Text 169

Text

Verš

tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkha-vad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā

Synonyms

Synonyma

tasya eva — for that; hetoḥ — reason; prayateta — should endeavor; kovidaḥ — one who is learned and intelligent; na — not; labhyate — is achieved; yat — that which; bhramatām — of those wandering; upari adhaḥ — up and down; tat — that; labhyate — is achieved; duḥkha-vat — exactly like unhappiness or distress; anyataḥ — from other reasons (one’s past actions); sukham — happiness; kālena — by time; sarvatra — everywhere; gabhīra — insurmountable; raṁhasā — having force.

tasya eva — pro tento; hetoḥ — důvod; prayateta — měl by se snažit; kovidaḥ — ten, kdo je vzdělaný a inteligentní; na — ne; labhyate — je dosaženo; yat — to, co; bhramatām — těch, kdo bloudí; upari adhaḥ — nahoru a dolů; tat — to; labhyate — je dosaženo; duḥkha-vat — stejně jako štěstí a neštěstí; anyataḥ — z jiných důvodů (svých minulých činů); sukham — štěstí; kālena — časem; sarvatra — všude; gabhīra — nepřekonatelnou; raṁhasā — mající sílu.

Translation

Překlad

“ ‘The transcendental position cannot be attained by wandering up and down from Brahmaloka and Satyaloka to Pātālaloka. If one is actually intelligent and learned, he should endeavor for that rare transcendental position. By the force of time one attains whatever material happiness is available within the fourteen worlds, just as one attains distress in due course of time. But since spiritual consciousness is not attained in this way, one should try for it.’

„ ,Transcendentálního postavení nelze dosáhnout putováním nahoru a dolů z Brahmaloky a Satyaloky na Pātālaloku. Ten, kdo je skutečně vzdělaný a inteligentní, by se měl snažit dosáhnout tohoto vzácného transcendentálního postavení. Silou času člověk obdrží jakékoliv štěstí, které je dosažitelné v těchto čtrnácti světech, a stejné je to s neštěstím. Protože duchovní vědomí se však tímto způsobem získat nedá, je třeba o ně usilovat.̀ “

Purport

Význam

This verse was spoken by Nārada Muni in Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.18). Nārada Muni was speaking to Vyāsadeva, who was morose even after he had compiled all the Vedic literatures. In this connection, Nārada Muni advised Śrīla Vyāsadeva to try to attain devotional service and nothing else.

Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.18) Nārada Muni. Nārada Muni promlouval k Vyāsadevovi, který byl i po sestavení veškeré védské literatury mrzutý. V této souvislosti Śrīlovi Vyāsadevovi poradil, aby usiloval o dosažení oddané služby, a ničeho jiného.