není nijak podivuhodné. Ten, kdo oddaně slouží, je přirozeně nenásilný. Je nejlepším z urozených lidí.̀  “

Purport

Význam

In this verse the word sādhu-varya means “the best of gentlemen.” At the present moment there are many so-called gentlemen who are expert in killing animals and birds. Nonetheless, these so-called gentlemen profess a type of religion that strictly prohibits killing. According to Nārada Muni and Vedic culture, animal-killers are not even gentlemen, to say nothing of being religious men. A religious person, a devotee of the Lord, must be nonviolent. Such is the nature of a religious person. It is contradictory to be violent and at the same time call oneself a religious person. Such hypocrisy is not approved by Nārada Muni and the disciplic succession.

Slovo sādhu-varya v tomto verši znamená „nejlepší z džentlmenů“. V současnosti je mnoho takzvaných džentlmenů, kteří jsou přeborníky v zabíjení zvířat a ptáků. Tito džentlmeni se však hlásí k náboženství, které zabíjení přísně zakazuje. Podle Nārady Muniho a védské kultury nejsou lidé zabíjející zvířata ani džentlmeni, natož zbožní lidé. Zbožný člověk, oddaný Pána, musí být nenásilný. Taková je povaha zbožného člověka. Dopouštět se násilí a zároveň se prohlašovat za zbožného si navzájem odporuje. Nārada Muni a učednická posloupnost neschvalují takové pokrytectví.